26-07-2006

Mirek Topolánek, Martin Bursík a Miroslav Kalousek, foto: ČTKMirek Topolánek, Martin Bursík a Miroslav Kalousek, foto: ČTK Nabídku trojkoalice utvořit vládní program ze slibů soupeře hodnotí tisk jako překvapivý a elegantní tah, kterému se podařilo zlikvidovat zdržovací taktiku ČSSD. Hospodářské i Lidové noviny vyzdvihují neočekávanou tvořivost, ale upozorňují i na nedostatečnost takového tahu. Šéf ODS Mirek Topolánek nyní vybírá ze dvou špatných řešení, píší Hospodářské noviny. Hrát vabank a zvolit do čela sněmovny sociálního demokrata, nebo neriskovat a přiznat, že trojkoalice nemá šanci. Obě možnosti ale podle listu nejsou rovnocenné. Velký pakt s ČSSD a předčasné volby však voliči ODS odpustí snáze, než pokud po rekordním vítězství přivede politickou neobratností k moci Jiřího Paroubka s Vojtěchem Filipem, soudí komentátorka. Podle Lidových novin by měla trojkoalice více riskovat a třeba i Paroubkovi ten třetí pokus přepustit.

 

Deníky PrávoMladá fronta Dnes se zamýšlejí nad tím, jaký vzor vlastně dávají normálním řidičům špičky z resortu vnitra. Podle Mladé fronty Dnes přestupky policejního prezidenta, šéfa dopravního inspektorátu i rychlá jízda ministra vnitra drasticky dokazují slabost právního státu a politické kultury v Česku. Deník Právo navíc upozorňuje, že neukáznění řidiči v nich teď mají vzor, nad který vyšší už není. V Lidových novinách pak policejního prezidenta vyzývá k odstoupení také místopředseda Senátu Petr Pithart.

 

Po smyslu zablokování části internetových domén .eu ve snaze zamezit spekulacím s nimi se ptá komentátor Lidových novin. Zásah je podle něj oprávněný, neboť spekulanty jsou přímo takzvaní registrátoři, tady organizace, které by měly konečným uživatelům domény zprostředkovat. Otázkou však je, nakolik mají tyto snahy smysl. A to jak snahy správce domén, tak snahy spekulantů. Tentokrát se nemůže jednat o spekulace se jmény zavedených firem. Majitelé ochranných známek se totiž tentokrát mohli o domény ucházet přednostně. Jde tedy nejspíš o slova označující různé žádoucí předměty, o které by se lidé na internetu mohli zajímat nebo si je chtít koupit, a pak i o kombinace písmen, která se v budoucnu mohou, ale nemusí stát atraktivní. Před deseti lety by nikoho nenapadlo zaregistrovat si doménu google. Dnes má toto jméno nejúspěšnějšího internetového vyhledavače na světě určitě cenu větší než jakékoli jméno, které si kdy jaký spekulant zaregistroval. "Jednotlivci se budou snažit si tímto způsobem vydělat vždy, na tom regulace těžko něco změní. Z principiálních důvodů není důvod něco takového zakazovat - bylo by to v rozporu se svobodou projevu a svobodou podnikání," píše komentátor. Několika lidem s dobrým podnikatelským nápadem mohou spekulanti mírně zkomplikovat život. "Ale aspoň si budou muset nad názvem svých stránek trochu lámat hlavu a nakonec vymyslí něco hezkého," končí autor komentáře.

 

Na nebezpečí budoucího nedostatku elektrické energie upozorňuje v souvislosti s úterním kolapsem v rozvodné síti jaderný fyzik František Janouch v deníku Právo. Novou kvalitní tepelnou či jadernou elektrárnu nelze podle něj na rozdíl od dobrého nebo špatného zákona vytvořit přes noc. Politici by si proto měli uvědomit, že mnohá rozhodnutí, která učiní v nejbližších měsících či letech, ovlivní budoucnost naší země na desítky let.

Slova jaderného vědce nepřímo potvrzuje i obsáhlý článek v Mladé frontě Dnes. Podle něj je ve střední i západní Evropě v důsledku silného ekonomického růstu velký hlad po energii a zároveň strach z toho, že jí bude nedostatek. V Evropě se staví jen minimum nových elektráren a řada těch stávajících během pár let doslouží. Problém má nyní například Slovensko, které musí odstavit jadernou elektrárnu Bohunice a další dvě velké elektrárny. Do roku 2010 pak přijde o čtvrtinu své kapacity. Už od příštího roku se tak stane z vývozce čistý dovozce. Pro naši elektrárenskou firmu ČEZ letos přichází zlom, pokračuje Mladá fronta Dnes. Dosud šla největší část jejího vývozu do Německa a západní Evropy, od letošního roku se hlavní tok proudu otočil na Slovensko a do Maďarska. Za této situace ČEZ, který je největším dodavatelem proudu v zemi, oznámil další zdražení elektřiny, od příštího roku minimálně o sedm procent. Začne totiž elektřinu na příští rok nabízet obchodníkům v dražbě a podle toho, o kolik nabídnou víc, se potom upraví i cena elektřiny pro ostatní. ČEZu se už nyní přihlásilo více zájemců než loni, a v zemích, kde už aukce probíhají, letí velkoobchodní ceny proudu vzhůru. To se pak promítá do konečných cen, vysvětluje deník. Přesnější odhady, o kolik proud podraží, budou k dispozici příští týden, kdy proběhne aukce na komoditní burze v Kladně. Obchodníci a ekonomové odhadují zdražení velkoobchodní elektřiny na příští rok kolem patnácti i více procent.

 

Největší tuzemská banka ČSOB začíná s testováním v Česku zatím neexistující služby. Na třech vybraných pobočkách se lidé od 1. srpna mohou místo "živých" zaměstnanců obrátit na videobankéře, píší Hospodářské noviny. Podle toho, jak se služba ujme, rozhodne ČSOB co dál. "Míříme na klienty menších poboček. Když mají nějaký specializovaný dotaz, nemusí tam být vždy k dispozici experti na daný obor. Právě videobankéř by měl tuto mezeru vyplnit," vysvětluje záměr člen představenstva ČSOB Jan Lamser. Na pobočkách vznikne nové pracoviště s monitorem, kamerou, mikrofonem a ozvučením a se dvěma místy k sezení. Ty budou určeny pro klienta a pracovníka pobočky, který vysvětlí systém komunikace a představí klienta a videobankéře navzájem. Videobankéři se budou spojovat se zákazníkem z call centra, které má ČSOB v Hradci Králové. Novinka zajímá i další tuzemské banky. "Sledujeme ji, a není vyloučeno, že v budoucnu podobnou metodu využijeme," řekla mluvčí České spořitelny Klára Gajdušková. Videobankéři nejsou ve světě bank úplnou novinkou. Před pár lety je zkoušeli například ve Velké Británii, ale kvůli technickým problémům od nich banky ustoupily. Podle bankovních expertů je ale některé banky v USA a například ve Španělsku mají. Samotná belgická skupina KBC, do níž ČSOB patří, tuto službu zatím nemá. Pokud se ale v Česku osvědčí, bude ji podle Lamsera chtít zavést i v dalších bankách v Evropě.

 

Pětatřicetiletá žena ze Sušice střílela kuší do plzeňské věznice na Borech šípy nadité pervitinem. Manžel, uvězněný pro obchodování s drogami, ji mobilem naváděl, kam mířit. Na originální způsob pašování drog do věznice se přišlo až na základě odposlechu telefonátů lidí vyšetřovaných kvůli drogám, píše deník Právo. Matce dvou dětí nyní hrozí až deset let vězení. Policejní odhalení nastartovalo kontrolu ve věznici, při které prý byly zabaveny drogy i mobilní telefony. K výsledkům se ale zatím vedení věznice na Borech odmítlo vyjádřit. Žena, která si opatřila poloprofesionální kuši a drogy střílela v dutých šípech, je nyní stíhána na svobodě.

26-07-2006