Přehled tisku

Senátoři při hlasování o imunitě Jiřího Čunka (uprostřed), foto: ČTK
0:00
/
0:00

Většina komentářů deníků se shoduje v tom, že vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek by kvůli podezření z přijetí úplatku a stíhání za tuto věc měl odejít z vlády.

Jiří Čunek,  foto: ČTK
Většina komentářů deníků se shoduje v tom, že vicepremiér, ministr pro místní rozvoj a předseda KDU-ČSL Jiří Čunek by kvůli podezření z přijetí úplatku a stíhání za tuto věc měl odejít z vlády. Někteří komentátoři přitom připouštějí, že by se do ní mohl vrátit, kdyby se od vznesených obvinění očistil. Má předseda KDU-ČSL opustit vládu? Ano, přes všechny pochyby je to méně špatné řešení. Vůbec není jisté, že něco provedl. Ale vážíme-li na jemných vahách dvě možná zla, pak je odstoupení tím menším, píše komentátor Hospodářských novin. Pro mravy v zemi je podle něj přijatelnější, když nevinný zmizí z exekutivy, než aby se v budoucnu na jeho příklad s výkřiky "Jsem nevinný jako Čunek" odvolávali zjevní lumpové. To je horší vyhlídka, než - dočasný - odchod nové krve z vlády, píše autor.

Také komentátor Mladé fronty Dnes si myslí, že vicepremiér "by měl jít do zálohy". Ne proto, že je vinen (to nemusí být pravda), ani proto, že jej policie obvinila (to může být jen finta chobotnice), nýbrž proto, že není jako politik schopen veřejně a suverénně těmto policejním útokům čelit - jasnými odpověďmi, srozumitelnými rodinnými financemi. Když takto zpackaně hraje o sebe, s jakou jistotou, převahou a dovedností bude hrát o věci a peníze veřejné? ptá se autor.

Komentátor deníku Právo předpovídá, že vydáním Čunka k trestnímu stíhání jeho případ teprve začíná a jeho důsledky mohou významně ovlivnit českou politiku. Autor si nedovede představit, že by země měla obviněného vicepremiéra a ministra, kterého by vozilo služební auto k výslechům na policii. I komentátor Práva si myslí, že Čunek by měl rezignovat, a to i s ohledem na koaliční partnery. Topolánkova vláda si přece zvolila do erbu kromě reforem i důsledný boj proti korupci. Jak věrohodně by asi onen boj vypadal, kdyby jeden z nejvýznamnějších vládních údů stonal na podezření z tohoto moru? ptá se komentátor.

Senátoři při hlasování o imunitě Jiřího Čunka  (uprostřed),  foto: ČTK
Autor komentáře v Lidových novinách poukazuje na to, že původně Čunek tvrdil, že se chce obhájit před policií a případně soudem, ale jeho středeční chování spíše svědčilo o tom, že se chtěl stíhání vyhnout - senátory nepožádal o zbavení imunity a jeho právní zástupkyně senátory vyzvala, aby byli proti vydání Čunka k trestnímu stíhání. To je v politické rovině přiznání. Místopředseda vlády se chtěl vyhnout policii, a ještě to dětinsky zatloukal, píše komentátor. Čunek je podle něj "buď neuvěřitelný nemotora, nebo s odpuštěním křivák".

Komentátor Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Petr Nováček v komentáři otištěném v Lidových novinách píše, že Senát udělal dobře, když Čunka zbavil imunity. Kdyby to neudělal, Čunkovo trestní stíhání pro podezření z korupce by bylo navždy vyloučeno a "věrohodně by pak Čunek ze sebe těžko smyl podezření, jež na něm ulpělo". Nováček také poukazuje na to, že ve slušných demokraciích se považuje za normální, že se politik stáhne z funkce, aby se mohl očistit - pak se případně do ní může vrátit. Neučiní-li to dobrovolně, bývá k tomu donucen, aby nekompromitoval příslušnou instituci státu a také vlastní politickou stranu, píše komentátor.


Foto: ČTK
Odpor automobilek je nepřesvědčivý. Tak hodnotí Lidové noviny dění kolem přijetí kontroverzní směrnice, která má do roku 2012 výrazně snížit výfukové zplodiny u nových vozů. Podle komentáře deníku Právo Evropská komise zahájila proces, který u výfuků evropských automobilů zřejmě neskončí. Starost o životní prostředí je podle listu - zejména v kontrastu k bezohledně znečišťujícím USA - jedním z rysů, jimiž politici definují specifický evropský civilizační model ztělesňovaný Evropskou unií. Asi je tedy nevyhnutelné, aby proti vypouštění skleníkových plynů něco hmatatelného podnikala, míní list. Tady se ovšem projevuje, že občasné symbolické zhasnutí světel na čtvrt hodiny nebude stačit. Limity proslulého kjótského protokolu většina evropských zemí neplní, píše komentátor, podle nějž kupříkladu automobilový průmysl nedokáže naplnit dobrovolné cíle snižování kysličníku ve výfukových zplodinách, ke kterému se s velkým propagandistickým efektem přihlásil. Pochybné jsou také výhružky automobilek, že přesunou výrobu na východ do levnějších krajů. Pokud bude možné přesunem výroby ušetřit, automobilka to udělá; to platí obecně a nová regulace zplodin na to nemůže mít velký vliv, shrnují Lidové noviny.

Foto: ČTK
Podle deníku Právo jde jen o počátek procesu, který vyvolala pařížská konference klimatologů. Došlo na výfuky, dojde jistě i na komíny. To bude teprve legrace, píše deník a připomíná výroky ministra průmyslu a obchodu Martina Římana o tom, že v České republice hrozí nedostatek elektrické energie. Výstavbu ba i pouhé plánování nových jaderných bloků zapovídá vládní program. Biopaliva nepřicházejí v úvahu, neboť při nich vzniká naprosto stejný oxid uhličitý jako při spalování uhlí. Z toho pak plyne jediné východisko: na každý kopeček postavit větrník, na každý potůček postavit něco na způsob miniaturní vltavské kaskády, na každou střechu sluneční kolektor, nabízí některá řešení deník Právo s otázkou, zda nejde jen o iluze.


České obchody Jednota, Konzum a Coop, kterých je v zemi na tři tisíce, se chtějí jako protiváha k nadnárodním řetězcům zviditelnit pod jedním názvem. Jak zjistila Mladá fronta Dnes, bude to s největší pravděpodobností Coop - tedy ve světě obvyklé jméno pro družstevní prodejny, vzniklé z anglického slova cooperative. Čeští obchodníci chtějí postupně sladit vizáž prodejen, dělat stejnou reklamu a stejné slevové akce. Družstevní obchody v Česku existují už 160 let. V mnoha menších obcích jsou jedinou - pěšky dostupnou - možností nákupu. Navíc častěji než obchodní řetězce odebírají čerstvé zboží od lokálních dodavatelů.


Čeští řidiči při přestupku často využívají finty s osobou blízkou. Podle deníku Právo se až 30 procent majitelů vozů odvolává na to, že v době přestupku nesedělo za volantem. Podle přestupkového zákona na to mají právo, ale policii se to nelíbí. Případ pak buď musí odložit nebo složitě přešetřovat. Dopravní policie by proto ráda definici o osobě blízké ze zákona odstranila. Odborníci ale podle deníku Právo dávají změně malou šanci. Paragraf o osobě blízké, proti které může člověk odmítnout vypovídat, totiž není součástí silničního, ale přestupkového zákona. Pokud se ale policistům podaří prokázat, že majitel vozidla lže a argument o osobě blízké je pouze fintou, hrozí mu pokuta až 50 tisíc korun. Člen expertní komise ministerstva vnitra Stanislav Huml uvádí v deníku jako inspirativní příklad z Německa. Tam řidič poté, co odmítne uvést, kdo auto řídil, dostane od policie povinnost vést knihu provozu. Pokud ji při dalším přestupku nepředloží, pokuta ho nemine.