Přehled tisku

0:00
/
0:00

V českém tisku se sešlo několik příběhů známých lidí, kteří si pravděpodobně zadali s minulým režimem.

Expremiér Tošovský spolupracoval s StB, uvádí na své první straně Mladá fronta Dnes. Bývalý dlouholetý šéf České národní banky a předseda vlády z roku 1998 se podle deníku stal spolupracovníkem komunistické tajné služby v roce 1986 z titulu své funkce poradce předsedy Státní banky československé. "Součinnost s ním bude bez problémů. Má nezbytnou odbornou kvalifikaci, chápe význam této součinnosti pro SBČS a československou ekonomiku a má o tuto práci zájem," napsal údajně o Tošovském jeho řídící důstojník. Tošovského jméno se v seznamech spolupracovníků StB neobjevilo; neprošel řízením, během kterého by spolupráci musel podepsat, pro styk s StB ho totiž předurčovala jeho funkce v bance, píše Mladá fronta Dnes. Tošovský nyní žije ve Švýcarsku, kde šéfuje Institutu pro finanční stabilitu.

Tentýž deník se věnuje i případu písničkáře Jaromíra Nohavici, v současnosti nejprodávanějšího českého zpěváka. Kauzu otevřely už sobotní Lidové noviny: Nohavica podepsal v lednu roku 1989 petici, která požadovala propuštění Václava Havla z vězení. A vzápětí udal policii lidi, kteří mu ji k podpisu přinesli, napsaly noviny. Už dosud bylo známo, že v létě 1989 Nohavica vyprávěl Státní bezpečnosti o své návštěvě Vídně, kde se setkal s Karlem Krylem. Teď archivy vydávají svědectví o udáních, která směřovala i k osobám žijícím v tehdejším Československu, napsaly v sobotu Lidové noviny. Podle nich Nohavica hodlá letošní rok věnovat propátrání svého osobního archivu a pokusu o popsání událostí 80. let.

Pondělní Mladá fronta Dnes pak dodává, že zpěvák na své internetové stránce odmítá, že by někoho udal. Tajným policistům podle svých slov neřekl nic, co by už nevěděli.


Druhý muž ČT možná skončí kvůli milicím, připomínají Hospodářské noviny případ vrchního ředitele České televize Františka Lamberta. Je to manažer, kterého Česká televize snad nikdy neměla, cituje deník chválu Lambertova působení v televizi z úst místopředsedy Rady ČT Jana Prokeše. Ten si přesto neumí představit, že by Lambert dál zůstal ve své vrcholné funkci. Tři a půl roku měl na starosti finance televize a dokázal vyrovnat její mnohaletou ztrátovost. Až minulý týden se ale přiznal, že byl před listopadem 1989 nejen v KSČ, ale také v Lidových milicích. Podle zákona tedy nesměl usednout do řídící funkce v České televizi. Lambert předal radním ČT dopis, kde se hájí, že do milicí nevstupoval vědomě a byl do nich prý zařazen při vstupu do komunistické strany. Na své funkce vrchního a programového ředitele České televize rezignovat nechce. Je ale pravděpodobné, že ho radní odvolají, píší Hospodářské noviny.

"Ředitel České televize Jiří Janeček by měl odejít. Zároveň by bylo záslužné, aby vrátil statisícové prémie, které mu nedávno nadělila Rada ČT. Důvod je zřejmý: buď je pan ředitel lajdák, anebo o skutečnosti, že jeho náměstek a dlouhodobý známý František Lambert byl milicionář, dobře věděl a záměrně se ji spolu s ním pokoušel tajit. Obojí je hodně špatné," píše pak v komentáři Hospodářských novin autor Jan Macháček. "Nebýt agent StB, nebýt příslušník StB, nebýt vysoký funkcionář KSČ nebo příslušník Lidových milicí - to jsou v České republice zcela srozumitelné, známé a zákonem dané předpoklady pro vykonávání vysokých funkcí ve státní správě a také v České televizi," dodává pak komentátor.


"Chcete vědět, kdo z členů vlády či třeba soudců a státních zástupců je nejzadluženější? U které banky získali hypotéku či od koho si půjčili? Komu splácejí miliony? A myslíte si, že byste se to mohli dočíst v novinách? Raději zapomeňte," píše pondělní Právo. Údaje o tom jsou sice veřejné, ale veřejně se šířit nesmí. Kdo má o ně zájem, musí se dostavit osobně do sněmovní knihovny nechat se zaregistrovat tak, aby bylo možné dohledat data o tom, čí záznamy ho zajímaly a kdy a jak dlouho je studoval. Teprve pak dostane vstupní heslo na internetovou adresu, kde jsou údaje uloženy, pokračuje deník.

Dříve totiž mohli o majetkových poměrech politiků informovat novináři, teď jim ale hrozí pokuta až sto tisíc korun. Nová podoba zákona o střetu zájmů veřejným činitelům sice ukládá přiznat přírůstky majetku ve funkcích či dluhy a hypotéky, ale zakazuje je dále zveřejňovat, připomíná Právo.


Inspirace první republikou? Raději ne - komentují Hospodářské noviny návrh ústavního zákona, podle kterého by zákonodárci mohli přijít o svůj mandát, pokud opustí stranu, za niž byli zvoleni. "Inspirovali jsme se první republikou. Tehdy poslanci o mandát přijít mohli, a principy demokracie to nenarušovalo. My bychom navíc chtěli, aby byly zvláštním zákonem přesně stanoveny důvody, kdy by se strany na Nejvyšší správní soud mohly obrátit," cituje deník jednoho z předkladatel návrhu, komunistického poslance Stanislava Grospiče. Návrh, k jehož schválení je nutná ústavní většina 120 poslanců, ve sněmovně mnoho šancí nemá, píše deník a dodáva, že za nesmyslný ho považuje i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. "To je absurdní. Tehdejší praxe byla krajně nedemokratická," citují Hospodářské noviny Rychetského slova z nedávného rozhovoru pro tento list.

Podle historiků si ale současní politici první republiku i chování svých předchůdců až příliš idealizují. "Politická kultura byla možná ještě nižší. O veškeré politice rozhodovaly stranické sekretariáty. Na čem se dohodla parlamentní pětka, to platilo. Parlament byl jen fasádou, vše bylo dojednáno předem,"řekl novinám historik Jan Rychlík z Filozofické fakulty UK. První republika měla také své aféry. "Dostávaly podobná jména jako nyní - lihová aféra, uhelná, železniční aféra. Jednalo se o velké aféry, které prakticky nikdy nebyly došetřeny," dodává ve svém vyjádření pro Hospodářské noviny historik Národního muzea Martin Sekera.


Foto: www.czechtourism.cz
Českou republiku čekají velké problémy se zápisy dalších památek na prestižní Seznam světového dědictví UNESCO. V mezinárodní konkurenci má už zapsaných památek příliš mnoho a v cizině tak sledují jakékoli jejich potíže. Včetně těch, které má nyní vila Tugendhat, uvádí článek Lidových novin. Cizinci se pak v konkurenčním "památkovém boji" zajímají i o problematické témata uvažovaných pražských mrakodrapů nebo divadelní točny v Českém Krumlově. "Problémy s novými zápisy máme zcela regulérně už nyní. Typickým příkladem je to, že neuspěly renesanční domy ve Slavonicích," cituje deník vrchního ředitele sekce kulturního dědictví ministerstva kultury Zdeňka Nováka.

České republice prý paradoxně přitěžuje i její prvenství ve vztahu k památkám UNESCO: "v poměru ke své rozloze vlastní vůbec nejvíce památek zapsaných na seznamu. Ani Řecko, Francie či Egypt nejsou tak úspěšné," píší Lidové noviny. Obecný trend mezinárodní organizace podle jejich článku směřuje jinam - chce na seznam získat více míst mimo Evropu a další tradiční regiony.


Boj proti kouření je boj proti svobodě - to je název článku prezidentova mluvčího Petra Hájka v Hydeparku Mladé fronty Dnes. "Je určitě regulérní, pokud někomu tabákový kouř vadí, aby stát, převládne-li ve společnosti taková potřeba, zvyšoval komfort občanů například legislativním oddělením kuřáckých a nekuřáckých 'společných prostor' a umožnil nekuřákům izolovat se. Pak by ovšem musel tuto věc definovat jako veřejný zájem a postarat se také například finančně o to, aby majitelům restaurací a podobných zařízení, kde by k technickému oddělení došlo, byly nutné investice sanovány z veřejných rozpočtů," píše Hájek. Podle něj ale ve svatém tažení za "zákaz všeho", za totální regulaci všech oblastí našeho života, jsou protikuřácké obstrukce pouze tím z více viditelných bitevních polí ve všeobecné levičácké válce proti všem formám individuálních svobod, proti svobodě jako principu, tvrdí mluvčí prezidenta republiky v komentáři pro Mladou frontu Dnes a uzavírá:

"Výmluvným vykřičníkem je příklad střední školy v belgickém Ostende, kde studenti-kuřáci byli donuceni nosit odpuzující "odznaky provinění" na svých šatech. Teprve vlna odporu, která připomněla doby, kdy jiní "škůdci lidstva" museli nosit na kabátech obdobné odznaky v podobě Davidovy hvězdy, způsobila, že "program" byl utlumen. Prostě svazáci v Ostende tentokrát v symbolickém obsahu přestřelili. Nikoli však v principu. Ten pouze opět svlékli do naha," píše Petr Hájek.


Svitavská firma Energo-Pro, která za 5,6 miliardy korun zprivatizovala významnou část gruzínské energetiky, má v zemi další plány. Chystá se tam postavit vodní elektrárnu, informují pondělní Hospodářské noviny. Do její stavby chce vložit kolem sta milionů dolarů, což představuje přes dvě miliardy korun. Zástupci společnosti nemají zatím jasno, zda stavět jeden větší zdroj, nebo několik menších. Firma, která vlastní v České republice dvanáct malých vodních elektráren, tři energetické kaskády v Bulharsku a dvě nové elektrárny staví v Turecku, je dnes největším zahraničním investorem v Gruzii, dodávají Hospodářské noviny.