30-03-2006

Záplavy v Třebíči, foto: ČTKZáplavy v Třebíči, foto: ČTK Postup úřadů a politiků v souvislosti se záplavami patří k hlavním tématem komentářů čtvrtečního tisku. Mladá fronta Dnes oceňuje mimo jiné to, že chemička Spolana kvůli stoupající hladině Labe omezila výrobu a pražský magistrát rozmístil po hlavním městě protipovodňové zábrany. Zdá se, že úřady reagují jinak než v letech 1997 a 2002, kdy se zemí prohnaly drtivé povodně. Tehdy převažovalo podceňování a zmatek. Ve Spolaně například před třemi lety lhali o tom, kolik škodlivin uniklo z provozů, připomíná autor sloupku. Politici, jako pražský primátor Pavel Bém či premiér Jiří Paroubek, podle něj samozřejmě využívají svých pět minut slávy, aby se před volbami dostali do sledovaných televizních relací. Budiž jim to však přáno, když jinak dělají svou práci, poznamenává komentátor. Říká se, že před čtyřmi lety vyhrál Gerhard Schröder německé hlasování jen proto, že si včas natáhl gumáky, když voda stoupala. Naši politici usilují o totéž, dodává. Hlavní věcí ale podle něj je, že se úřady patrně poučily z let 1997 a 2002 a jsou schopny dělat to, zač je občané platí. Tváří v tvář další hrozbě, ptačí chřipce, se však chce připomenout: Zvládněte to tentokrát napoprvé. Toto poučení by bylo ještě dražší, než to z povodní..., varuje autor sloupku v Mladé frontě Dnes.

 

Členové ČSSD, foto: ČTKČlenové ČSSD, foto: ČTK Politici v předvolebním klání přicházejí s tak euforickými sliby, že se jich někdy hned druhý den sami leknou. Jejich naplnění by přineslo tak obrovské dluhy, že by to ohrozilo vstup Česka do eurozóny, plánovaný na rok 2010. V komentáři Hospodářských novin na to upozorňuje Lenka Zlámalová. ČSSD vyhlásila porodné 60 až 120 tisíc korun. Vicepremiér pro ekonomiku ihned zařadil zpátečku: porodné bude, ale ve formě poukázek na studia. Vlastimil Tlustý zase přišel s potravinami s nulovou daní z přidané hodnoty. Jeho straničtí kolegové to posléze prohlásili za pouhou pracovní ideu. ODS sama podle Zlámalové přiznává, že za čtyři roky případného vládnutí by zemi zadlužila částkou 270 miliard korun. Sociální demokraté by jen za první rok vytvořili dluh přes 130 miliard; odhad za čtyři roky raději nezveřejnili. Předvolební sliby pozorně sleduje centrální banka. Pokud by se naplnily, vzrostla by inflace tak, že by ČNB neváhala se zvýšením úrokových sazeb. Dnešní sliby bychom tak zaplatili dvakrát - jednou za státní dluhopisy, podruhé za dražší úroky v bankách, uvedla Zlámalová. Další hrozba je politická. S obrovskými dluhy nemá Česko šanci dostat se v roce 2010 do eurozóny. To by podle Zlámalové nemusela být tragédie, pokud by země prosperovala, koruna sílila a euro ji nahradilo později ve výhodnějším kurzu. V prudce se zadlužujících zemích však měna zpravidla oslabuje, uzavřela Zlámalová.

 

Bývalý šéf úřadu vlády Pavel Přibyl, který před listopadem 1989 velel pohotovostnímu pluku při potlačování demonstrací, je nyní prezidentem policejních sportovních klubů.

 

www.army.czwww.army.cz Vládě už nic nebrání v tom, aby pro českou armádu nakoupila 199 transportérů Pandur. Předseda antimonopolního úřadu Martin Pecina, u něhož si stěžovala jedna z firem odmítnutých při výběrovém řízení, totiž nehodlá případ posuzovat. Tvrdí, že mu taková věc nepřísluší, neboť jde o strategickou zakázku a ta se řídí zvláštními pravidly. Informují o tom Hospodářské noviny. Pecina listu řekl, že české soutěžní právo umožňuje v případě strategických vojenských zakázek dokonce zadání přímo jednomu dodavateli. V případě armádního tendru tedy nejde o "klasickou" soutěž. "Jsem takovému rozhodnutí víc než nakloněn a jsem si skoro jist, že také padne," dodal Pecina. Zakázku začal antimonopolní úřad zkoumat na podnět finského koncernu Patria, který ve veřejné soutěži prohrál souboj s rakouskou společností Steyer. Ministr obrany Karel Kühnl chce smlouvu se Steyerem podepsat co nejdříve, nejlépe v polovině dubna. Podle vládního usnesení ale lze podepsat transakci až poté, co mateřská firma Steyeru, americký zbrojní gigant General Dynamics, poskytne na obchod stoprocentní garanci. Tuto klauzuli prosadili do vládního usnesení o koupi lidovečtí ministři kvůli problematické ekonomické situaci Steyeru. Zda americká zbrojovka garance již poskytla, nechtěl Kühnl sdělit. "Garance ale budou. Takový obchod přece nikdo nenechá spadnout pod stůl," uvedl. Kabinet se usnesl, že se obchod uskuteční ještě před červnovými volbami. Transakce má ale řadu kritiků. Nákup mají totiž provázet mnohamiliardové offsety; tyto programy, jež mají být součástí smlouvy, však nikdo dosud neviděl. Poslanci z branného výboru sněmovny si proto na dnešek pozvali ministra Kühnla, aby jim okolnosti soutěže vysvětlil, uvádějí Hospodářské noviny.

 

Mladá fronta Dnes cituje z propočtů věnovaných daním skupiny zemí OECD. Podle nich je Česko co do výšky daní na devátém místě po sečtení částek, které na daních a sociálním pojištění odvádí zaměstnanec i firma. Češi platí ve srovnání s třicítkou vyspělých zemí světa jedny z nejvyšších daní. Podle studie je nezatěžují ani tak daně z příjmu, jako spíš sociální pojištění. O velké sumy jde zejména u dobře odměňovaných špičkových pracovníků. Pro ně a jejich zaměstnavatele se snaží ČSSD ještě na poslední chvíli před volbami prosadit úlevy.

 

Deník Právo se zaměřil na průzkum společnosti GfK pro Transparency International Česká republika. Ten uvádí, že udržovat úzké kontakty se státními úředníky považuje za základní podmínku úspěchu firmy téměř 56 procent manažerů. Kontakty s politiky považuje za významné 42 šéfů firem ze sta. Neetické postupy - jakkoliv jsou obecně odsuzovány - představují podle manažerů jednoznačně konkurenční výhodu. Korupce tedy není ani tak risk, jako příležitost. Hlavní příčinou tohoto stavu jsou podle studie nejasné a neprůhledné zákony, nízká vymahatelnost práva a společenská atmosféra, cituje deník Právo.

 

Důlní firmě OKD vážně hrozí, že přijde o stovky kvalifikovaných zaměstnanců. Podle Hospodářských novin zaměstnávají šachty OKD na Ostravsku na téměř tři tisíce polských horníků. Bez nich se neobejdou, Češi se do podzemí nehrnou. Jenomže Polákům se nyní otevírá možnost pracovat opět doma v Polsku. Tamní šachty, které před lety prošly těžkým útlumem, totiž zvyšují těžbu. Polská vláda nabídla v roce 1998 horníkům velkorysé kompenzace za dobrovolný odchod z dolů. Na odstupném rozdala téměř dvě miliardy zlotých s podmínkou, že se horníci do místních dolů nevrátí. Zákaz návratu už ale neplatí - tato bariéra padla v roce 2002, kdy vypršela platnost zákona o hornickém sociálním balíčku.

30-03-2006