21-08-2006

Premiér Mirek Topolánek, foto: ČTKPremiér Mirek Topolánek, foto: ČTK Nový premiér a předseda ODS Mirek Topolánek se podle komentáře Hospodářských novin (HN) dopustil možná první vážné politické chyby, když minulý týden "odpískal" spolupráci s malými stranami, tedy s lidovci a zelenými. "Hloubka maléru se ukázala v pátek, v razantní reakci lidovců; její šíře pak v neděli: Jiří Paroubek si v televizních Otázkách doslova vychutnával, že se mu ODS vydala na milost, a začal nahlas vetovat ministry Topolánkova kabinetu," napsal autor komentáře v HN.

Část členů republikové rady Strany zelených by podpořila případnou menšinovou vládu ČSSD, která by dovedla zemi k předčasným volbám. Nevadilo by jim přitom, kdyby se sociálnědemokratický kabinet opíral o hlasy komunistů. To je v rozporu s dosavadním stanoviskem předsednictva strany. Píše to Právo. List napsal, že návrh na spolupráci s menšinovou vládou ČSSD předložil předminulý týden republikové radě její místopředseda Martin Mach. Podpořila ho třetina členů - ze 42 přítomných bylo 14 pro, 22 proti a šest se zdrželo. Za návrhem stojí obava části Strany zelených z toho, že se ČSSD a ODS dohodnou na změně volebního systému, píše Právo. "Bylo by nešťastné, kdyby se nejsilnější strany spojily a my ztratili vliv na vývoj dalších událostí," řekl Mach Právu. Upozornil ale, že návrh nepředpokládá přímou spolupráci s KSČM. "V žádném případě nechceme umožnit účast komunistů na moci," řekl. Popřel, že uvnitř Strany zelených vznikl opoziční proud.

 

Otázky Václava Moravce, foto: ČTKOtázky Václava Moravce, foto: ČTK Komentátor Práva si všímá návrhů na změnu Ústavy, s nimiž v posledních dnech - naposledy v nedělním debatním pořadu České televize Otázky Václava Moravce - přišli představitelů nejrůznějších stran. "Kdyby se tohle všechno probralo, možná by většinu diváků trklo, že politiku - podobně jako fotbal - netvoří pravidla, ale hráči. A pokud jde o ústavní změny, o těch že zpravidla nerozhoduje žádná rada moudrých, ale zájmy a síla těch, kdo je prosazují," napsal.

 

Další komentátor Práva v souvislosti s kandidaturou některých lidí známých z bulváru a šoubyznysu do Senátu píše o povrchní vypočítavosti stranických sekretariátů při sestavování kandidátek. Zmiňuje například kandidaturu herce Tomáše Töpfera za ODS. Občanští demokraté podle autora stavějí Töpfera s nadějí, že přijde-li slavný muž na politický mítink v četnické uniformě, nebudou už mít soupeři šanci. "Nezbavím se přesvědčení, že takhle by se senátoři, lidé s posláním ručit za kvalitu od poslanců zasílaných návrhů zákonů, vybírat neměli," napsal autor.

 

Pondělní Hospodářské noviny označují případné odsunutí přijetí eura kvůli tomu, že Česko neprovede škrty v rozpočtu na rok 2007 za hloupost politiků. "Nastupující premiér odevzdaně říká, že země poruší své sliby o snižování rozpočtových schodků, a odstupující mu přizvukuje: hlavně žádné hluboké škrty ve výdajích. Je to neštěstí? Ale ne. Je to něco horšího - hloupost," píše komentátor listu. Odklad o rok či dva by podle něj nemusel být problém, problematické je zdůvodnění. Kdyby do té doby země prosperovala, dělala reformy a koruna plynule sílila, měl by odklad dokonce ekonomickou racionalitu, konstatuje. Ale připravit se o možné přijetí eura v roce 2010 jen kvůli tomu, že politici nechtějí seškrtat rozpočet, je skutečně hloupé.

 

Před budovou Českého rozhlasu, 21.8.2006, foto: ČTKPřed budovou Českého rozhlasu, 21.8.2006, foto: ČTK MfD se pod titulkem "1968: v propadlišti dějin" zamýšlí nad tím, zda a nakolik jsou dnes aktuální události roku 1968 a kolik o nich dnešní mladí lidé vědí. Autor, zástupce šéfredaktora listu, míní, že osmašedesátý rok patří do jiné doby, která skončila rokem 1989, případně 1991, kdy zemi opustil poslední voják okupační armády a Sovětský svaz se rozpadl. "38 let staré události sice nynější dění nadále ovlivňují; pramálo společného však mají s novými problémy, jimž dnes Česká republika zapojená do Evropské unie a globální ekonomiky čelí," napsal. Deník také přináší nové informace, že obsazení budovy Československého rozhlasu sovětskými vojáky v srpnu 1968 doprovázelo rozsáhlé plenění a krádeže. Vyplývá to z dosud nezveřejněných dokumentů, které vlastní Národní archiv v Praze. Z vyprávění pamětníků a archivních dokumentů také vyplývá, že okupanti příliš často nevyhledávali toalety, takže celá budova musela být po jejich odchodu vydezinfikována.

 

Češka Marcela Krajníková a Argentinec Roque Fiordalis, jejichž děti počátkem května odvezl z českého domova exekutor a už přes tři měsíce žijí u otce v Argentině, spějí k dohodě, která by mohla urovnat jejich manželský spor. Píše to Mladá fronta Dnes. Krajníková ale zatím nemůže do Argentiny odletět, protože jí v tom brání trestní oznámení, které na ni manžel podal před čtyřmi roky. "Na čem se dohodneme, ještě nevím, ale podle mého právníka to vypadá dobře," řekla Krajníková. Květnovou exekucí dětí, šestileté Sofie a devítiletého Lucase, vyvrcholil čtyřletý rozvodový spor česko-argentinského manželství. Nyní spějí rodiče k dohodě. "Díky penězům ze sbírky, kterou na nás udělali lidé, jsem mohla najmout v Argentině právníka. A ten tento týden jednal s manželem. Zdá se, že se na nějakém uspořádání do budoucna dohodneme," řekla Krajníková.

21-08-2006