13-10-2006

Jiří Paroubek, foto: ČTKJiří Paroubek, foto: ČTK Kauza bývalého šéfa kabinetu dvou premiérů Zdeňka Doležela, který je podezřelý z vydírání a podvodů při čerpání peněz z fondů Evropské unie, je podle mnoha komentářů českých deníků v obecné rovině výsledkem mnohaletého vládnutí ČSSD a mechanismů, kteří přitom vznikly. Autoři komentářů mimo jiné zdůrazňují odpovědnost bývalého předsedy ČSSD Stanislava Grosse, s nímž Doležel v politické hierarchii stoupal. Sečteno a podtrženo, Paroubek by se měl poděkovat. Za osm let vlády zabředla sociální demokracie tak hluboko do kriminálních končin, že jí nezbývá než tvrdá, důsledná a důkladná opoziční očista, poznamenává ke kauze Doležela komentátor Mladé fronty Dnes. Předseda ČSSD Jiří Paroubek podle něj neprovedl nějaké zhnusení nad poměry ve své straně, nevymyslel drsný plán očisty, nenavrhl zátah na křiváky, nýbrž předvedl jediné: jak se z té šlamastyky vyvléknout, případně z ní vytřískat nějaký politický kapitálek či zas zalhat.

Žádná strana u vlády se neubrání tomu, aby se na ni nelepili lidé typu Doležela (však i ODS může vzpomínat), ačkoli v jeho případě si Gross mohl dát lehce zjistit, o koho jde. Důležité je umět se jich včas zbavit, a hlavně - když už stojí před soudem, neměli by politici v rolích svědků ztrácet paměť, píše komentátor deníku Právo. Další komentátor tohoto listu poznamenává, že aféra může poškodit ČSSD před senátními a komunálními volbami. Podle autora si za to může Lidový dům sám, konkrétně jeho personální politika. Platí-li v Paroubkově sociální demokracii skutečně pro její politiky "presumpce viny", je Stanislav Gross na místě šéfa bezpečnostní komise strany neudržitelný, uvedl komentátor.

Autor komentáře v Lidových novinách si všímá výroků o psychotikovi, jež na Doleželovu adresu použil Paroubek. Komentátor také klade otázky, jak se Doležel dostal do vysoké politiky a udržel se v ní. Ať byl Doležel nemocný, nebo ne, někdo za něj nese spoluzodpovědnost. A teď by se jí rád zbavil, soudí autor. Další komentátor listu píše, že za Doležela může i Paroubek a že šéf ČSSD umí hezky mluvit o ideálech, ale v politické praxi je přinejmenším nedůsledný.

Komentátor Hospodářských novin uvádí, že trable ČSSD jsou symptomem toho, jak strana ztratila sebekontrolu. Izolovanému selhání člověka se nelze vyhnout, ale tady selhal systém. Průšvihy v policii, v inspekci, vynášení zpráv, zneužívání odposlechů, rozklad NBÚ - to vše se rodilo a narůstalo za vlád Zemana, Špidly, Grosse a Paroubka, píše autor. Domnívá se, že tak, jako ODS potřebovala po divoké privatizaci 90. let dlouhý půst od ekonomických rozhodnutí, potřebují socialisté pěkných pár let pauzu od vlivu na bezpečnostní složky.

 

Komentátor Lidových novin k nadcházejícímu jednání prezidenta Václava Klause se zástupci parlamentních stran o sestavení nové vlády poznamenává, že prezident nebude dělat žádné velké obstrukce. Pokud zjistí, že komunisté si zatím nepřejí předčasné volby a stojí za Paroubkem, nezbude mu podle listu než svěřit šéfovi ČSSD druhý pokus o sestavení vlády. To je ostatně asi i nejrychlejší cesta k předčasným volbám, neboť Paroubek podle všeho jen blufuje, když tvrdí, že už má pro svou vládu 101. hlas. Teprve taková lekce by socialisty donutila, aby se - už bez Paroubka - u jednacího stolu začali chovat rozumně, píše autor s tím, že to jistě chápe i prezident. Klaus podle něj také dobře ví, že disponuje-li Paroubek opravdu 101. hlasem, pak mu v sestavení vlády nezabrání. Proto si také prezident určitě dobře spočítá, zda se mu případné obstrukce opravdu vyplatí. A jestli bude počítat správně, pak dojde k závěru, že nevyplatí, uzavírá komentátor Lidových novin.

 

Mladá fronta Dnes se ve svých ekonomických komentářích ještě vrací k problémům s výstavbou mýtného systému. Redaktor týdeníku Ekonom Petr Blažek v deníku rekapituluje co předcházelo poslednímu rozhodnutí soudu o pozastavení výstavby mýtných bran. Kromě skandálního postupu ministerstva dopravy, které z tendru vyřadilo všechny účastníky kromě firmy Kapsch, kritizuje hlavně přístup exministra Šimonovského k březnovému rozhodnutí soudu o odkladu realizace systému. Podle Blažka je v právním státě naprosto nepřípustné, by kdokoliv, a už vůbec ne státní instituce, ignoroval rozhodnutí soudu, jako to učinil Šimonovský. Za nejhorší pak označil to, že v případě úspěchu firmy Autostrade u soudu a následného zrušení tendru, zřejmě nebude nikdo, kdo by vzniklé škody uhradil, ovšem kromě daňových poplatníků. Největší zlo podle Blažka napáchali ministerští úředníci, a ti za způsobenou škodu jako zaměstnanci odpovídají pouze do výše 4,5násobku své mzdy.

 

Komentátor Mladé fronty Dnes Martin Komárek se zamýšlí nad tím, jestli vláda v demisi může ještě napravovat nesmysly předchozí vlády. Naráží na rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu Martina Římana, zmírnit tvrdé hygienické předpisy pro provozovatele restaurací. Vláda sociálních demokratů nařídila mnohem přísnější hygienické normy pro veřejné stravování, než byly ty, které nám údajně vnucovala Evropská unie. Jestliže Říman nyní tyto zbytečné předpisy ruší, jedná proti zvykovému právu demokracie - jako ministr bez důvěry by měl mlčet, píše Komárek. Jenže zdravý rozum a úleva pro desítky tisíc lidí mají tentokrát přednost, uzavírá Komárek. Připravovaná novela vyhlášky odstraňuje téměř polovinu paragrafů, které se týkaly například stavebních požadavků, zásobování vodou, sanitárního zařízení či uchovávání pokrmů. Podle odhadů ministerstva průmyslu a obchodu museli provozovatelé restaurací do požadovaných úprav investovat zhruba 1,5 miliardy korun. Ve školních jídelnách se investice pohybují kolem 25 až 30 miliard Kč.

 

Česko čeká nový příval kamiónů. Stane se tak poté, co se tuzemská dálniční síť napojí na německou trasu A6. Jak upozorňuje deník Právo, při stavbě páteřní komunikace z východu na západ se vůbec neplánovaly odstavné parkovací plochy v příhraničí. Jediný sváteční den v Německu přitom dokáže na české straně způsobit i třiceti-kilometrovou kolonu, jak se ukázalo začátkem října. Podle šéfa Ředitelství silnici a dálnic Petra Laušmana jsou do budoucna možná dvě řešení : Buď úprava stávajících ploch - na tu ale nejsou peníze, nebo částečná změna legislativy, která by umožnila vznik soukromých transcenter. V tomto ohledu by mohli pomoci podnikatelé. Obce u dálnice podobnou aktivitu nevylučují. Právo doplňuje, že s možností placeného stání do budoucna počítá například město Přimda nedaleko hranic, uvádí deník Právo.

 

Nadstandardní růst tuzemské ekonomiky, klesající míra nezaměstnanosti a zvyšování platů umožňují českým domácnostem čím dál víc žít na dluh. Podle Lidových novin se ale kromě výše zadlužení zvyšuje i rozsah prověřování uchazečů o úvěr, leasing nebo půjčku. Jen registry pod správou společnosti CCB prověřily téměř dva milióny dotazů od finančních ústavů. Dalších jeden a čtvrt miliónu jich vznesly na platební morálku klientů členové sdružení Solus, kteří vedou registr neplatičů. Systémy tak umožňují rychlejší poskytnutí půjček, které se prudce zvyšují. Pomáhají tomu, aby se banky vyvarovaly největších problémů. Klienti s dobrou úvěrovou minulostí pak mohou získat výhodnější podmínky, píší Lidové noviny.

 

Foto: Evropská komiseFoto: Evropská komise Už na základní škole snil Jan Vostřel o tom, že bude psychologem. Sen se mu rozplynul ve chvíli, kdy se na obor psychologie opakovaně nedostal. Udělal proto přijímačky na filozofii a během studia se pokoušel opět uspět v testech na vybranou školu. Hospodářským novinám se pětadvacetiletý student přiznal, že na filozofii vydržel jenom rok. Byl tam pouze proto, aby se nemusel hlásit na úřad práce a měl studentské výhody. Takzvané "ulejvání" na vysoké škole, kterou předem studenti nechtěli studovat, je česká specialita. Na rozdíl třeba od Američanů, kteří roky mezi střední a vysokou školou tráví cestováním nebo studiem jazyků, si čeští studenti vyberou raději méně oblíbený obor a přežívají roky na škole, na kterou od začátku nechtěli. V prvních ročnících je takových lidí 15 až 20 procent. Státní pokladnu to ročně stojí až miliardu korun. Jak informují Hospodářské noviny, nejméně odpadlíků je na právnických, lékařských a uměleckých školách. Nejvíc pak na pedagogických, zemědělských a ekonomických oborech.

13-10-2006