20-12-2006

Neúspěch Jaroslava Bureše v jeho sporu s předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou je podle tisku nepříznivou zprávou pro prezidenta Václava Klause. Hospodářské noviny poznamenávají, že rok 2006 byl mimo jiné i rokem velkého sporu o nezávislost justice. List připomíná, že v únoru vzal prezident "šturmem" Nejvyšší soud a pokusil se na místo jeho předsedkyně dostat svého favorita Bureše. Teď je podle Hospodářských novin krok za krokem zatlačován zpět: v létě Ústavní soud odvolání Ivy Brožové zrušil, v úterý pak i přidělení Bureše k nejvyšší instanci. Podle Ústavního soudu totiž ministerstvo spravedlnosti chybovalo, když nepožádalo o souhlas předsedkyni soudu Brožovou, jež rozhodnutí napadla kompetenční žalobou. Bureš sice zůstává místopředsedou Nejvyššího soudu, ale nesmí tam soudit. "Na řadě je rozhodnutí č. 3: zda byl prezidentův oblíbenec platně jmenován místopředsedou Nejvyššího soudu," dodává deník.

Prezident Václav KlausPrezident Václav Klaus "V tomto duelu je prostě hlava státu zralá na ručník," shrnuje poslední události komentátor deníku Právo. Dodává, že Bureš svůj pokus o zdolání vrcholu Nejvyššího soud degradoval sám, když uraženě počastoval ústavní soudce a nařkl je z podjatosti. Hospodářské noviny soudí, že Bureš porážku od Brožové evidentně těžce nese. Kdyby se však "nedral do politiky, nechtěl být ministrem a pak prezidentem", zůstal by podle deníku respektovaným znalcem procesního práva. Teď se ukazuje, že Iva Brožová měla pravdu: Stal se politikem natolik, že už se do justice neměl vracet, dodává list.

Podle Lidových novin je neúspěch ve sporu s Brožovou pro prezidenta zvlášť bolestivý, neboť přichází v období, kdy se hlavě státu nevede. List připomíná, že pochyby odborníků doprovázely i nedávné jmenování členů bankovní rady. Prezident je podle autora úvodníku také špatně hodnocen veřejností za své jednání během sestavování vlády, navíc už nemá ani stoprocentní podporu ODS. Do posledního roku svého funkčního období tak vstupuje oslaben, poznamenává list.

 

Deníky si v komentářích všímají také případu herce Jana Kanyzy. Soud v úterý rozhodl, že jeho jméno bylo do oficiálních seznamů spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) zaneseno oprávněně. Lustrační zákon by měl být sedmnáct let po politickém převratu zrušen, píše komentátor deníku Právo v souvislosti s případem herce Kanyzy. Ze seznamů StB se totiž podle něj nedá věrohodně určit individuální vina. Jednou jsi zapsaný, jsi morálně vinen a basta, píše komentátor. Přesto vítá rozhodnutí Vrchního soudu v kauze Kanyza, protože ho považuje v jistém smyslu za průlomové. Mnoho lidí figurujících v seznamech žádalo soudy o vyškrtnutí a mnoha lidem soudy vyhověly. Jan Kanyza však údajně udělal chybu, že se s vědomím průkazné spolupráce s StB opětovně vrátil k soudu. Přesto je autor poznámky k herci smířlivý. Motivy, které se nám dnes mohou zdát malichernými, mohly hrát v oné době jinou roli, soudí autor.

Mladá fronta Dnes píše, že soudy "konečně přestávají krýt agenty StB". Podobně jako komentátor Práva soudí, že se Vrchní soud v Praze dopustil přelomového rozsudku. Uznal, že dokumenty StB jsou dokumenty StB. Jméno herce Kanyzy zůstane v seznamech spolupracovníků. Dosud to bylo tak, že soudy dokumenty StB za věrohodné šmahem neuznávaly. Kdo chtěl, dostal od soudů stvrzenku, že neudával spisům navzdory, vysvětluje komentátor a upozorňuje na případ předsedy KSČM Vojtěcha Filipa, kterému soud potvrdil, že nebyl vědomým spolupracovníkem StB. Herec, který nic podstatného neudal, na seznamu zůstane, udavač je z něj i z dějin venku, tak vidí autor glosy srovnání obou případů.

 

Energetická společnost ČEZ by měla začít od července příštího roku prodávat veškerý proud, který vyrobí ve svých zdrojích, prostřednictvím Pražské burzy cenných papírů. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Firmě to chce nařídit ministerstvo průmyslu, které zastupuje stát, představující majoritního akcionáře ČEZ. Ministerstvo si od prodeje elektřiny přes burzu podle deníku slibuje, že se zastaví její prudké podražování. Jen letos velkoobchodní ceny stouply o 15 procent, od ledna se pak zvedají o 17 procent, píše list. Řada lidí z energetiky ale očekává, že efekt burzovního prodeje bude opačný. Ceny se podle nich rychle dorovnají k hladině proudu v okolních zemích, která je až o 20 procent výš než u nás. Šéf antimonopolního úřadu Martin Pecina, který ceny ČEZ hlídá, je k utlumení zdražení skeptický. "Dlouhodobě to povede ke stabilizaci cen, z krátkodobého pohledu to ale povede ke zvýšení cen na úroveň okolních zemí," řekl listu Pecina.

 

Firmy musí kvůli rodným číslům upravovat miliony pracovních smluv. Podle zákona totiž musí v pracovních smlouvách buď odstranit rodná čísla zaměstnanců, nebo si od nich vyžádat souhlas, že rodné číslo může ve smlouvě být ponecháno. Napsal to deník Právo. Povinnost odstranit ze smluv rodná čísla nebo si vyžádat písemný souhlas zaměstnance s jejich ponecháním zavedla již loni novela zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech. Firmy měly tuto povinnost splnit do konce minulého roku, a pokud to z nějakého důvodu neudělaly, musí to napravit dodatečně. Za nesplnění této povinnosti jim hrozí pokuta až deset milionů korun. Podle Úřadu na ochranu osobních údajů je zmíněné ustanovení na místě. "Není důvod, aby na pracovních smlouvách bylo uvedeno rodné číslo. K identifikaci pracovníka stačí datum jeho narození," řekl Roman Recman z úřadu. Navíc podle něj jde o to, aby firmy nepoužívaly počítačové programy, které obsahují rodná čísla. Ta by se tak mohla nelegálně dostat mimo podnik a být zneužita, dodal Recman. Personalisté ale namítají, že zaměstnavatel stejně musí rodné číslo od zaměstnance získat. Bez něho by totiž firma nemohla svému pracovníkovi poskytnout slevy na dani, přihlásit ho k sociálnímu a zdravotnímu pojištění, vystavit evidenční list důchodového pojištění apod.

 

Policie získala informace, podle nichž bývalý premiér a předseda ČSSD Stanislav Gross disponuje tajným kontem v Rakousku. Začala po účtu pátrat, a dokonce kvůli tomu požádala Rakousko o právní pomoc. Píše to Mladá fronta Dnes. Gross se podle listu k možnému kontu v cizině odmítl vyjádřit. Informaci policie získala v době, kdy obvinila uprchlého podnikatele Radovana Krejčíře a několik jeho spolupracovníků z padělání směnek. Zveřejněním směnek chtěl Krejčíř letos v květnu dokázat, že v roce 2002 půjčil sociální demokracii 60 milionů korun na předvolební kampaň. Pod jednou je údajně podpis bývalého premiéra Grosse, který ale tvrdí, že jde o padělek. Policie podle listu Krejčířovi neuvěřila a získala několik svědků pro verzi, že směnky padělal. Směnky jsou podle Krejčíře dvě, protože mezi Krejčířem a ČSSD byl údajně zprostředkovatel - podnikatel Jakub Konečný. Podnikatel je však nezvěstný a policie se domnívá, že byl zavražděn. Krejčíř tvrdí, že 28. března 2002 předal 60 milionů korun v kufříku do rukou Konečného, který pak peníze okamžitě předal Grossovi. Konečný údajně podepsal směnku Krejčířovi a Gross pak prý podepsal směnku Konečnému. Gross to odmítá a tvrdí, že Krejčíř jeho podpis zfalšoval. Krejčíř se před českou policií skrývá na Seychelských ostrovech, jejichž má občanství. Z Česka utekl loni v červnu při domovní prohlídce. Je stíhán jako uprchlý za přípravu vraždy celníka a rozsáhlou majetkovou trestnou činnost.

20-12-2006