05-03-2007

Komentáře pondělních deníků obviňují vládu premiéra Mirka Topolánka z toho, že má podíl na převažujícím odporu občanů k umístění radarové základny USA v České republice. Podle Lidových novin totiž o základně dost neinformuje, nediskutuje se starosty obcí, kterých se umístění radaru týká, a neodpovídá na otázky lidí. Deník mimo jiné kritizuje vystupování vicepremiéra Alexandra Vondry v nedělním diskusním pořadu České televize, který se základně věnoval. "Místy málo věcný, občas trapný, někdy až arogantní," zhodnotil Vondrův výkon autor komentáře, který naopak vyzdvihl počínání velvyslance USA v ČR Richarda Grabera. Kritiku stržili Vondra a Topolánkův kabinet i v komentáři deníku Právo. "Nejhorší možný konec téhle patálie je právě ten, o který vláda zřejmě usiluje. Dohodnout se s USA a nedohodnout se s vlastním obyvatelstvem," hodnotí situaci autor komentáře. O Vondrovi napsal, že kloudně neodpověděl na žádnou z otázek.

Podle Hospodářských novin teď nemůžeme říct Američanům k radarové základně Ne. Deník přitom cituje vicepremiéra Alexandra Vondru. Do nóty, kterou česká vláda odešle v nejbližších týdnech, by ale měl být zapracován i požadavek, aby protiraketová základna Spojených států v Polsku a v České republice byla do budoucna propojena se Severoatlantickou aliancí. Diplomatická odpověď na žádost USA o umístění radaru na českém území však ještě neznamená automaticky souhlas se stavbou. Jde o oficiální souhlas s tím, že jednání o základně mohou začít. "Já si nedovedu představit, že bychom odpověděli něco jiného," říká Vondra v Hospodářských novinách. Na součinnost s NATO tlačí hlavně Strana zelených. Na rozdíl od ODS také připouští, že by o radaru mohlo rozhodnout referendum. Proti radaru přitom mluví i poslední průzkumy veřejného mínění. Základnu odmítá 70 procent lidí, dodává deník.

 

Jiří Čuněk, foto: ČTKJiří Čuněk, foto: ČTK Lidovcům už dochází trpělivost s jejich šéfem Jiřím Čunkem, píší Lidové noviny. Tři měsíce poté, co vypukly aféry, které provázejí Čunkovu kariéru senátora, vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj, začínají být lidovci přesvědčeni, že bývalý vsetínský starosta poškozuje jejich stranu a ohrožuje její pozici ve vládní koalici. Kauzu svého šéfa chtějí řešit už v úterý na zasedání předsednictva strany. Nevylučují, že Čunka vyzvou k odchodu z vlády do doby, nežli se jeho případ vyřeší. Čunek sice popírá, že by byl zapleten do korupce, z níž ho podezírá policie, i že by měl podíl na uplácení klíčové svědkyně své korupční aféry, mezi lidovci ale sílí hlasy, že by z celého případu měl vyvodit osobní odpovědnost. Myslí si to i vicepremiér a místopředseda ODS Petr Nečas. Doufá, že Čunek bude schopný už brzy prokázat svou novinu. "Jinak by to byla zátěž, kterou by koalice nemohla unést," řekl Nečas v Lidových novinách.

 

Bývalý esesák chce po státu mnohamilionové odškodnění za věznění v jáchymovských dolech. Uvádí to pondělní Mladá fronta Dnes. Čtyřiaosmdesátiletý Waldemar Solar byl za války členem SS, sám ale tvrdí, že se jeho jednotka žádných zločinů nedopustila. Po válce se načas stal tlumočníkem sovětské armády, vstoupil i do komunistické strany a dotáhl to až na krajského tajemníka KSČ. V roce 1948 byl však odhalen a rozhodl se pro útěk. Byl ale dopaden a skončil ve Valdicích a později v Jáchymově. Dnes za věznění v pracovním táboře požaduje dvoumilionové odškodné. Dalších čtrnáct milionů požaduje za to, že má nízký důchod. Dokumenty o jeho uvěznění byly totiž zničeny, takže nemůže v Německu dokázat, jak dlouho v Jáchymově pracoval. Od českých soudů přitom za pobyt ve vězení už dostal odškodnění 175 tisíc korun. Hamburský důchodce to ale považuje za almužnu a výsměch.

 

Chrám sv. VítaChrám sv. Víta Nejvyšší soud sice zrušil rozsudky, podle kterých patří svatovítská katedrála katolické církvi, stokorunové vstupné do chrámu, které církev zavedla, se ale platí dál. Uvádí to deník Právo. Kardinál Miloslav Vlk navíc v neděli zpochybnil slova mluvčího Hradu Petra Hájka, že by měla být katedrála státu vrácena už po úterním jednání Správy Pražského hradu s Metropolitní kapitulou. Vlk dokonce naznačil, že by při předání nejvýznamnějšího chrámu měla z popudu Hradu asistovat policie. To se podle kardinála nestalo prý ani v padesátých letech. Hájek ale popírá jakýkoli nátlak na církev. Stát je podle něj povinen chrám převzít. Podle neoficiálních informací bude vstup do katedrály umožněn v rámci prohlídky Pražského hradu, dodává Právo.

 

Českému hospodářství se bude v příštích deseti letech dařit. Ekonomická situace Česka se do roku 2016 zlepší dvojnásobně, firmy si ale polepší je o dvě třetiny. Očekávají to čeští manažeři v průzkumu společnosti Roland Berger, napsaly dnešní Hospodářské noviny. Průzkum zahrnuje odpovědi 146 vrcholových manažerů předních firem z Česka, Rakouska, Polska, Chorvatska, Maďarska a Rumunska. Šéfové firem dále očekávají růst konkurence z Ruska, Číny a Indie a zhoršení spolupráce s Asií i západní Evropou. S názorem manažerů v zásadě souhlasí i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, mohly by se ale podle něj vyskytnout i vnější politické okolnosti, které by příznivý hospodářský vývoj zbrzdily. Politici by sice neměli do ekonomiky přímo zasahovat, ale představitelé Evropské unie rádi hospodářské vztahy ovlivňují, dodal ministr v Hospodářských novinách.

 

Klienti cestovní kanceláře America Tours, kteří v únoru nedobrovolně uvízli v New Yorku při zájezdu do Panamy a Kostariky, budou podle Mladé fronty Dnes žádat od cestovní kanceláře odškodnění v celkové výši přes milion korun. V polovině února totiž letadlo se 14 českými turisty na palubě muselo čekat na Kennedyho letišti dvě a půl hodiny, než bylo připuštěno k výstupnímu můstku. Cestující tak nestihli spoj do Panamy z jiného newyorského letiště Newark a další volné letadlo se podařilo zajistit až v pondělí 19. února. Za čtrnáctidenní zájezd zaplatil každý z nich kolem 90 tisíc korun, ale pobyt v Latinské Americe se nakonec zkrátil na týden. Podle klientů cestovní kancelář nenaplánovala dostatečnou časovou rezervu na přesun na jiné letiště.

 

Podle Mladé fronty Dnes každý desátý otec vychovává cizí dítě. Dá se to prý odvodit z výsledků práce laboratoří, které se zabývají testy k určování otcovství. V nich si zkoušku každoročně zaplatí zhruba deset tisíc lidí. Dalších několik tisíc zakázek dostanou laboratoře od soudů, které se určováním otcovství zabývají. Podle šéfa největší laboratoře na určování otcovství Marka Minárika je otců, kteří vychovávají cizí dítě, něco mezi pěti až deseti procenty. K podobným výsledkům dospívají i genetické laboratoře v nemocnicích, které dělají pacientům vyšetření kvůli dědičným chorobám. V praxi to ovšem znamená, že mnoho otců například po rozvodu platí alimenty na děti, které ve skutečně nejsou jejich. Zákon i soudy v takovém případě stojí jednoznačně na straně dítěte. Podle soudců je prý vždy lepší, aby dítě mělo "papírového" otce, který bude přispívat na jeho potřeby, nežli žádného. To si ale nemyslí sami poškození "otcové". I proto založili občanské sdružení Zákon 94, které chce pomáhat postiženým otcům a usilovat o změnu zákona. Chtějí také, aby jednání ženy, která vědomě označila za otce svého dítěte nepravého muže, bylo trestné.

05-03-2007