04-12-2006

Pondělní tisk především kritizuje lídry politických stran, kteří se ani po půl roce od voleb nedokázali dohodnout na stabilní vládě. Deníky v této souvislosti rovněž píšou o deziluzi a lhostejnosti, která panuje mezi voliči. Hospodářské noviny spočítaly, že Česko je bez vlády s důvěrou už 184 dní, a věnovaly tomuto tématu hned několik komentářů. V jednom z nich list hodnotí schopnosti lídrů politických stran. Například šéf ČSSD Jiří Paroubek je podle deníku "Miloš Zeman v kapesním vydání", ale bez jeho schopnosti poznat, kdy končí čas vydírání a začíná čas obchodů. Premiér a předseda ODS zase podle deníku neprojevil žádné vůdcovské schopnosti. Prezidentu Václavu Klausovi chybějí režisérské schopnosti jeho předchůdce Václava Havla, invence a odvaha "umazat se" riskantním řešením, píšou Hospodářské noviny. List dále obecně kritizuje špatnou úroveň politické kultury v Česku a vleklou povolební krizi označuje za "špatně napsanou mýdlovou operu pro muže s mizernou režií". Deník se také domnívá, že vleklá dohadování politiků nejspíš v budoucnu poškodí českou ekonomiku. Za patovou éru nejspíš přijde účet někdy kolem roku 2009, myslí si Hospodářské noviny.

Konkláve je přísně uzavřené a oddělené shromáždění kardinálů volících papeže. Nikdo nesmí ven ani dovnitř, dokud se nedohodnou. Kdyby bylo po mém, zavedl bych tuto instituci do české ústavy pro politické špičky, jednající po volbách o sestavení vlády, píše deník Právo. Komentátor ironicky dodává, že by českým politikům navíc v tomto případě jejich úděl znepříjemnil i "jedním půstem a jedním tvrdým ložem týdně". Podle deníku by při existenci tohoto opatření mělo Česko vládu s důvěrou už v červenci.

Mladá fronta Dnes přirovnává situaci s vleklými vyjednáváními o nové vládě k fotbalovému zápasu, po jehož remízovém výsledku se musí hráči o vítězi dohodnout. Po pěti měsících hašteření by už výsledek nikoho nezajímal, píše list. Podle něj zklamání lidí z politiků narůstá a může znechutit voliče. Nezahubí těsné volební výsledky a sáhodlouhé kupčení nebo soudní spory demokracii?, ptá se Mladá fronta Dnes.

Klíčovým okamžikem v povolebních vyjednáváních byla podle šéfa občanských demokratů Mirka Topolánka situace, kdy grémium ODS odmítlo návrh, aby takzvaný třetí pokus o sestavení vlády získal ten, kdo nabídne více než sto hlasů ve sněmovně. Topolánek to uvedl v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. "Já jsem tehdy ve vedení neúspěšně doporučoval, abychom do toho šli. Vždyť vlastně totéž později dohodl prezident Václav Klaus," řekl předseda občanských demokratů. Už tehdy to podle něj mohlo odblokovat sněmovnu a trojkoalice ODS, lidovců a zelených se v dolní komoře mohla ucházet o vyslovení důvěry. "Ať už bychom ji dostali, či ne, vláda by vznikla a vládla. Byl to určitý zlom," dodal Topolánek. Nemyslí si nicméně, že to byla chyba grémia. "Přistoupit na ten návrh se tehdy ve vedení ODS ukazovalo jako velká prohra," řekl. Šéf ODS v polovině listopadu uvedl, že vláda by mohla vzniknout do Mikuláše. V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes řekl, že si žádné termíny nedává, protože by to bylo nezodpovědné.

 

Okresní nemocnicie v Havlíčkově Brodě, foto: ČTKOkresní nemocnicie v Havlíčkově Brodě, foto: ČTK Deníky se rovněž věnují případu bývalého zaměstnance nemocnice v Havlíčkově Brodě, který je podezřelý z vraždy sedmi pacientů a z pokusu vraždy dalších deseti. Tisk odsuzuje pachatele obdobných trestných činů a ptá se, jaká by bylo nutné zavést bezpečnostní opatření, aby se podobné případy v budoucnu neopakovaly. Například Lidové noviny si myslí, že kdyby údajný pachatel v nemocnici zabíjel méně často, bylo by jeho odhalení takřka nemožné.

 

Okolnosti smíru s japonskou bankou Nomura včetně tvrzení ministerstva financí o tom, že vyšetřování kauzy Nomura bylo ovlivňováno předešlou vládou sociální demokracie, je v popředí pozornosti tisku. Hospodářské noviny tvrzení ministerstva označují za odvádění pozornosti od důležitých věcí. Současná vláda a ministr Tlustý spíše hledají alibi pro kolosální skandál (bezpochyby jeden z největších po roce 1989), když se v rámci obchodní smlouvy s japonskou bankou Nomura pokoušejí kupčit s prezidentskou milostí. Nyní se snaží odvést pozornost od toho, co je důležité, píše deník. Ano, podřízení bývalého ministra financí Sobotky a jeho vyjednavači si dopisovali s advokátní kanceláří cosi o tom, že by trestní stíhání zástupců Nomury mohlo ovlivnit výsledky arbitráže. To ale ještě není důkazem o manipulaci policie. Každé malé dítě (nemusí to být advokátní kancelář) chápe, že pokud by viníci krachu IPB dávno seděli za katrem, dopadly by rozeběhnuté arbitráže s Nomurou jinak. Arbitři v Londýně či v Paříži asi zrovna nechápou, proč - když si v České republice myslíme, že někdo něco rozkradl - ho nepostavíme před soud, který by ho potrestal, upozorňuje s tím, že nesmyslná je i představa, že policie a státní zástupci nesmí dostávat od vlády impulsy. Podstatné je podle něj vědět, jak Topolánkovu vládu vůbec napadlo dávat klauzuli o milosti do obchodní smlouvy, jací právníci jim to schválili a poradili, a zda byl pokus o zneužití prezidentské milosti s hlavou státu předem konzultován. Jde o peníze daňových poplatníků a čest lidí, kteří v tomto státě žijí. Ne všichni chceme být občany banánové republiky, píší Hospodářské noviny.

Mladá fronta Dnes přetiskuje názor komentátora týdeníku Reflex Bohumila Pečinky. Ten upozorňuje, že žádost o milost pro některé trestně stíhané manažery bývalé IPB není součástí smlouvy mezi státem a Nomurou a nijak ji nepodmiňuje. Vláda po svém zasedání požádala o milost na základě vládního usnesení a její motivace jsou popsány v obsáhlé důvodové zprávě. Autoři se přitom opírají o několik dokumentů nalezených na Úřadu vlády a ministerstvu financí, které naznačují, že někteří politici ČSSD brutálně vstupovali do probíhajících šetření. I kdyby prezident republiky nakrásně odmítl žádost o milost, mohou dotyční manažeři s úspěchem žalovat stát, že politicky ovlivňoval jejich vyšetřování. I z tohoto důvodu lze říci, že všechna dobrá řešení už jsou za námi a předložené je možná to lepší z těch horších, míní komentátor Reflexu.

Stíhání manažerů v kauze bývalé IPB na politickou objednávku odmítá v Hospodářských novinách advokátka Hana Marvanová, která podávala trestní oznámení na Randala Dillarda, bývalého šéfa Nomury Europe, a další dva vysoké manažery Nomury. "To je prostě lež," prohlásila. "Naše kancelář dostala v roce 2004 do rukou nové důkazy objasňující pozadí kauzy České pivo a na jejich základě jsem dospěla k závěru, že jde buď o podvod, anebo o zneužívání informací v obchodním styku a trestní stíhání je potřeba rozšířit i na manažery Nomury," řekla Hospodářským novinám Marvanová.

 

Ministerstvu dopravy se zatím nedaří najít společnou řeč se společností Kapsch ohledně tzv. dodatku číslo dvě ke smlouvě o mýtném, jenž by měl upravit první dodatek smlouvy, který uzavřel bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský letos v létě a současný ministr jej označuje za nevýhodný pro stát. V rozhovoru pro Lidové noviny to uvedl ministr dopravy Aleš Řebíček. Kapsch prý odmítá nést garance. Řebíček v rozhovoru připustil, že spustit ostrý start mýtného k 1. lednu bude kvůli dosavadním zpožděním obtížné. Teoreticky to podle něj ale možné je. "Ale jen kdyby Kapsch přistoupil na naše smluvní podmínky, tedy na dodatek číslo dvě, o němž jednáme. Při jednání se ale zatím společnou řeč najít nepodařilo. Nechceme totiž platit náklady spojené s náhradním řešením, nechceme zkrátit zkušební provoz ani nést garance za něco, co není odzkoušené," řekl. Míč je tak nyní podle ministra na straně Kapsche. "Musí se snažit, aby systém byl do konce března plně funkční. Když nebude, můžeme odstoupit od smlouvy," řekl Řebíček Lidovým novinám.

 

Stovky českých manažerů, kteří byli do funkcí jmenováni, řeší podle Hospodářských novin problém, jak naložit se svou pracovní smlouvou. Pokud do konce roku neuzavřou se zaměstnavatelem novou dohodu, budou z funkce prakticky neodvolatelní. Zato ale ztratí právo firmu ze dne na den opustit a jít za lepší nabídkou. Nový zákoník práce, který začne platit v lednu, totiž ruší v podnikatelské sféře dnes platné manažerské smlouvy a šéfové firem a ředitelé se stanou běžnými zaměstnanci, píše deník. "Ustanovení, jež se týkají jejich odměňování, benefitů, rozsahu práce či konkurenční doložky, v jejich smlouvách zůstanou platná. Ale podmínky pro odchod z funkce se mění," cituje právničku Svazu průmyslu Jitku Hejdukovou. Zaměstnavatel nebude moci od ledna vrcholového manažera odvolat, zbaví se ho jedině výpovědí, okamžitým zrušením pracovního poměru nebo dohodou, stejně jako každého řadového zaměstnance. Právníci doporučují, aby firmy s manažery ještě před koncem roku uzavřely dodatek k pracovní smlouvě, kde se na podmínkách odchodu z funkce obě strany dohodnou. V některých firmách ale podle listu panují obavy, zda dohody uzavřené před koncem roku budou později platné. "Když následně dojde ke sporu, může dobrý advokát dohodu rozbít, protože nebyla opřena o zákon. A když problém začneme řešit až po prvním lednu, mohou to někteří manažeři odmítnout, protože funkci už budou mít jistou," řekl Hospodářským novinám personalista textilky Slezan Frýdek-Místek Luděk Korč. Personální šéf mladoboleslavské Škody Auto Martin Jahn ale soudí, že ve srovnání s jinými problémy v novém zákoníku práce jsou manažerské smlouvy marginálií. S úpravou přesčasů či bezpečnosti práce bude problém mnohem větší.

04-12-2006