09-10-2006

Jan Stráský, foto: ČTKJan Stráský, foto: ČTK Kdyby byl poslední československý premiér a nyní šéf jihočeského krajského úřadu Jan Stráský pověřen sestavením nové vlády, vyjednával by o podpoře pro svůj kabinet i s komunisty. Řekl to v rozhovoru pro pondělní Lidové noviny (LN). Stráský, někdejší exministr Vladimír Dlouhý a další politici jsou v tisku a politických kuloárech zmiňováni jako možní premiéři budoucí vlády, která by zemi dovedla k předčasným volbám. Podle pondělního Práva se jako o možném premiérovi hovoří také o někdejším ministru spravedlnosti a prezidentském kandidátovi ČSSD Jaroslavu Burešovi. "K čemu takový "krizový" premiér je? Jednoduše řečeno, aby zkusil rozbít blok ČSSD+KSČM," předpovídá komentátor LN úkol premiéra. Soudí, že hledání takového muže či ženy nebude lehké.

Komentátor Hospodářských novin (HN) píše, že dočasná vláda nepolitiků, jejíž existenci by umožnila pravice, zelení a komunisté, není a priori nepřijatelné řešení, ale šance na ni je malá - podle autora si stačí představit, jak předseda KSČM Vojtěch Filip nominuje "své" experty na vládnutí. To by nebyla vláda tolerovaná komunisty, ale přímo vláda s komunisty, hodnotí autor a dodává: "Pozvat komunisty - byť nikoli stranické špičky - do vlády by bylo pro ostatní partaje sebevražedné. Přitom se zdá, že nad rudou nabídkou musejí vážně přemýšlet. Nemusejí. Stačí, aby se demokraté domluvili mezi sebou. Pak je rudí nebudou moct vydírat."

Komentátor Práva naznačuje možný vliv nedávné schůzky předsedy KSČM Filipa s bývalým šéfem ČSSD Milošem Zemanem na poslední Filipova prohlášení k dění na politické scéně. Sám Filip v článku nazvaném Na pořadu opět vláda národní shody píše v Právu, že prezident republiky a předsedové parlamentních stran si musejí uvědomit: "Pokud chceme, aby skutečně vyšla z hlasování v Poslanecké sněmovně vláda úspěšně, není pak jiné cesty než současnou krizi řešit takovým složením vlády, kdy všechny strany budou mít záruky, že žádný z kroků nebude na úkor žádné z nich."

 

Václav Havel a Václav Klaus, foto: ČTKVáclav Havel a Václav Klaus, foto: ČTK K víkendovému setkání dvou politických rivalů Klause a Havla komentátor LN mimo jiné píše, že "posezení v Lánech je příslibem, že by dva největší kohouti české polistopadové politiky mohli najít sílu k prolomení železné opony, která léta stojí mezi nimi".

 

Ekonomické komentáře pondělního tisku se věnují financím. Podle poradce ministra financí Pavla Kohouta nelze kvůli zvyšování příjmů státního rozpočtu již nadále vysávat pracující občany. Daňová kvóta, odhadovaná na příští rok na 38 procent hrubého domácího produktu, by měla státu zajistit dostatek peněz. Naopak by se mělo uvažovat o zmírnění některých daňových sazeb, píše Kohout. Například u daní z příjmu právnických osob roste i přes každoroční pokles daňových sazeb objem vybraných daní díky rychleji rostoucímu daňovému zákonu. Podle Kohouta by se mělo také šetřit na některých výdajích. Například stavební spořitelny dostávají největší dotace na světě, uvádí Kohout. Za velmi závažný problém pak považuje sociální výdaje.

 

Každý 100. uchazeč o službu v armádě je pravicový extremista či sympatizant extremistických hnutí. Plyne to z výroční zprávy Vojenského zpravodajství za loňský rok, píší pondělní Hospodářské noviny (HN). Uvedly, že jen za prvních devět měsíců tohoto roku projevilo zájem stát se profesionálním vojákem přes 10.000 lidí. Prostá matematika podle HN napovídá, že potenciálně nebezpečná byla asi stovka z nich. "Služba v ozbrojených složkách, tedy i v armádě, osoby, které sympatizují či jsou přímo členy pravicově extremistických hnutí, přitahuje," řekl mluvčí vojenské tajné služby Ladislav Šticha. Hlavní motivací je podle něj získat v armádě speciální znalosti, výcvik, dovednosti a zkušenosti.

 

Více než polovina dospělých lidí vůbec neví, jak velká nebezpečí číhají na děti na internetu. Třetina neví, co se na internetu děje, a čtvrtina si myslí, že internet je natolik bezpečný, že na něm děti mohou trávit hodiny chatováním s kamarády bez jakéhokoli dozoru. Zjistil to průzkum agentury Median pro Mladou frontu Dnes (MfD). List připomněl, že jeho redaktoři se v uplynulém týdnu vydávali na webech za jedenáctiletou dívku Terezu. Přesvědčili se přitom, že například pedofilové číhají na školáky dokonce i na dětských internetových stránkách.

 

Až půl milionu korun mohli podle pondělní Mladé fronty Dnes vydělat Češi a Slováci na akciích, které získali v procesu kuponové privatizace, odstartované před 15 lety. Týká se to například akcií společností Elektrárna Opatovice nebo ČKD Praha za předpokladu, že lidé nabyté akcie prodali v době, kdy jejich cena kulminovala, píše. V příloze věnované kuponové privatizaci deník připomíná, že tehdejší Čechoslováci si prostřednictvím kuponových knížek mohli za tisícikorunu koupit akcie nejrůznějších státních firem. "Jen na území dnešního Česka se do akce zapojilo více než šest milionů lidí. Statistiky říkají, že na jednu knížku Češi získali majetek v hodnotě víc než 30 tisíc korun. Realita však byla barevnější," podotýká.

09-10-2006