03-04-2006

Premiér Jiří Paroubek, foto: ČTKPremiér Jiří Paroubek, foto: ČTK Mnoha českým politikům - a v první řadě Jiřímu Paroubkovi - se viditelně před volbami hodí do krámu úplně cokoli, píšou Lidové noviny s tím, že dohadování premiéra s jeho volebním rivalem, ústeckým primátorem Petrem Gandalovičem o tom, kdo může za zaplavené domy v Ústí, je "skutečně nechutné". Podle listu zaspali v budování protipovodňových opatření především zástupci státu. A to jak v Ústí, tak třeba v případě jižních Čech, kde se na peníze na odbahnění rybníků stále čeká. "Ta chuť některých politiků hledat v čemkoli vlastní prospěch! To dychtění po volebních bodech tváří v tvář lidskému neštěstí! Ty lži! Na to všechno bychom měli pamatovat po cestě k volebním urnám," píšou Lidové noviny.

Primátor Pavel BémPrimátor Pavel Bém Hyenismus. Tak označil podle Mladé fronty Dnes primátor hlavního města Pavel Bém dva nedělní případy, kdy chtěli zloději ukrást části protipovodňových zábran. Hliníkové stěny se snažili odmontovat na dvou různých místech, zlodějů bylo celkem pět. Kvůli závažnosti trestného činu by měli být potrestáni ve zkráceném řízení. Pokud navíc policisté vyhodnotí jejich jednání jako obecné ohrožení, hrozí mužům až tři roky vězení. Podle Béma by mělo být rychlé potrestání hlavně výstrahou pro ostatní zloděje. Magistrát během soboty zpracoval scénář toho, co by se stalo, kdyby na Janáčkově nábřeží chyběl právě ten kus zábran, který zloději odmontovali - tedy zhruba devět metrů stěny. Důsledky by byly katastrofální. Kdyby se opakovala situace z roku 2002, i tato poměrně malá skulina v zábranách by stačila zatopit na dvě stovky domů a ohrozila by přes čtyři tisíce obyvatel Prahy 5. Magistrát odhadl možné škody na padesát až sedmdesát milionů korun. Město by navíc muselo nechat uzavřít přívody plynu, odpojit elektrickou energii, uzavřít komunikace a evakuovat obyvatelstvo. U všech zatopených budov by potom museli odborníci provést statické posouzení staveb, revizi elektroinstalace, revizi a připojení plynu. Následovalo by čištění ulic a likvidace odpadu, uvádí Mladá fronta Dnes.

Foto: ČTKFoto: ČTK Třetí povodeň v krátké době už změní uvažování lidí, míní Hospodářské noviny. V roce 1997 povodně zaskočily Česko zcela nepřipravené. V roce 2002 se ještě dalo uvažovat, že je to druhé vybočení z normálu, po těch letošních se budou chovat voliči i politici jinak. Z toho také podle listu vyplývá, že drahá protipovodňová opatření se stanou součástí českých rozpočtů. Od obcí přes kraje až po státní kasu. Žijeme v demokracii a demokracie si to bude vyžadovat. Pro stát je to další podnět, aby rázně škrtal v nabobtnalých sociálních výdajích, upozorňují Hospodářské noviny.

Právo v komentáři připomíná, že při protipovodňové prevenci je třeba udělat často velmi nepopulární kroky, ke kterým se málokdo odhodlá. Patří mezi ně například rozhodnutí, že se v určité lokalitě nebude stavět, nebo, že budou rybáři před zimou upouštět z rybníků vodu. Politici by si ale měli podle listu uvědomit, že rozumný občan si nechá význam nepopulárních opatření vysvětlit, a měli by také pochopit, že když už k nějakému maléru dojde, měl by každý při hledání viníka začít sám od sebe.

Foto: ČTKFoto: ČTK Také Lidové noviny se v souvislosti s povodněmi pozastavují nad tím, že lidé si stavějí své domy v záplavovém pásmu na březích řek a přitom nejen očekávají, ale i vyžadují od státu ochranu svého majetku a následnou finanční pomoc. "Jestliže někomu v uplynulých letech dvakrát či vícekrát poničila voda obydlí, měl by se dotyčný zamyslet nad únosností rizika, které podstupuje. Stát by měl také zvažovat svůj postoj k lidem, kteří vědomě riskují, třeba kvůli romantické představě života u vody. Existují-li vodohospodářské mapy, které stanoví, kam záplavy vstoupí každých dejme tomu dvacet nebo padesát let, pak lidé žijící v tomto prostoru by měli být vybízeni k přestěhování. Stát by jim měl pomoci třeba i finančně. Pravidelné evakuace a zachraňování spojené s následnou rekonstrukcí a sanací je rozhodně nákladnější a marnější," píší Lidové noviny a dodávají. "No a jestli nemůže někdo bez svého ´rizika´ žít, pak ať nenastavuje dlaň ke státu a nezvyšuje hlas na představitele obce či vodohospodáře. U sudu s petrolejem si zapaluje sám."

Znojemská přehrada s množstvím naplavenin, foto: ČTKZnojemská přehrada s množstvím naplavenin, foto: ČTK Zrušení okresních úřadů bylo chybou. Povodně ukázaly, že v řízení záchranných prací chybí důležitý článek, kterým byl přednosta okresního úřadu se svým aparátem. Konstatuje to Právo. Podle listu to zjistil také ministr financí Bohuslav Sobotka, když v sobotu putoval povodní postiženým jihem Moravy. Deník jako příklad uvádí situaci, do které se dostal starosta Znojma. Jako představitel města měl hodně práce v něm samotném a přitom ještě musel hlídat situaci v dalších asi patnácti ohrožených obcích v okolí. V podobné situaci ale byli i jiní starostové, kteří zcela nad rámec svých obvyklých povinností museli dělat a dělají také "jakési malé přednosty, aniž by na to měli nejen kompetence, ale i dostatek prostředků," píše Právo.

 

Česká republika chce při snaze o zrušení víz pro české občany cestující do Spojených států působit na tamní kongresmany. "Chceme působit přes státy Unie, které mají vliv, přes voliče a lokální politiky. Chceme, aby zákonodárci ze svých volebních obvodů slyšeli otázku, proč země jako Česko má víza," řekl Mladé frontě Dnes český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář. Mobilizovány jsou podle listu rovněž různé lobby. Například židovská, která už poslala všem kongresmanům dopis, nebo velmi vlivná kubánská - ta oplátkou za to, jak se Česko angažuje v otázce Kuby. "Přesně jsme identifikovali skupiny lidí, kteří jsou nám nakloněni. Nemáme v USA jen krajany, ale také spoustu přátel, kteří vidí, jak strategická chyba se děje," uvedl Kolář v Mladé frontě Dnes. Deník připomíná, že zatímco Češi potřebují k cestám do zámoří vízum, Američanům stačí jen pas. Premiér Paroubek pak považuje nechuť Spojených států změnit dosavadní stav za zvláštní, protože Česko je podle něj jedním z nejspolehlivějších spojenců Washingtonu.

 

Podle komentátorky Mladé fronty Dnes to v lékařské komoře vře, "řada lékařů znovu - logicky - chce zrušit povinné členství. I to je důkaz, že tahle monopolní organizace připomínající středověký cech není tím, čím by především být měla: strážcem etiky a úrovně lékařské péče." Autorka uvádí, že David Rath, exprezident, viděl roli komory hlavně v hájení zájmů lékařů. "Tím ji nasměroval do odborářských vod a zapletl ji do politiky víc, než je zdrávo. Připravil tak půdu pro konflikty, které trvají dodnes. Nemocniční a privátní lékaři mají totiž rozdílné zájmy i představy o zdravotnictví. Různí lékaři mají různé politické názory. V komoře však musí být všichni, bez její legitimace ani nejgeniálnější operatér nesmí nalepit pacientovi náplast. Všichni lékaři mohou vydržet pod jednou střechou jen v případě, když si komora uchová přísně profesní ráz a odolá pokušení hrát na politickém hřišti," soudí Mladá fronta Dnes.

 

Evropská unie se chystá zasáhnout proti nižší sazbě daně z přidané hodnoty na dětské pleny, která platí v Česku a v dalších čtyřech zemích unie. Tyto země tím podle Evropské komise totiž porušují evropské právo. Informují o tom Hospodářské noviny. Řízení pro porušení legislativy ale může trvat léta. Česko na jejím konci zřejmě bude muset DPH na pleny zdvihnout z pěti na devatenáct procent, což se promítne i na ceně, kterou za pleny platí zákazníci. Jinak se vystaví hrozbě rozsudku Evropského soudního dvora a vysokých pokut. Část členů Evropské komise je ale proti takovému řízení, včetně českého komisaře Vladimíra Špidly. Ten má na starosti sociální věci a soudí, že zdražení dětských plenek jde přímo proti úsilí unie i členských zemí zvyšovat porodnost a pomáhat mladým rodinám. "Špidla tvrdí, že je to vzhledem k demografické politice unie nesmysl," prohlásil zdroj z Evropské komise. Hospodářské noviny připomínají, že Česko odmítlo zvýšit sazbu DPH na plínky hned po vstupu do unie. Hájí se tím, že podle anglického i českého znění daňových směrnic je možné považovat dětské pleny za hygienický materiál, na který nižší sazbu uplatnit lze. Komise ovšem bere za směrodatnou francouzskou verzi směrnic. Z ní vyplývá, že takovým materiálem jsou jen pleny pro staré lidi. V Česku tak může dojít k situaci, kdy pleny pro nemocné dospělé budou levnější než pleny pro děti, ačkoli jde o prakticky shodné výrobky, uvádějí Hospodářské noviny.

03-04-2006