04-04-2006

Fronta žadatelů o víza před ambasádou USA v Praze, foto: ČTKFronta žadatelů o víza před ambasádou USA v Praze, foto: ČTK Mladá fronta Dnes si všímá českého zápasu o zrušení víz pro cesty do Spojených států. Dá se najít mezi americkými zákony a českým požadavkem kompromis? - ptá se komentátor Martin Komárek a nabízí vlastní odpověď: ano. Americké úřady vybírají za vízum pro Čecha nemalý, pro ně směšný poplatek. Navíc si nechávají peníze i od těch, kterým zlaté razítko neudělí. Kdyby byl poplatek zrušen, dostala by se byrokratická procedura do souladu se zdravým rozumem, navrhuje komentátor Mladé fronty Dnes.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Je omyl myslet si, že povodně můžou rozhodnout volby, tvrdí v Lidových novinách jejich komentátor Martin Zvěřina. Povodně by mohly volby rozhodnout jen pod podmínkou, že by se někdo z čelných představitelů stran "vyznamenal" nějak negativně, což zatím snad v zájmu zdraví a majetku nehrozí.

Promyšlené, vypočítané, načasované a v neposlední řadě draze zaplacené kampaně těch největších stran nemohou volební lídři také osm týdnů před volbami radikálně změnit, aniž by se vystavili nebezpečí zesměšnění, píše autor a uzavírá: A to nejpodstatnější, tedy kolik a jak státní rozpočet bude dávat na dlouhodobá protipovodňová opatření, se stejně rozhodne až po volbách.

 

Jinak se tématu zmocňuje v rubrice Lidových novin Poslední slov spisovatel Ludvík Vaculík: "Veliký dojem z povodně jistě mají děti. Žádný televizní příběh se jí nevyrovná. A mají příležitost poznat jednou rodiče v kritické chvíli: jak otec náčelník je energický, maminka duchapřítomná," píše Vaculík a dodává: "Tehdy, jak byla ta povodeň," budou jednou datovat kapitolku dětství, a ne "tehdy, jak Paroubek s Rathem..."

 

Jiří Vavroň si v deníku Právo všímá více než čtvrtiny lidí, kteří v Česku žijí od výplaty k výplatě a nemají vůbec žádné úspory. Polovina Čechů by při ztrátě pravidelného příjmu vyčerpala naspořené peníze do tří měsíců, cituje dále autor z jednoho průzkumu. Podle jeho soudu finanční stabilita značné části rodin a tak i sociální stabilita občanů jako celek je křehká. Jakkoliv životní úroveň i příjmy prokazatelně rostou. Potvrzuje se, že značná část populace má svůj domácí rozpočet postaven na zdravotnictví a školství a dalších veřejných službách, kde stále poměrně velkou část výdajů hradí stát, všímá si autor. Díky tomu se dle jeho názoru daří zajistit růst příjmů i slušnou životní úroveň a sociální stabilitu.

Tu by podle něj ale mohly narušit reformní návrhy ODS, které by občanům sice z vyšších, neboť méně zdaněných příjmů, zase mnohem větší část ukrojily na potraviny, zdravotnictví, vzdělání, veřejnou dopravu a další služby.

Problém letošních voleb je podle komentáře deníku Právo v tom, že přináší nezvykle množství návrhů radikálních finančních změn života každé rodiny, aniž je doprovázejí stejně razantní, ale objektivní výpočty.

Prudké zvraty v příjmech i výdajích by ale mohly vyvolat to nejhorší, co může podrazit nohy každé ekonomice - totiž narušení sociální stability, píše Jiří Vavroň v Právu.

 

Petr Kamberský si v Hospodářských novinách všímá rozhodnutí prezidenta Václava Klause vrátit sněmovně zákon o nemocenském pojištění. Klaus odmítá, aby v prvních dvou týdnech nemocenskou lidem místo státu vyplácely firmy, což by podle hlavy státu mohlo být opodstatněné pouze v systému, v němž zaměstnavatel vlastní zaměstnance, tedy v otrokářství. Námitky prezidenta ale podle autora vyvrací praxe: nemocenskou zneužívají zaměstnanci ale i zaměstnavatelé, a stát tomu nedokáže zabránit. Zákon míří na abnormální počet falešných marodů. Slovenské firmy proti podobné změně protestovaly, dnes ji chválí, tvrdí komentář Hospodářských novin.

Prezident má podle něj pravdu v tom, že nový zákon není dobrý. Zapomíná však, že ten starý je přímo příšerný. Nahrával simulantům, diskriminoval lidi s vyššími příjmy, pomáhal odstávkám výroby na úkor veřejných peněz.

04-04-2006