21-12-2006

Zprava: předseda ODS Mirek Topolánek, předseda Strany zelených Martin Bursík a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, foto: ČTKZprava: předseda ODS Mirek Topolánek, předseda Strany zelených Martin Bursík a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, foto: ČTK Každé sestavování vlády provází podle čtvrtečních Lidových novin jedna ošidná věc - kritériem pro výběr ministra není kvalita člověka, ale jeho přijatelnost. "Musí vyhovět všem, kteří do toho mají co mluvit a hájí při výběru své zájmy. Někdy je to pěkné divadlo," podotýká list. Současné formování kabinetu Mirka Topolánka komentují i ostatní deníky. Podle Hospodářských novin vypadá druhý Topolánkův kabinet co do obsazení nadějněji než ten první.

Komentátor Práva poznamenává, že "ochotnická divadelní společnost (dále jen ODS) nás půl roku napínala, než se jí podařilo postavit kulisy". "Nicméně obávám se předem, že to nebude dobrý kus. Tři sešvagřené rodiny, které mezi sebou nemají příliš pěkné vztahy - to možná slibuje nějaké pikantní peripetie, ale nic víc," soudí autor poznámky. V závěru komentáře nicméně podotýká, že země bude mít konečně vládu možná schopnou získat důvěru. "Tak ať předvede, co umí," uzavírá.

Reformní program nové vlády budou podle Hospodářských novin udávat čtyři ministři - financí, práce, školství a zdravotnictví. Zasedne-li na financích Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) a v sociálním resortu Petr Nečas (ODS), bude to podle listu duo nejkompetentnějších reformátorů za posledních třináct let. "Ve veřejných financích se vyznají, erudici jim přiznává i opozice. Oba nadto zůstávají ve svých stranách těžkými vahami, jejichž slova se respektují," poznamenává deník. Ničím z toho se podle něj naopak nemůže pyšnit dosavadní mistr financí Vlastimil Tlustý (ODS). Staronový šéf resortu zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) má podle Hospodářských novin přehled, jasnou představu, co je třeba změnit v ordinacích, i šťastnou ruku na poradce. "ODS však bohužel s nesnesitelnou lehkostí pouští i tradičně podceňované školství. Učitelce Daně Kuchtové (SZ) nelze upřít charakter a zájem o věci veřejné. Co ale ví o světových trendech ve vzdělání?" ptá se deník. Připomíná, že když se do úřadu chystala v létě, její jedinou vizí bylo navázat na Petru Buzkovou (ČSSD). "Ledaže by se rozhodla být politickou hlavou úřadu a reformy nechala na schopných náměstcích," dodává. "Naděje však nelze nepřehánět: se zmateným socialistou Melčákem v zádech bychom nic světoborného nečekali ani od Thatcherové, Aznara a Dzurindy dohromady," uzavírá autorka komentáře.

Mladá fronta Dnes v souvislosti s poslancem Milošem Melčákem, který před časem opustil sociálnědemokratický klub, píše, že politici usilují o to, aby se zelenopravicovým a reformním programem superlevicovému Melčákovi zalíbili. Málokdy v dějinách udělalo tolik politiků tak mnoho pro jednoho člověka, dodává deník, jenž se obává, že to vládě k úspěchu nebude stačit.

 

Předseda ČSSD Jiří Paroubek, foto: ČTKPředseda ČSSD Jiří Paroubek, foto: ČTK Předseda ČSSD Jiří Paroubek se v Lidových novinách ohrazuje proti informacím o otočce v jeho chování ve vztahu ke komunistům. Na nahrávce, která unikla ze zasedání ústředního výkonného výboru strany, avizoval příklon ČSSD k lidovcům a zeleným. "Vztah sociální demokracie ke komunistům je stabilní," ujistil v Lidových novinách Paroubek.

 

Stání dluh České republiky ke konci letošního roku překročí 800 miliard korun a příští rok se zvýší na téměř 900 miliard korun. Na každého Čecha tak letos připadne dluh přibližně 80 tisíc korun. Vyplývá to z odhadu vývoje státního dluhu, který je součástí státního rozpočtu, napsalo čtvrteční Právo. "To, že státní dluh roste od roku 1997 včetně současného období, kdy se ekonomice daří, a s jeho dalším růstem se počítá i do dalších let, nesvědčí o dobrém zdraví veřejných rozpočtů," uvedl ekonom Jan Švejnar a dodal, že veřejné finance jsou zralé na reformy. Rovněž listopadová mise Mezinárodního měnového fondu v České republice zaujala ke stavu veřejných rozpočtů kritické stanovisko.

Reálnost odhadů o překročení 800 miliard korun potvrzují již ověřené výsledky státního dluhu ke konci září. Na konci tohoto měsíce státní dluh totiž dosáhl 746,3 miliardy korun. Státní dluh je dluhem centrální vlády. Spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Rostl však pomaleji než ekonomika a v poměru k hrubému domácímu produktu poklesl na 30,49 procenta.

 

Plánované rušení finanční policie není podle ministra vnitra Ivana Langra (ODS) v rozporu se zájmy Evropské unie ani závazky České republiky. Řekl to Právu s poukazem na analýzu, kterou si k problému nechal vypracovat. Podle ní EU pouze stanovuje, že každý stát má zřídit a udržovat jako zvláštní ústřední útvar takzvanou finanční zpravodajskou jednotku. "Směrnice už přitom neříká, zda má být taková jednotka zřízena v rámci policie, či nikoliv. V ČR jde o finanční analytický útvar pod ministerstvem financí," řekl Právu Langrův mluvčí Radek Holý s tím, že tento útvar bude existovat i nadále. Podotkl zároveň, že finanční policie touto povinnou jednotkou není, a jejím zrušením tak nebude porušeno zmíněné evropské nařízení.

Langer reagoval na kritiku europoslankyně Jany Hybáškové (SNK ED) z podvýboru pro obranu a bezpečnost, která tvrdí, že jeho záměr je v rozporu se zájmy EU a závazky státu. Podle Hybáškové jde navíc o zcela chaotické rozhodnutí, neboť Česko bude muset v souladu se 3. směrnicí Evropské unie pro praní špinavých peněz do konce příštího roku útvar znovu zřídit. "To je ale omyl," míní Langer. Příslušníci Útvaru odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality, známého jako finanční policie, mají příští rok přejít do jiných útvarů.

 

Ministerstvo financí připravuje návrh, kterým se prodlouží lhůta pro vracení úspory ze společného zdanění manželů z dnešních 30 na 60 dnů. Čas začíná finančním úřadům běžet od 1. dubna, takže lidé by se mohli dočkat svých peněz až na konci května. Napsala to Mladá fronta Dnes. Důvodem návrhu je, že finanční úřady byly kvůli nárůstu daňových přiznání pro společné zdanění a vracení přeplatků zahlceny. "Znamenalo to neúměrné zatížení finančních úřadů, v krajních případech kritické omezení funkčnosti těchto úřadů s ohledem na nutnost dodržení třicetidenní lhůty pro vrácení," uvedla pro deník náměstkyně ministryně financí Dana Trezziová. Aby návrh mohl být realizován již na jaře příštího roku, musela by se novela zákona o dani z příjmu dostat do sněmovny v lednu nebo únoru. Pokud to ministerstvo a poslanci stihnou, je pravděpodobné, že finanční úřady delší lhůtu v řadě případu využijí. Pokud se ale nově sestavované vládě podaří prosadit jednotnou sazbu daně z příjmu, společné zdanění by skončilo. Česko se společným zdaněním přitom šlo proti světovému trendu. V řadě vyspělých zemí se totiž společné zdanění spíše ruší, i proto, že odrazuje matky od návratu do práce.

 

Rychlostí 170 kilometrů v hodině jel tento týden na dálnici služební vůz policejního prezidenta Vladislava Husáka. Informuje o tom Mladá fronta Dnes, která Husáka sledovala. Podobného překročení povolené rychlosti se Husák dopustil již letos v létě. Tentokrát však za rychlou jízdu může Husákův služební řidič. Policejní prezident uvedl, že během jízdy pospával a rychlost nesledoval. "Já k tomu nemám co říct, já jsem se docela poučil, takže když jezdím já, snažím se jezdit tak, abych předpisy neporušoval. Svému řidiči domluvím, to je jednoznačné," řekl Husák. Služební auto přitom také přejelo železniční přejezd označený značkou "Stop", aniž zastavilo, píše list.

Když byl při rychlé jízdě Husák přistižen v červenci, vzdal se na tři měsíce řidičského průkazu a daroval 10.000 korun na charitu. Rezignovat však odmítl, za což si tehdy vysloužil kritiku. Podobný případ se stal v létě i tehdejšímu ministrovi vnitra Františku Bublanovi. Televize Nova uvedla, že Bublanova vládní limuzína, kterou řídil služební řidič, jela na dálnici rychlostí rovněž 170 kilometrů v hodině. Bublanovo auto navíc jelo podle televize po brněnské dálnici bez zapnutého majáku.

 

O nedodělané hradecké dálnici se pomalu přestává mluvit a teď se lidé budou chvíli rozčilovat kvůli tomu, že dálniční známky sice nebudou zdraženy, ale přesto za ně řidiči zaplatí více peněz. V Lidových novinách to napsal komentátor Ondřej Neff. Stát podle Neffa ždíme z lidí peníze, aniž by za ně poskytl odpovídající protislužbu. Dálniční známky sice budou stát stejně, ale u těch dočasných stát zkracuje jejich platnost. Neff poukazuje na novou publikaci Ředitelství silnic a dálnic s názvem Stavby, kterým doba nepřála. Podle něj ovšem v době, kdy doba stavbě alespoň trochu přála, se dálnice stavěly tempem, o jakém se nám dnes může zdát. Chlubení ministerstva dopravy, že "v těchto dnech se silniční síť rozšiřuje" o hradecký a ústecký dálniční úsek, je tak podle Neffa ve skutečnosti přiznáním bezradnosti a neschopnosti. A to je zalepené "stejně drahou" známkou s kratší platností, uzavírá Neff.

 

V Česku se prodají 2 miliony vánočních stromků, zjistily Hospodářské noviny. Jen asi 600 tisíc z nich pochází z probírky v lesích. Ostatní vyrostly na speciálních plantážích našich i zahraničních pěstitelů. Přestože farmáři letos zachovávají zhruba stejnou cenu jako loni, mohou prodejci vydělat o něco víc. Letos se totiž přírodní vánoční stromky vrátily do snížené pětiprocentní sazby DPH. Loni byly zatíženy devatenáctiprocentní sazbou.

21-12-2006