29-08-2006

Cyril Svoboda (vpravo) a Milan Šimonovský oznámili rezignace na své funkce, foto: ČTKCyril Svoboda (vpravo) a Milan Šimonovský oznámili rezignace na své funkce, foto: ČTK Komentáře úterního tisku se zamýšlejí nad tím, zda bude KDU-ČSL úspěšná při hledání nových lídrů strany. Obměna stranického vedení bude na programu prosincového mimořádného sjezdu, o jehož uspořádání v pondělí rozhodli delegáti celostátní konference. K rezignaci vyzvala současné lidovecké špičky velká část členské základny, v pondělí tomuto požadavku vyhověli tři z místopředsedů. Podle Hospodářských novin lidovci doufají, že by po pádu dosavadního předsedy, případně celé jedné garnitury lidovců vzešel - nejlépe z východní části republiky, z nezkažených krajů poctivé víry - nový Josef Lux. "Jenže nynější situace by mohla být i nad síly uctívaného legendárního družstevníka z Nekoře," píše deník. Tou situací se podle něj míní těžká volební prohra a zhoršující se vyhlídky. List soudí, že díky Kalouskovi měla letos KDU-ČSL patrně nejlepší pravicový program s dobře propracovanou ekonomickou části - ale většina lidí si z něj nic nepamatuje. "Žádný slogan, žádné téma. Lidovci dnes nemají ani žádného celostátně populárního politika, snad s výjimkou Vlasty Parkanové," tvrdí Hospodářské noviny.

Lidové noviny píšou, že v lidoveckém Paláci Charitas nastal velký úklid, o němž ale zatím není známo, co přinese. Členská základna podle listu vzkázala s určitým zpožděním vedení strany, že by mělo po neúspěšných volbách odejít. Vlasta Parkanová a Petr Pithart, foto: ČTKVlasta Parkanová a Petr Pithart, foto: ČTK "Volalo se po nových tvářích. Pokud je lidovci najdou a tito lidé se osvědčí, vyloví KDU-ČSL z povolebního patového rybníka kapitální úlovek," je přesvědčen autor poznámky.

Podle komentátora Práva teprve mimořádný sjezd lidovců naznačí, jaká vlastně bude nová KDU-ČSL. To, co se nyní děje, je tedy třeba brát s rezervou. Autor soudí, že nelze přeceňovat, co konkrétně vedení lidovců svatosvatě slibovalo a nesplnilo. Důležité je především to, že se mu prostě nevyplatilo nedodržet slib. Tohle by se podle komentátora ostatně nemělo vyplácat nikomu z politiků. Pro KDU-ČSL to však má ještě zvláštní význam. Je totiž pro mnohé nečitelná, protože není středová, jak se říká, ale pravolevá. K pravici tíhne svým konzervatismem, k levici svým sociálním cítěním. Proto se jí vytýká, že zapadne do každé koalice. Autor ale uvádí, že podobné je to i u jiných křesťansko-demokratických stran, a nevadí to. A nemuselo by to vadit ani u nás: "ať si je třeba jednou v té a jednou v oné koalici, může být tam i onde užitečnou brzdou upřílišněné jednostrannosti. Jen by nám, probůh, vždy měla dávat najevo, oč jí jde," soudí komentátor Práva.

 

Zástupci ČSSD, foto: ČTKZástupci ČSSD, foto: ČTK Sociální demokraté nebudou ve dnech zbývajících do hlasování o důvěře vládě, již sestavuje ODS, brát představitelům této strany telefony. V článku pro Právo to napsal předseda ČSSD Jiří Paroubek. Zvolil tak pro nadcházející týdny stejnou taktiku jako těsně po volbách zelení vůči sociálním demokratům. Právo poznamenává, že takový postoj ČSSD může trvat až do začátku října, protože nová vláda má na to, aby před poslance předstoupila s žádostí o důvěru, 30 dnů. Paroubek zopakoval, že ČSSD důvěru vládě sestavované ODS nedá a že předseda ODS Mirek Topolánek musí nyní svůj vládní projekt "dovést do trpkého konce". Šéf ČSSD podotkl, že rozhovory o spolupráci dvou politických stran má smysl vést tehdy, pokud se obě vzájemně respektují a chtějí nalézt oboustranně prospěšný kompromis. Protože se tak podle něj občanští demokraté nezachovali, nabídl možnost vládní spolupráce KDU-ČSL. Úřadující premiér v článku uvedl, že lidovcům nabídl "mimořádně silné pozice" v případném společném kabinetu - celou třetinu křesel. Širší vedení KDU-ČSL však variantu menšinové vlády s ČSSD tolerované komunisty odmítlo. Paroubek napsal, že sociální demokraté bude znovu jednat, až je druhá strana bude plně respektovat a bude se chovat seriózně.

 

Odstupující premiér a šéf ČSSD Jiří Paroubek obviňuje ODS, že chce privatizovat Budějovický Budvar. Podle něj dostali občanští demokraté za poslední státní pivovar v Česku nabídku 40 miliard korun. ODS kauzu popírá a tvrdí, že Paroubkovi nelze věřit, píše úterní jihočeská příloha Mladé fronty Dnes. "Dostali nabídku ve výši 40 miliard korun. Pro nás je privatizace Budvaru nepřijatelná," uvedl Paroubek v rozhovoru otištěném v pondělním vydání listu. Paroubek už letos v květnu při návštěvě jižních Čech naznačil, že ODS se myšlenkou prodeje Budvaru zabývá. "Dokud bude moje vláda u moci, Budvar privatizace nečeká. Nechci podstoupit riziko, že skončí v rukou Anheuser Busch," řekl tehdy deníku. Šéf poslanců ODS a kandidát na ministra financí Vlastimil Tlustý diskuse o záměru prodat Budvar odmítá. O prodeji pivovaru prý nikdy neuvažoval, nikdy to nebyla priorita, kterou by řešil. Deník připomíná, že premiér Mirek Topolánek v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že jeho případná přechodná vláda by majetek ve státních firmách neprivatizovala. K podobným krokům by prý chyběl dostatek času. Kabinet by ale podle Topolánka prodej podílů v některých společnostech mohl začít připravovat. Vyjádření odstupujícího premiéra zpochybnil i jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS). Zastává názor, že privatizace pivovaru by byl nesmysl. Otevřela by se totiž možnost zpochybnit vlastnictví této pivní značky. "Pan Paroubek má tendenci zveličovat věci. Byla by chyba spojovat významné jednání o vládě s privatizačními procesy. Já osobně o tom nevím a o takové informaci pochybuji," uvedl. Podle ekonomů by při případném prodeji Budvaru bylo podstatné, jakou formou by měl být privatizován a kdo by jej kupoval, dodává Mladá fronta Dnes.

 

Neonacisté z organizace Národní odpor, kteří chtějí bojovat v případné válce islámských států proti Izraeli, pohrozili útoky v Česku, pokud jim prezident Václav Klaus nepovolí službu v zahraniční armádě. Píše to Blesk. Prezident má jako vrchní velitel ozbrojených sil udělit českým občanům pro službu v cizím vojsku výjimku. "V případě zamítnutí naší žádosti, po první vystřelené raketě vůči Íránu proběhne adekvátní reakce na českém území," hrozí neonacisté v dopise Klausovi. Mluvčí Hradu Petr Hájek Blesku řekl, že prezident dopis nečetl. Vstup do jiné armády povolil pouze v jednom případě, a to do cizinecké legie. Podle mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanky Kosinové se dopisem začala zabývat i protiextremistická policejní jednotka.

 

Eurozatykač, který má umožňovat rychlé předávání lidí podezřelých ze zločinů mezi státy unie, už dopadl také na dva české občany. Úřady je vydaly ke stíhání do ciziny po květnovém výroku Ústavního soudu, který rozhodl, že eurozatykač neodporuje českému právu. Informují o tom Hospodářské noviny. Co dva lidé vydaní ke stíhání do ciziny spáchali, úřady nechtějí zveřejnit. Na informace jsou úřady skoupé i v opačném případě: u Čechů, kteří se do letošního července beztrestně skrývali před českými soudy v Evropě. Beztrestnost měli dosud tito podezřelí zajištěnou kvůli chybě sněmovny, která schválila eurozatykač s podmínkou, že není možné žádat o vydání Čechů, kteří doma spáchali zločin před rokem 2004. Přestože senátoři chybu v zákoně letos na jaře opravili, z jednatřiceti stíhaných lidí, na které česká justice do té doby "nedosáhla", se zatím podařilo dostat zpět do Česka jen jednoho. A další čtyři české uprchlíky zahraniční policisté dopadli, ovšem zatím se čeká na jejich vydání.

Naposledy irská policie o víkendu zadržela dva členy takzvaného Berdychova gangu. Ministerstvo spravedlnosti podle Hospodářských novin tvrdí, že není v našem zájmu informovat o tom, pro které konkrétní zločiny jsou stíháni lidé, jež se snaží úřady dostat zpět do republiky.

 

Počet úředníků se v příštím roce oproti stavu schválenému na letošní rok zvýší o téměř tisíc lidí. Vyplývá to z návrhu státního rozpočtu na příští rok, napsala Mladá fronta Dnes. Počet státních zaměstnanců se tak rozroste na 468,5 tisíce. Jde o první zvýšení počtu zaměstnanců po třech letech, kdy se vláda snažila udržet počty úředníků, učitelů, policistů či hasičů pod kontrolou. Plán byl snížit jejich počet od roku 2003 do roku 2006 zhruba o třicet tisíc. Státní aparát se ale podařilo zredukovat jen zhruba o 15 tisíc míst. Ani v dalších letech nelze podle Mladé fronty Dnes očekávat snižování počtu úředníků. Naopak bude třeba přijímat nové lidi kvůli předsednictví Česka Evropské unii.

29-08-2006