26-05-2006

Jiří Paroubek, foto: ČTKJiří Paroubek, foto: ČTK Premiér Jiří Paroubek řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že jeho dlouhodobým plánem je přivést komunistickou stranu do vlády. Zkouškou možné spolupráce by mohl být podle představ premiéra způsob, jakým by se komunisté postavili k menšinové vládě ČSSD. Předseda komunistů Vojtěch Filip tento týden pro Hospodářské noviny řekl, jakou cenu by za podporu menšinové vlády žádal. KSČM chce poměrné zastoupení v mediálních radách, konsolidační agentuře či Nejvyšším kontrolním úřadu. Paroubek nevylučuje, že KSČM tyto funkce nabídne. Do křesla šéfa sněmovny ale zatím komunistu nepustí a nedělal by ani programové ústupky. Premiér zároveň zopakoval podmínky, které musí komunisté splnit, aby je v budoucnu k vládě přizval. KSČM musí jasně odsoudit zločiny komunistického režimu, přihlásit se k orientaci na Evropskou unii a NATO, fiskální kázni a nedotknutelnosti majetkových poměrů. "Pokud na to komunisté kývnou, jsou pro mě stranou, která je konformní se systémem a mohu s nimi hovořit o spolupráci. Zatím tomu ale tak není," říká Jiří Paroubek v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

 

Každý Čech prosází průměrně devět tisíc korun ročně. Za tuto částku by si mohl koupit osmidenní zájezd do Španělska, pračku, nebo lepší lyžařskou výbavu, píše Mladá fronta Dnes. Podle statistik ministerstva financí vysála hráčská vášeň loni z Čechů přes devadesát miliard korun. Největší část vsazených peněz končí ve hracích automatech. Dalšími oblíbenými druhy sázení v Českou jsou kurzové sázky nebo loterie. Záliba v gamblerství pramení podle primáře psychiatrické léčebny v Bohnicích Karla Nešpora z vidiny snadno získaných peněz v okamžité finanční tísni. Podle Mladé fronty Dnes může některé hráče jejich závislost dohnat až k vraždě. Soud v Hradci králové začal ve čtvrtek projednávat případ gamblera Davida Bezvody, který se přiznal, že kvůli penězům na hru zabil třiaosmdesátiletou ženu.

 

Jiří Paroubek a Mirek Topolánek, foto: ČTKJiří Paroubek a Mirek Topolánek, foto: ČTK Absurdní trestní oznámení, které podal premiér Jiří Paroubek na šéfa opoziční ODS Mirka Topolánka, je podle komentátora Hospodářských novin Jana Macháčka dobrou příležitostí k diskusi, která by mohla vyústit ve zrušení trestného činu pomluvy. Jeho existence není k ničemu dobrá, a pokud ho v evropských právních řádech najdeme, používá se jen zřídka. Nejde o to, že by občané neměli mít možnost bránit se pomluvám. Měla by jim ale bohatě stačit žaloba na ochranu osobnosti. Navíc v civilizovaném světě není zvykem, aby se mezi sebou politici soudili, a to ani v občanském řízení. Ve Spojených státech to na základě precedentů z šedesátých a sedmdesátých let není ani prakticky možné. Zkusme si představit, že by Paroubek zažaloval Topolánka uprostřed volebního období a že by se půl roku před volbami konal soud, který by skončil odsouzením. Byť by byl šéf opozice odsouzen podmínečně, musel by si dávat pozor na ústa, jinak by pro něj kdykoli mohla přijít policie. A kdyby šel před volbami sedět natvrdo, tak už bychom nebyli v Česku, nýbrž v Bělorusku, píší Hospodářské noviny.

 

Šestašedesát akademiků podepsala dopis prezidentu Václavu Klausovi, ve kterém hlavu státu kritizují za jeho postoje k Evropské unii. Tuto iniciativu komentuje v deníku Právo Jiří Hanák. Autor přirovnává českého prezidenta k Charlesi de Gaulleovi, který, stejně jako Václav Klaus, usiloval také pouze o sjednocení Evropy na hospodářské bázi. Náš prezident prý vypadá směšně. Evropa je ve svém sjednocení neskonale dál než před smrtí de Gaullea: funguje společná měna, členové Unie přenesli dobrovolně některé pravomoci na Brusel a připravuje se evropská ústava. S malým přitažením za vlasy by se dalo říci, že akademici udělili prezidentovi Cenu bludného balvanu. Tu uděluje každoročně Český klub skeptiků Sisyfos lidem, kteří bojují pověrou proti vědě. A Václav Klaus celou sbírkou pověr bojuje proti Evropské unii, píše deník Právo.

 

Jan Kanyza, foto: ČTKJan Kanyza, foto: ČTK Historik Emanuel Mandler v Mladé frontě Dnes kritizuje, jak soudy rozhodují o spolupráci známých osobností s někdejší StB. Naposledy se tak stalo, když soud nařídil, aby jméno Jana Kanyzy bylo ze seznamu vyškrtnuto. Soud neuvěřil výpovědi někdejšího poručíka StB, který tvrdil, že Kanyza vázací protokol podepsal. Navíc k soudnímu přelíčení nebyl pozván ani jeden historický znalec. Soudy musí vycházet z autentických dokumentů. Když sami v nich dnes škrtají, poškozují jejich autentičnost, píše Mladá fronta Dnes.

26-05-2006