10-04-2006

Možnost, že ČSSD a KSČM nebudou mít po volbách v Poslanecké sněmovně většinu, a případný vliv Strany zelených na povolební uspořádání je tématem článků pondělních deníků.

Komentátor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Petr Nováček si v Lidových novinách všímá toho, že podle posledních průzkumů veřejného mínění by ČSSD a KSČM neměly po volbách ve sněmovně většinu. Autor se zamýšlí nad tím, nakolik se KSČM distancuje od chyb a omylů KSČ masově, opravdově a upřímně. Poukazuje přitom na články "ve fakticky stranických Haló novinách", které podle autora mimo jiné fandí kubánskému režimu Fidela Castra a dávají prostor kritikům těch, kteří odmítli výsledky nedávných prezidentských voleb v Bělorusku. V narážce na úvahy některých politiků ČSSD o případné menšinové vládě této strany podporované komunisty Nováček píše: "Pokud jsou Haló noviny názorovým zrcadlem KSČM, a nikoli pouze jejich seniorů, pak by měl Paroubek znovu a se vší odpovědností zvážit, s kým a kam se v případě volebního úspěchu ČSSD vydá, aby to - řekněme to slušně - nebyla pro většinu z nás cesta na konečnou."

Politolog Jiří Pehe v Hospodářských novinách komentuje, k čemu by mohlo vést to, kdyby zastoupení v Poslanecké sněmovně získala i Strana zelených (SZ). "Případný vstup SZ do sněmovny též znamená, že v závislosti na volebních výsledcích ODS a ČSSD bude mít Česká republika po volbách nejspíš normální většinovou vládu, v níž bude SZ v koalici buď s ODS a lidovci, nebo s ČSSD a lidovci. Obě varianty jsou lepší než velká koalice či menšinová vláda ČSSD s podporou KSČM. Anebo jinak: je lepší, když se o velké koalici či menšinové vládě ČSSD mluví jako o nejposlednějších možnostech, a nikoliv poněkud rezignovaně jako o nevyhnutelnostech," napsal Pehe.

 

Úřad pro ochranu osobních údajů by podle deníku Právo byl pro takovou úpravu zákona, která by ochránila citlivé údaje lidí sponzorujících politické strany. List upozornil, že údaje, které dárci musejí nyní poskytnout, mohou být zneužity. Deník Právo napsal, že zákon o sdružování v politických stranách od roku 2000 stanoví, že strany musejí své dárce identifikovat detailními osobními údaji. Zákon byl zpřísněn po skandálech ODS s falešnými sponzory ve druhé polovině 90. let. S údaji o sponzorech se mohou zájemci seznámit v parlamentní knihovně, kde jsou k dispozici výroční finanční zprávy stran. Zájemci si mohou pořizovat jejich kopie, předložení občanského průkazu přitom není potřeba, uvedl deník. List napsal, že poskytnutím sponzorského daru v jakékoliv částce obnaží dárce své soukromí včetně nejcitlivějších osobních dat. Při kombinaci jména, rodného čísla, adresy a také vlastnoručního podpisu už může být jen krůček ke zneužití, které vede třeba až ke zfalšování osobních dokladů, upozornil deník Právo. Na možnost zneužití upozornili podle deníku ochránci osobních dat. Náměstkyně Úřadu pro ochranu osobních údajů Alena Kučerová řekla, že rizikovou složkou identifikace osob je jejich rodné číslo. "Rodné číslo by šlo nahradit datem narození. Pokud by v zákonu zůstalo, pak by nemělo být volně k nahlédnutí, zejména když lze ze zpráv volně pořizovat kopie," řekla Právu. Také ministr vnitra František Bublan varoval, že i když je zneužití osobních dokladů stále obtížnější, takové případy existují. Dodal, že se jedná především o starší doklady, které ještě nemají potřebné ochranné prvky v podobě například strojově čitelné zóny. "Doklady se dají zneužít především k úvěrovým podvodům," řekl Bublan. Místopředseda Poslanecké sněmovny a ODS Ivan Langer v souvislosti se zveřejňováním údajů o sponzorech stran uvedl, že by se dárci mohli veřejně identifikovat bydlištěm a datem narození, ale rodné číslo by zůstalo neveřejné. Přístupné by bylo jen příslušným orgánům pro případ sporu či podezření. Podobný postup doporučil i Úřad pro ochranu osobních údajů, dodalo Právo.

 

Milan Štěch, foto: ČTKMilan Štěch, foto: ČTK Víkendový sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) podle Hospodářských novin jenom potvrdil, že odboráři z ČMKOS nejsou nezávislou nátlakovou skupinou, nýbrž organizací prorostlou s vládní stranou a zkorumpovanou mocí. Odbory skončily v náručí sociální demokracie a sjezdu tento stav nevadí, což podle komentátora potvrzuje skutečnost, že kromě senátora Štěcha nebyl žádný jiný kandidát na předsedu. Jejich věc. My ostatní jsme měli dosud ze zpacifikovaných a líných odborů spíše prospěch. Fakt, že má hospodářský růst zdravé základy, souvisí s tím, že se růst mezd neutrhl ze řetězu, poznamenává autor. Důležitější než sjezd ale podle něj je, co se stane, až začne případně vládnout nějaká reformní vláda, ve které nebude ČSSD. Půjdou pak odbory do boje? To by se musely nejprve zbavit garnitury spokojených a pohodlných strejdů a postavit do čela neúplatné lídry ochotné jít do rizika. To ale v českém bahnitém rybníčku podle všeho nehrozí. Pro miliony neodborářů je to nakonec dobře. Odbory jsou v moderní ekonomice spíše přežitek a silné, radikální a bojovné svazy by prosperitě nepřidaly, soudí komentátor Hospodářských novin.

Lidové noviny v souvislosti se Štěchovým vyjádřením o tom, že by Česko mělo po dalším rozšíření EU chránit svůj pracovní trh, bude-li ohrožen, konstatují, že český pracovní trh nepotřebuje ochranu, ale reformu. Pokud by zdejší politici více motivovali českého občana pracovat, nemuseli by se tak moc bát zahraničních zájemců o práci. Chtělo by to méně řečí a více odvahy, naznačuje deník.

Podle Mladé fronty Dnes se čeští odboráři, kteří vyhrožují generální stávkou kvůli zákoníku práce, dopouštějí kolosálního omylu, když si stejně jako francouzští studenti myslí, že bojují za zájmy pracujících a sociální spravedlnost. Zákoník práce, který čeští sociální demokraté protlačují spolu s komunisty, totiž podnikatele přímo odrazuje od toho, aby najímali nové pracovní síly a vytvářeli tak nová pracovní místa. Britský či americký příklad jasně ukazují, že tam, kde jsou pravidla pro najímání a propuštění volnější, profitují všichni. Kvalifikovaní pracovníci o svá místa nepřijdou (jen je budou častěji měnit). A nekvalifikovaní dostanou příležitost, píše komentátor Mladé fronty Dnes. Francouzští studenti i čeští odboráři naopak podle něj mohou dosáhnout jen toho, že nezaměstnaní zůstanou nezaměstnanými.

 

Do parlamentních voleb zbývá ještě víc než 50 dnů a řada lidí už hádá jak dopadnou. Jak konstatují Lidové noviny, blížící se hlasování o tom, kdo obsadí křesla v Poslanecké sněmovně, láká stále více sázkařů. Vsadily si už desítky tisíc lidí, dohromady asi 7 miliónů korun. Tato čísla navíc ještě porostou. Češi totiž neradi sázejí dlouhou dobu dopředu a mají ve zvyku tipovat až na poslední chvíli.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Bydlení v záplavové oblasti bude už jen na vlastní riziko, informuje Mladá fronta Dnes. Stát totiž odmítá opakovaně přispívat na opravy domů, které jsou při každých záplavách pod vodou. "Není možné, abychom tyto škody donekonečna platili," řekl deníku ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Vláda proto vymýšlí plán, jak lidi přimět, aby se od řek odstěhovali. Zřejmě jim nabídne nějakou formu podpory, aby měli šanci odejít. Pokud nabídku nevyužijí a zůstanou v povodňové zóně, při další velké vodě se budou muset spolehnout sami na sebe. Stát se tak začíná chovat jako komerční pojišťovny. Některé z nich oznámily, že dvakrát vyplavené domy proti povodni znovu nepojistí. Nabídka na pomoc při stěhování se bude týkat hlavně těch, které před ničivou záplavou neochrání ani nově postavené zábrany, uvádí Mladá fronta Dnes.

10-04-2006