Přehled tisku

Maxipes Fík
0:00
/
0:00

Děti - spolu s mnoha dospělými - budou muset příští rok změnit jeden z nejsilnějších televizních návyků. Večerníček se místo od sedmi večer bude vysílat zhruba o čtvrt hodiny dříve, píšou Lidové noviny, které věnují tématu celou novinou stranu.

Tradiční pohádka, kterou televize vysílá bezmála dvaačtyřicet let a pravidelně ji sleduje víc než polovina dětí, přítomných tou dobou u televize, bude muset ustoupit zprávám. Deník přináší rozhovor se sociologem Jaromírem Volkem, který označuje Večerníček za kulturní instituci. Ta převzala také funkci věžních hodin a podílí se na strukturaci dětského i rodičovského času. Vytváří místo času pro rodinu a hovory o zápletkách nevinných příběhů často pomáhají odblokovat rodinnou komunikaci, tvrdí Volek. Takové pořady podle něj tvoří významnou část kolektivní paměti spojované s dětstvím, významnější než četba pohádek. Maxipes Fík v tomto smyslu už dávno odsunul do pozadí pohádky Boženy Němcové.


Nanospider - stroj na výrobu nanovláken
Čeští vědci z pražské Univerzity Karlovy a liberecké Technické univerzity vynalezli samodezinfekční obvazy, informuje deník Právo. Podle něj jde o unikátní objev, který může revolučním způsobem pomoci při léčbě zraněných pacientů. Užívá přitom tkaniny z nanovláken, která je schopná díky malým pórům zadržet bakterie a některé větší viry, řekl Právu jeden ze spoluobjevitelů. Vědci ale museli nejprve překonat velký problém, když zachycené bakterie časem i malými póry prorostly. Řešením se staly chemické látky přispívající k tvorbě kyslíku, schopného zabíjet mikroorganismy. Tím získávají nanotkaniny samosterilizující účinky.


Ať umělci také platí za naši práci, dožaduje se vysokoškolský pedagog Dalibor Martišek v Mladé frontě Dnes. Naráží na vyhlášku ministerstva kultury, která zajistí podle něj absurdní příjmy zpěvákům, skladatelům a dalším umělcům. "Při kopírování vlastních textů a počítačových programů pro potřeby své vlastní přednášky bych měl platit daň nějakému vřískalovi, se kterým nemám nic společného?" - ptá se autor. Ohlašuje proto založení Autorského svazu matematiků, který bude od zpěváků, skladatelů a ostatních umělců stejným právem požadovat, aby odváděli daň za každý zakoupený mikrofon, zesilovač, reproduktor, světlomet, CD i DVD. Všechny tyto věci jsou totiž na světě díky matematice. Stejně jako telefony nebo elektřina. Bill Gates pak bude proti nám hotový žebrák, dodává ironicky autor glosy v Mladé frontě Dnes.


Spojené státy ujišťují Česko, že mají stále zájem i prostředky k výstavbě evropského pilíře svého "protiraketového deštníku" na českém území. Nic na tom prý nemění ani listopadové volby, po nichž ovládli Kongres demokraté, ani rezignace ministra obrany Donalda Rumsfelda, informují Hospodářské noviny. Jako nejpravděpodobnější se podle jejich článku rýsuje možnost, že Američané evropskou část svého protiraketového systému rozdělí mezi dvě země - Česko a Polsko. A na jednáních mezi Čechy a Američany se prý stále častěji probírá varianta, že by raketové silo bylo umístěno na polském území, radary na českém. Vyřešilo by to spory, které se na toto téma vedou v české politice, píší Hospodářské noviny.


Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas nechce nutit občany, aby si povinně spořili na důchod, informuje deník Právo. Vláda by ale měla lidi motivovat, aby se dobrovolně připojišťovali už od mladého věku, myslí si Nečas. Když stát něco nařizuje, tak za to má převzít garanci. A jestliže není ochoten - podle Nečase správně - tu garanci převzít, pak to nemá nařizovat, řekl ministr Právu. V zavedení povinného spoření na důchod vidí i riziko, že by klienti penzijních fondů i samotné fondy začali spoléhat na záruku státu a chovat se méně zodpovědně.


Na aféře kolem tajného dodatku ke zpackané smlouvě o mýtném je jedna věc zvlášť pobuřující: že je tajný. Obsahuje prý "obchodní tajemství a know-how", proto informace o jeho obsahu prosakují zvolna jak spodní voda, uvádí komentář Hospodářských novin a pokračuje: Lze se jen děsit, co všechno bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský ve svém životním obchodu podepsal. Ale jaképak tady tajemství? Proč jsme tedy přijímali zákon o svobodném přístupu k informacím? Podle autora mají občané kvůli veřejné kontrole právo vědět, kolik a za co se vítězům státních zakázek platí. Přitom to není novinářské zbožné přání, ale rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2004. Poraženým tehdy bylo také ministerstvo dopravy ve věci smutně proslulého kontraktu Zemanovy vlády na výstavbu dálnice D 47. Výmluvy na obchodní tajemství soud neuznal, ministerstvo je povinno obsah zveřejnit, "a to v rozsahu nezbytném pro posouzení hospodárnosti využití veřejných prostředků". Informace se nemáme dozvídat jen díky šikovným reportérům, kteří získají uniklé vládní materiály. Máme na ně normální, několikrát soudem stvrzený nárok, uzavírá komentář Hospodářských novin.


Pod titulkem Konec sladkých snů přináší deník Právo komentář, v němž cukr z řepy označuje za technologii nekřesťansky drahou v době, kdy je celý svět plný nesrovnatelně levnějšího cukru z třtiny a dnes už i z kukuřice. Takže jednou to přijít musí a ve výhodě bude ten, kdo se přizpůsobí dřív než jiní. Rozhořčení českých pěstitelů cukrové řepy kvůli ztrátě kvót tedy komentátor sice chápe, ale doporučuje řepařům raději se porozhlédnout po jiné plodině.