Přehled tisku
Výsledky slovenských parlamentních voleb, které vyhrála strana Smer-sociální demokracie před dosud vládní Slovenskou demokratickou a křesťanskou unií (SDKU), rozhodnou podle českých deníků o dalším osudu slovenských reforem. Komentáře listů také hodnotí současnou situaci na české politické scéně a perspektivy zformování nové vlády.
Komentátor deníku Právo píše, že Slovensko se po volbách vrací do sociálně solidární Evropské unie. Má-li se ale podle něj opravdu vrátit do sociálně-tržní a solidární Evropské unie, nemůže se opírat ani o nacionalisty ani expremiéra Vladimíra Mečiara. Autor píše, že slovenští křesťanští demokraté jsou sice k morálce fundamentalističtí, ale zkušenosti s nimi ukázaly, že jsou sociální i otevření k Evropské unii. Jejich koalice se Smerem je podle komentátora výhodnější než velká koalice Fica a Dzurindy. Robert Fico je lídrem Smeru, Mikuláš Dzurinda zase SDKU.
Mladá fronta Dnes předpovídá, že volby zřejmě ukončí rychlé reformy a ke změnám bude docházet pomaleji. V Bratislavě teď nastává přetěžké období hledání nové vlády. Pokud bude i ona pokračovat, třeba s jistými korekcemi, v reformách, nic zvláštního se nestane. Jen se vymění garnitura politiků. V jedné věci se po slovenských volbách nezmění vůbec nic. Vztahy s Českem budou při všech konstelacích dobré, stejně jako dnes. Nijak to neovlivní ani předvolební výlevy, v nichž se jménem obou zemí občas harašilo, napsal v komentáři zástupce šéfredaktora listu.
Komentátor Lidových novin si všímá, že někdejší lídr slovenské politiky Mečiar ve volbách neuspěl. Mečiara nechtějí slovenští voliči, nechce ho ani Fico, ani Dzurinda. Přesto ho i s jeho osmi procenty mohou potřebovat. Bez nás to nepůjde, říká Mečiar a jeho poslední věrní pochopové. Ale jde, mohla by znít odpověď. Může a musí. Rovná daň i sociální stát jsou dobré věci, ale za takovouto cenu nestojí. Dost bylo Mečiara, napsal autor.
Komentátor Lidových novin píše, že poté, co si Jiří Paroubek spočítal, že jeho volební prohra nemusí být tak fatální, jak se zpočátku zdálo, rozehrává svoji hru. Udělá všechno pro to, aby jednání o případné duhové nebo velké koalici mohl vést on, a ne Mirek Topolánek. S přibývajícím časem přitom stoupá pravděpodobnost, že jedna z těchto koaličních variant nakonec přijde ke slovu, napsal autor.
Komentátor Mladé fronty Dnes píše, že kdyby po případném Topolánkově neúspěchu při sestavování vlády tvořil kabinet Paroubek, sestavil by vládu odborníků vybraných na základě široké dohody politických sil. Parlament by kontroloval činnost odbornické vlády na základě domluveného společného programu. A to už bychom byli od standardní zastupitelské demokracie pěkný kus daleko. Mohli bychom volby zrušit a nahradit je dohodou politických sil, rozuměj stranických sekretariátů, případně čtyř až pěti mužů v čele stran. Obvykle se tomu říká demontáž demokratických parlamentních pořádků suchou cestou. A to vše jen proto, aby on byl zas premiérem a mohl pro nás všechny pracovat, napsal autor.
Komentátor Hospodářských novin uvedl, že odcházející premiér uznal, že nechce-li sociální demokracie předčasné volby, musí s vítězným soupeřem uzavřít buď dohodu o toleranci, nebo o spoluvládě. Topolánkův kabinet nebude "velký", ale programově "široký", protože kromě tří rozdílných koaličních hlav bude mít zásadní slovo ta čtvrtá, skrytá v pozadí. Neprojde téměř nic, pro co voliči reformních stran hlasovali. To není nic příjemného. Pro zemi by už snad byla lepší velká koalice - společné kroky by si oba partneři nemohli navzájem vyčítat. Takhle nám přímo před očima začala další volební kampaň, uvedl autor.
Šéfovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nepřísluší kritizovat programy stran. Tak Lidové noviny komentují ostrou kritiku šéfa antimonopolního úřadu Martina Peciny týkající energetického programu Strany zelených. Bývalý náměstek ministra průmyslu a nynější šéf ÚOHS dokonce nařkl místopředsedkyni této strany, že ji za činnost "proti naší energetice" platila "konkurence", tedy Rakousko. Kdyby se podobně vyjádřil politik, asi by to člověka moc nepřekvapilo, z před i povolebních vystoupení politiků jsme už na ledacos zvyklí. Jenže pan Pecina není politik, je šéfem významného státního Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a tudíž mu rozhodně nepřísluší kritizovat programy politických stran, a už vůbec mu nepřísluší napadat politiky - chtělo by se totiž napsat "konkurenční politiky", i když pan Pecina už od loňska není členem ČSSD. Jeho vystoupení vypadá asi stejné, jako kdyby se zelení rozhodli, že budou od nynějška na svých stranických grémiích rozhodovat o tom, který postup v hospodářské soutěži odpovídá pravidlům, a který nikoli. Absurdní? O nic víc než zmíněné vystoupení," píše deník. Nepochopení role státní správy se podle jeho komentátorky bohužel v Česku neomezuje na pana Pecinu, je rozšířeno dosti obecně. Jenže stát, kde se úředníci pletou do politiky, dost dobře nemůže správně fungovat. Úředníka, byť ve velmi významné funkci, stát platí za to, aby prováděl politiku vlády, která vzejde z voleb, uzavírají Lidové noviny.
Mladá fronta Dnes vypočítala deset příčin, proč mužstvo propadlo. Vedle těch, na nichž se shodl s Lidovými novinami, uvedl deník ještě rozbouranou taktiku, nejistou obranu, nervozitu či špatný den. Zdá se, že i vyhlášený stratég Brückner má s exotickými protivníky potíže, napsal list.
Deník Právo vyzdvihl výkon brankáře Petra Čecha. Potvrdil svoji výjimečnost. Mohli jsme utrpět debakl, od něhož nás uchránil, uvedl deník a Čechovi dal jako jedinému nejvyšší známku. Nejhůř byli hodnoceni Rozehnal a Plašil, v jiných denících zase propadli Galásek a Poborský. Zoufalý výkon na soupeře lepšího po všech stránkách nestačil. Češi připomínali chvílemi trabanta, marně honícího porsche, napsalo Právo.
