11-05-2006

Většina lidí sice odmítá legalizaci měkkých drog, s klesajícím věkem se však poměr mezi jejími odpůrci a příznivci proměňuje. Podle průzkumu společnosti SC&C pro Mladou frontu Dnes souhlasí s legalizací marihuany 29 procent dotázaných, opačný názor má 62 procent. Deník píše, že zatímco mezi lidmi staršími 60 let by užívání měkkých drog povolilo jen 13 procent dotázaných, u věkové kategorie od 18 do 30 let má marihuana 46 procent zastánců. Pokud jde o politické preference oslovených, nejvíce příznivců má legalizace marihuany mezi voliči Strany zelených, dodává list.

 

Právo otisklo článek mluvčího Hradu Petra Hájka, podle nějž tento deník v posledních týdnech dává velký prostor výpadům na Václava Klause. "Kobercové bombardování" Hradu je ale podle Hájka vedeno nefér prostředky, s cílem vtáhnout prezidenta do předvolební kampaně a učinit ho zástupným cílem předvolebního klání. Hájek se v této souvislosti zmínil mimo jiné o bývalém prezidentovi Václavu Havlovi, který podle něj "svůj letitý problém a komplex z Václava Klause učinil rovněž hlavním tématem svého hlasitého a jako vždy značně nemotorného vstupu do předvolební kampaně na straně politické formace současného premiéra". "Ostatně V. Havel vstupoval bez skrupulí do předvolebních kampaní už jako prezident," napsal Klausův mluvčí v Právu.

Poradce předsedy sněmovny Lukáš Jelínek píše v Právu, že nyní do nejostřejší fáze kampaně vstoupila sama hlava státu. Levice za to může být podle autora prezidentovi vděčná. "Václav Klaus totiž vetováním Zákoníku práce a zákona o neziskových zdravotnických zařízeních podtrhl stěžejní body, jimiž se liší levice a pravice, zastánci solidární a sociálně soudržné společnosti od hlasatelů bezbřehého trhu bez elementárních pravidel." Autor zároveň soudí, že Klaus jasně potvrdil, že na Pražském hradě nesedí nadstranický prezident, "jenž v rámci svých pravomocí pečlivě vyhodnocuje soulad přijímaných zákonů s ústavou, nýbrž ideolog, aktivní stoupenec určitého názorového proudu, který při výkonu své funkce protežuje."

 

Ostrou kritiku vyvolal podle Mladé fronty Dnes postup exekutorů litoměřického soudu, kteří minulý pátek za dramatických okolností odebrali děti Marcele Krajníkové z Roudnice a nechali je odvézt do Argentiny. Odtud je podle soudu v roce 2002 unesla jejich otci. Se šestiletou dcerou Sofií se matka stihla rozloučit, i když ve vyhrocené atmosféře, a dítě nemělo čas vzít si s sebou hračky a své věci. Devítiletého Lucase už neviděla. "Nedali mi žádnou šanci se s ním rozloučit," uvedla zoufalá matka. Pro něj si exekutoři dojeli na školu v přírodě a odvezli ho rovnou na argentinskou ambasádu. Sofii pak odvedli ze školky. Ministerstvo práce a sociálních věcí postup soudu a chování exekutorů odsoudilo. "Odvedení dětí bez možnosti rozloučit se s matkou považuji za brutální zásah, který je může poznamenat na celý život," řekla Mladé frontě Dnes Michaela Marksová-Tominová z ministerstva. Na počínání exekutora si nyní chce "posvítit" ministerstvo spravedlnosti. "Není možné, aby neumožnili matce rozloučit se s dítětem a dětem zase vzít si svoje věci," řekl mluvčí ministerstva Petr Dimun. Alexandra Šetková, mluvčí litoměřického soudu, naopak postup exekutorů hájí. "Matka opakovaně nerespektovala rozhodnutí soudu. Museli jsme jednat rychle, efektivně a šetrně k dětem, aby se situace nevyhrotila," vysvětlila. "Která máma by stála s kufry před dveřmi, až si přijdou pro její děti?" reaguje Krajníková. "Neumějí španělsky a otec česky," dodává. Zákroku exekutorů předcházel dlouhý spor o děti mezi Krajníkovou a Argenticem Roquem Fiordalisem. Po pěti letech manželství v Argentině se žena rozhodla, že se rozvede. V roce 2002 utekla do Roudnice s tehdy dvouletou Sofií a pětiletým Lucasem. "Manžel mě bil a psychicky týral. V Argentině navíc nebylo bezpečně a manžel s tím souhlasil," uvádí matka v Mladé frontě Dnes. Už od roku 2002 žádala o předběžné opatření, aby jí byly děti svěřeny, než proběhne rozvod. "Za čtyři roky soud nic neudělal," říká Krajníková.

 

Zástupce šéfredaktora týdeníku Euro Pavel Páral v Lidových novinách tvrdí, že systém podpory investic vyčerpal své možnosti a nyní spíše škodí. "Každý, kdo investuje v zemi víc než deset milionů dolarů, získává klíč ke státní pokladničce a tankuje podporu až do výše třetiny investice. Tahle velkorysá pravidla jsou opravdu základem onoho hospodářského růstu, kterým se dnes právem chlubí vládní ČSSD. Zároveň je to však také jedním z nejdůležitějších důvodů, proč téměř neklesá nezaměstnanost a s rostoucím podílem zahraničních firem na českém hospodářství se také zpomaluje růst mezd," píše autor komentáře. Podporu zahraničních investic podle něj nelze paušálně odsuzovat jako vyhozené peníze. Mezinárodní firmy přinesly práci mnoha lidem a řada talentovaných zaměstnanců dostala možnost získávat zkušenosti u těch nejlepších světových firem. "Na druhou stranu je naprosto jasné, že dosavadní model pobídek musí skončit, protože už nemá této zemi co nabídnout, kromě generování zbytečných ztrát," uvedl autor komentáře v Lidových novinách.

 

V konkurenčním boji ekonomik jednotlivých států poráží Česko další soupeře. Podle žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavil mezinárodní institut pro rozvoj managementu ze švýcarského Lausanne, se Česko loni posunulo o pět příček vzhůru a obsadilo 31. místo z 61 sledovaných zemí. Informují o tom Hospodářské noviny. Podle švýcarských odborníků se Česko za poslední rok dostalo v konkurenceschopnosti například před Thajsko, Francii nebo Jižní Koreu. Z postkomunistických zemí střední a východní Evropy je na tom lépe pouze dvacáté Estonsko. Slovensko si polepšilo o jedno místo na 39. pozici. Žebříček ekonomik vedou USA následované Hongkongem a Singapurem. "Důvodem zlepšení Česka je především zrychlení ekonomického růstu a úspěchy zahraničního obchodu," soudí Lubomír Lízal z ekonomického institutu CERGE-EI, který má ve švýcarském institutu na starosti sledování české ekonomiky. Podle IMD se vedle samotné ekonomiky zlepšují i podmínky vytvářené českou vládou. Podle Lízala pomáhají především štědré pobídky pro zahraniční investice. Příznivé jsou také nízké úrokové sazby, sociální smír či větší akceschopnost vlády.

 

Českým firmám chybí poslední krok ke získání rekordní zakázky na vybudování elektrárny v zahraničí. Vláda východoindického státu Džarkhand uzavírá soutěž na dodávku tepelné elektrárny za 480 milionů dolarů, tedy za víc než 11 miliard korun. Takřka jistým vítězem je česká firma Škodaexport. Píšou to Hospodářské noviny. "Ve velmi krátké době bychom měli být oficiálně potvrzeni jako vítězi tendru," řekl listu generální ředitel Škodaexportu Jaroslav Hubáček. Indická zakázka je podle Hospodářských novin největší v historii Česka. Pokud ji Škodaexport získá, bude to šance pro další české firmy, které vyrábějí zařízení pro elektrárny. "Byl bych rád, kdyby čeští dodavatelé měli na zakázce co největší podíl. Jestli se budou chovat racionálně, mohli by v Džarkhandu dostat až polovinu z celkového proinvestovaného objemu," řekl Hubáček. Hospodářské noviny připomínají, že firma se kromě toho podílí na dodávkách pro čínskou elektrárnu Šen Tchou, dokončuje tureckou elektrárnu Afšin Elbistan, jedná o dodávce dvou bloků v Argentině a v Indii získala také smlouvu na modernizaci elektrárny Ennore.

 

V Karlovarském kraji bude v příštích letech perspektivní zaměstnání ve strojírenských oborech. Dobré vyhlídky mají i učitelé, úředníci a profese ve stavebnictví. Vyplývá to z průzkumu, ve kterém 800 firem a institucí v kraji odhadovalo, kolik lidí a v jakých profesích budou potřebovat do roku 2015. Uvádí to Mladá fronta Dnes v regionální příloze. Třetina firem podle deníku tvrdí, že už nyní obtížně hledá pracovníky v určitých profesích. Trpí tím hlavně strojírenské firmy. Do roku 2015 přitom budou potřebovat zdaleka nejvíce lidí. Bude to přibližně 2500 dělníků, obráběčů, zámečníků a podobných profesí. Problém je údajně v tom, že o strojírenské obory nemají žáci velký zájem. "Každý rok obcházíme čtyřicet základních škol. Rodičům říkáme o výhodách, které strojírenské obory nabízí, ale oni k nám děti stejně nedají. Bude nutné, aby s námi do škol chodili i zástupci firem. Bez nich to nepůjde," míní Záviš Kulík ze Střední průmyslové školy v Ostrově. Krajský úřad, který je zřizovatelem středních škol, uvažuje o tom, že by s firmami na náboru spolupracoval, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

 CzechTek 2005, foto: ČTK CzechTek 2005, foto: ČTK Technoparty CzechTek 2006 se zřejmě bude konat ve vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku. Právo píše, že místem akce by měla být lokalita bývalé obce Sedlec na okraji újezdu. Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek listu pouze potvrdil, že vedení resortu jedná s organizátory CzechTeku o pronájmu pozemku ve vojenském prostoru. Blíže ho nespecifikoval, připustil však, že by mohlo jít o vojenský újezd Hradiště. Podle Čírtka ministerstvo oslovili sami technaři už po loňském CzechTeku, kdy ministr obrany Karel Kühnl veřejně oznámil, že je připraven hledat prostor, kde by se mohla letošní technoparty konat. Mluvčí dodal, že do jednání je zapojena i policie. Deník uvádí, že technaři nejprve požadovali pozemek o rozloze 40 hektarů, později ale přišli s tím, že si chtějí pronajmout stotřicetihektarovou plochu. Vedení policejního prezidia případné pořádání CzechTeku ve vojenském prostoru uvítalo. "Tím se vyvarujeme například sporu o neoprávněné obsazení pozemků, což bylo jedním z hlavních důvodů policejního zásahu na loňském CzechTeku v Mlýnci na Tachovsku," řekl Právu náměstek policejního prezidenta Jan Brázda. List připomíná, že při násilném vyklizení prostoru u Mlýnce byla zraněna řada technařů i policistů. Podle Práva se však ozývají i hlasy z řad technařů, podle nichž předem domluvená akce ve vyčleněném prostoru není dostatečně "svobodná" a "dramatická".

11-05-2006