04-10-2006

Zleva: Mirek Topolánek, Ivan Langer a Alexandr Vondra, foto: ČTKZleva: Mirek Topolánek, Ivan Langer a Alexandr Vondra, foto: ČTK Hlasování o důvěře menšinové vládě Mirka Topolánka skončilo bez překvapení, shodují se komentáře středečního tisku. Podle Mladé fronty Dnes polici odmítli přímou cestu k předčasným volbám a budou se k nim propracovávat přes tři neúspěchy vlád ve sněmovně. Právo se domnívá, že nadějí pro pokus Jiřího Paroubka mohou být tři lidovci, kteří důvěru vládě ODS nedali. Hospodářské noviny v souvislosti s neúspěchem ve sněmovně hodnotí čtyřměsíční počínání šéfa ODS.

Podle Hospodářských novin je příliš snadné říci, že Mirek Topolánek za čtyři měsíce "nic nevymyslel". Přesnější je ukázat, v čem neuspěl: nepřesvědčil ani v létě coby vítěz voleb, ani v září coby premiér, soudí list. Dva měsíce demonstroval jednotu s lidovci a zelenými, aby pak 23. srpna představil velmi drsnou verzi nové opoziční smlouvy. Tak drsnou, že se proti ní vzbouřili tři místopředsedové strany a jedině veletoč Miroslava Kalouska a následná vřava u lidovců mu zachránily pověst. Podle deníku měl Topolánek i jiné možnosti. Mohl buď hned 4. června nahlas říci: "Lituji, ale bez dohody s Paroubkem to nejde. Slibuji, že ta dohoda bude veřejná a čistá." Nebo mohl uznat neschopnost "sestavit reformní vládu" a na úkol rezignovat. Žádným činem nepřesáhl svoji základní kvalitu - není jako Klaus. Pro mnoho voličů má ale ještě jednu důležitou vlastnost: není schopen všeho, tedy není jako Jiří Paroubek. Ani jedno, ani druhé není zanedbatelné, na vládnutí to nyní nestačí, píšou Hospodářské noviny.

Jiří Paroubek a Miroslav Grebeníček (vpravo), foto: ČTKJiří Paroubek a Miroslav Grebeníček (vpravo), foto: ČTK Hlasování o nedůvěře proběhlo bez překvapení a bez nápadů, píše Mladá fronta Dnes. Zaujmout mohla snad podle deníku jen bezpáteřnost strany lidové. Válku mezi stranami se nepodařilo ukončit. Přímou cestu k předčasným volbám politická reprezentace odmítla, což je u těch, kterým se předpovídá volební neúspěch, pochopitelné. Přitom každý už dnes ví, že předčasné volby jsou nezbytné, píše Mladá fronta Dnes. Z určitého úhlu pohledu je to vše velké vítězství Jiřího Paroubka: k moci se sice nedostane, ale už skoro půl roku podle něho vše tancuje. Taneční mistr ale podle komentáře špatně odhaduje: jsou to tance Pyrrhovy. Zdržují, trápí, ale nikam nevedou. Od té doby, co se Paroubek odřízl od lidovců a nesblížil se zelenými, zavádí socialisty do stále větší izolace, píše Mladá fronta Dnes.

Nedůvěra Topolánkově vládě se dala čekat, spíše šlo o to, jestli mají Mirek Topolánek a Jiří Paroubek ve sněmovně vyrovnané síly, píše v komentáři Právo. "Jak vidno, nemají, tři lidovečtí poslanci v čele s Miroslavem Kalouskem v úterý možná vykročili vstříc Paroubkově náruči," soudí list s tím, že slova předsedy ČSSD, že by mohl prezidentu Václavu Klausovi nabídnout sněmovní většinu, už nevypadají jako pusté vychloubání.

 

Lidovecký poslanec Libor Ambrozek, který se v úterý zdržel hlasování o důvěře vládě ODS, nevyloučil za určitých okolností podporu případnému kabinetu ČSSD. K takovému kroku by se ale podle něj musela rozhodnout jeho strana. Informují o tom středeční PrávoMladá fronta Dnes. To, že by se KDU-ČSL rozhodla pro podporu menšinové vlády ČSSD, je ale nepravděpodobné. Občanští demokraté a zelení dlouhodobě odmítají, že by případnou vládu ČSSD podpořili. Takový kabinet by se tedy musel opírat o hlasy komunistů. Nedávná celostátní konference KDU-ČSL přitom odhlasovala, že se strana nezúčastní žádné vlády závislé na komunistech a nebude ji ani tolerovat či podporovat.

Projev bývalého předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska (vpravo), foto: ČTKProjev bývalého předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska (vpravo), foto: ČTK Šéfka poslanců KDU-ČSL Vlasta Parkanová řekla Lidovým novinám, že nejednotnost hlasování lidoveckých členů sněmovny je předností. Svědčí o tom, že strana nikomu nic nediktuje a že každý poslanec se může svobodně rozhodnout, jak bude hlasovat. V deníku také podotkla, že červené světýlko na kameře při přímém televizním přenosu je velké lákadlo i pro poslance, kteří v obdobných situacích jindy zpravidla mlčí.

Vedle Ambrozka pro ODS nehlasovali i další dva lidovci - Miroslav Kalousek a Ladislav Šustr. Kalousek podporu případnému menšinovému kabinetu sociálních demokratů vyloučil, Šustr by se nebránil myšlence duhové vlády bez komunistů. Všichni tři shodně uvádějí, že pro kabinet Mirka Topolánka nehlasovali, protože nejsnazší cesta k předčasným volbám je ta, když sněmovna třikrát vysloví vládám nedůvěru. Ani tři chybějící lidovci by ale menšinový kabinet ODS nezachránili.

Vláda Mirka Topolánka ve sněmovně při hlasování o důvěře získala 96 hlasů, proti bylo 99 poslanců. Příští středu chce kabinet podat demisi. Občanští demokraté předpokládají, že i druhý pokus o sestavení vlády svěří prezident Václav Klaus jim, na svou šanci ale čeká i Jiří Paroubek jako předseda druhé nejsilnější strany. Právu Paroubek sdělil, že bude usilovat o většinovou podporu menšinové vlády sociální demokracie. Říká, že strategii sice má, ale zatím nelze hovořit o podrobnostech. Chce jednat se zástupci všech stran.

 

Úřad vládyÚřad vlády Politolog Josef Mlejnek jr. píše v Lidových novinách o nutné změně ústavy. Podle něj má současná patová situace velkou výhodu v tom, že odhalila, kde jsou nedostatky české ústavy. Podle Mlejnka by stálo za úvahu "vložení konkrétních lhůt, například dokdy musí prezident někoho sestavením vlády pověřit". "Vyprší-li taková lhůta bez odezvy," píše Mlejnek, "měl by automaticky následovat další ústavou předpokládaný krok." Pokud by prezident oba své pokusy neúspěšně vyčerpal, měla by mít sněmovna na jmenování "svého" premiéra také pevnou lhůtu. V případě neúspěchu by následovaly předčasné volby. Takovým způsobem by se země podle Mlejnka dopracovala k předčasným volbám do tří nebo čtyř měsíců. Sněmovna by podle něj také měla mít možnost svého rozpuštění kvalifikovanou většinou.

 

Vláda Mirka Topolánka předpokládá, že schodek státního rozpočtu pro letošní rok dosáhne zhruba 90 miliard korun. Schodek tak bude minimálně o 15 miliard korun větší, než kolik schválila loni v prosinci sněmovna. Ve svém středečním vydání to uvádí deník Právo. Vyplývá to z analýzy vývoje české ekonomiky, která tvoří součást návrhu státního rozpočtu na příští rok, který Topolánkova vláda předložila poslancům, píše Právo. Obdobný schodek, ve výši 91,3 miliardy korun, se předpokládá i v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Důvodem zvýšení letošního deficitu je potřeba uhradit 15,2 miliardy korun jako úhradu záruky ve prospěch České národní banky, která souvisela se stabilizací českého bankovního sektoru. "Úhrada měla proběhnout až příští rok, ale to by ještě více zatížilo rozpočet na příští rok. Proto vláda rozhodla, že úhrada bude provedena v předstihu již letos," řekl ministr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Schodek by mohl být vyšší i kvůli chybějícím penězům na výplatu důchodů. Vláda podle Tlustého hledá i jiné možnosti, jak deset miliard korun potřebných na důchody zajistit jinými způsoby než zvýšením rozpočtového deficitu. Letošní rozpočet počítá s deficitem 74,4 miliardy korun. Nejhlubší propad zatím státní rozpočet zaznamenal v roce 2003, kdy schodek činil 109 miliard.

 

Foto: Guido Gerding, CC BY 3.0 UnportedFoto: Guido Gerding, CC BY 3.0 Unported Česko se v souvislosti s podzimní migrací ptáků připravuje na další nápor ptačí chřipky. Podle odborníků je jen otázkou času, kdy nemoc opět do České republiky dorazí. Doufají ale, že nakažených ptáků bude méně než na jaře. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Samozřejmě s tím počítáme. V létě tato choroba zasáhla Rumunsko i Maďarsko. Je tedy zřejmé, že až přijde na podzim kritická doba, kdy začnou opět migrovat ptáci, tak se k nám virus, který je kosí, dostane," řekl listu mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. Virus H5N1 by se podle něj mohl v Česku znovu objevit nejspíše v oblastech, kde se shromažďují volně žijící vodní ptáci. "Ale samozřejmě nelze vyloučit, že to bude jiný virus nebo že ten H5N1 nějak zmutuje," míní Duben. I na případnou mutaci viru by měla podle odborníků zabírat antivirotika, jako jsou tamiflu či relenza. "Působí proti všem dosud známým virům chřipky," uvedla v Mladé frontě Dnes vedoucí Národní referenční laboratoře Martina Havlíčková. Člověku nebezpečné jsou zejména varianty viru H5N1 a H7N, protože jsou potenciálně přenosné. Dosavadní zásoby antivirotik pokrývají necelých 13 procent populace. Zdravotníci se snaží, aby byly léky pro pětinu obyvatel. Toho by mělo být dosaženo v příštím roce. Vláda na to již vyčlenila 305 milionů korun, připomíná list.

 

Řidičský průkazŘidičský průkaz Za tři měsíce platnosti nového silničního zákona přišlo o řidičský průkaz téměř 36 tisíc motoristů. Statistiky ministerstva dopravy zahrnují ukončená i probíhající správní řízení a rozhodnutí soudů. Řidičský průkaz byl motoristům odebrán kvůli závažnému porušení předpisů, deset lidí o něj přišlo kvůli nashromáždění maximálního počtu 12 bodů. Informuje o tom Právo. Nejvíce zákazů řízení motorových vozidel dostali řidiči v Moravskoslezském kraji. Úřady tam do 2. října odebraly přes 6000 řidičských průkazů. "Tamní prvenství lze vysvětlit jednoduše, hodně se tam pije alkohol," řekl Právu dopravní specialita Stanislav Huml. Následuje Ústecký a Středočeský kraj. Novela silničního zákona vrátila policistům pravomoc odebírat řidičské průkazy na místě přestupku, mimo jiné silně opilým řidičům nebo při zavinění těžké havárie. "Hodně lidí si ale neuvědomuje, že může přijít až na rok o řidičák kvůli špatnému technickému stavu vozidla," připomněl v deníku odborník na silniční právo Milan Bělka. Nejvíce bodů zatím nasbírali řidiči v jižních Čechách - necelých 23.000, následuje Vysočina. Celkem bylo body potrestáno 90.000 řidičů, v průměru každý z nich obdržel dva body.

 

Výdaje za léky se v Česku rok od roku zvyšují. Zatímco ještě v roce 2002 lidé za léky utratili 45,5 miliardy korun, loni už to bylo téměř 58 miliard. V letech 2002 až 2004 rostly meziroční výdaje na léky o deset procent, loni se ale nárůst o polovinu snížil. S odvoláním na nejnovější údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky o tom informují Hospodářské noviny. Dvě třetiny výdajů za léky dlouhodobě tvoří platby ze zdravotního pojištění. Loni tak zdravotní pojišťovny z pojistného vybraného od občanů utratily za léky skoro 37 miliard korun, píše deník.

Důvodů, proč se výdaje na léky zvyšují, je několik. Lidé například stále častěji užívají novější a účinnější léky, které jsou ale většinou mnohem dražší. "To může za dvě třetiny nárůstu," tvrdí expert na lékovou politiku Josef Suchopár. Dalším důvodem je vstup nových léků na trh. Před několika lety například přišel na trh nový a velmi drahý lék na léčbu takzvané myeloidní leukémie. "Pacienti dříve na tuto nemoc většinou zemřeli. Dnes žijí dál, a spotřeba nového drahého léku je tak samozřejmě větší. Ročně stojí jejich léčba navíc stovky milionů korun," uvedl Suchopár.

Dalším faktorem zvýšení výdajů na léky je prosté každoroční zdražení. Podle Suchopára to meziročně představuje jen několik procent. Prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba míní, že náklady na léky rostou nejvíce v nemocnicích, kde se údajně mnohem častěji umisťují nejdražší léky. "V ambulantní sféře jsou nárůsty mnohem nižší," podotkl. V zemích západní Evropy se každoroční růst výdajů na léky pohybuje mezi šesti a deseti procenty. Česko se tak vzhledem k pětiprocentnímu nárůstu mezi lety 2004 a 2005 v mezinárodním srovnání nijak zvlášť nevymyká.

04-10-2006