Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ústavu paměti národa hrozí velké problémy ještě před jeho samotným vznikem. Sociální demokraté se totiž pokusí do činnosti této instituce radikálně zasáhnout. Informují o tom Lidové noviny.

Poslanec ČSSD František Bublan hodlá předložit pozměňovací návrh, podle něhož by byl při obsazování správní rady ústavu dodržován princip poměrného zastoupení. V zájmu zajištění objektivnosti, nestrannosti a vyváženosti by tak v radě zasedali i zástupci KSČM. Sociální demokraté dále navrhují, aby ústav studoval nejen období komunistické totality, ale i německé okupace a výhledově také dobu temna po roce 1620. Ústav by navíc nesídlil v Praze, ale v Táboře. Tyto úpravy se však nelíbí předkladatelům zákona, upozorňují Lidové noviny.

Deník Právo se ve svém sloupku obává - jak doslova píše - zmrzačení ústavu už v jeho prenatálním stádiu. K tomu by podle něj mohlo dojít ze dvou důvodů. Zaprvé při vyloučení historiků, kteří bývali členy KSČ. Většina z nich totiž ze svého poblouznění již dávno vystřízlivěla a své chyby v nejvyšší míře odpracovala. Zadruhé v případě, že se ústav nebude věnovat celému období od zániku demokracie v říjnu 1938 až po její obnovení v listopadu 1989, neboť období protektorátu a druhé i třetí republiky jsou klíčová pro pochopení toho, čím a proč česká společnost prošla. "K čemu pak Ústav paměti národa, když se nepříjemným vzpomínkám má ze zákona vyhnout?", ptá se v závěru svého sloupku Právo.

Komentář Lidových novin naopak soudí, že ústav je trnem v oku celé levici. Proto nyní vytáhli do boje sociální demokraté s pozměňovacím návrhem ve snaze vzniku ústavu prostě zabránit. "U komunistů člověk chápe proč, a u sociálních demokratů... vlastně také," uzavírají svůj komentář Lidové noviny.


V České republice se možná už v příštím roce začne stavět první soukromá dálnice, píše Mladá Fronta Dnes. Státu totiž chybí peníze na rychlou stavbu dálnic, proto zvažuje nechat vybudovat některé úseky na splátky. Konkrétně by se mělo jednat o úsek dálnice D3 mezi Táborem a Bošilcem za 11 miliard korun. Stát by tuto částku splácel třicet let, poté by dálnice přešla do jeho vlastnictví. Deník cituje ministra dopravy Aleše Řebíčka, podle nějž by se stejným způsobem mohla postavit celá dálnice z Prahy do Českých Budějovic i další trasy. Řidiči by vůbec neměli poznat, že jedou po "soukromé" dálnici, neboť by jim měla stačit dálniční známka nebo jednotka pro výběr mýtného.


Tisíce vlastníků bytových domů mají šanci, že nebudou muset v budoucnu platit daň z nemovitosti, upozorňují Hospodářské noviny. Tento návrh totiž předložilo Sdružení majitelů domů ministerstvu pro místní rozvoj jako jednu z kompenzací za ušlé příjmy. Vlastníci domů postavených před rokem 1949, kteří vybírají regulované nájemné, jsou od daně z nemovitosti osvobozeni už nyní, tato úleva by však měla po zdaňovacím období 2007 skončit. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek se nebrání prodloužení tohoto pardonu minimálně do roku 2010. Vstřícnost státu by však podle něj měla záviset i na požadavku padesáti miliard korun od České republiky, se kterou se vlastníci domů obrátili na soud ve Štrasburku. Proti prodloužení lhůty se nestaví ani opozice, dodávají Hospodářské noviny.


Dana Drábová,  foto: ČTK
Ministři životního prostředí a dopravy Martin Bursík a Martin Říman se podle Lidových novin dostali do ostrého sporu. Přou se o předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, Danu Drábovou. Bursík požaduje, aby bylo její působení v úřadu prošetřeno. Domnívá se totiž, že nedávné nehody na Jaderné elektrárně Temelín spíše zjednodušovala a neřešila. "S Bursíkem nesouhlasím, s prací paní Drábové jsem spokojen,"řekl deníku ministr Říman. Drábová kritiku odmítá s tím, že nemůže rozhodovat o personálních změnách v jaderné elektrárně, závady podle ní musí řešit provozovatel, tedy ČEZ. Lidové noviny se ve svém sloupku vyslovují pro vystřídání Drábové. Nikoliv z důvodu nezvládání funkce nebo nadržování příznivcům jaderné energie, ale proto, že se během svého působení v čele úřadu stala symbolem bagatelizace veškerých temelínských nehod a havárií, uzavírá svůj komentář deník.


Právo upozorňuje, že v kauze půlmiliónového úplatku, z jehož převzetí je obviněn vicepremiér Jiří Čunek, by mohlo dojít v nejbližších dnech k posunu. Přerovský státní zástupce Radim Obst listu sdělil, že tento týden proběhne výslech obou obviněných, tedy Jiřího Čunka i Petra Hurta, majitele vsetínské firmy H&B Real. Dodal, že vyšetřování je stále v počáteční fázi, a o prognóze dokazování zatím odmítl spekulovat. Deník připomíná, že státního zástupce Obsta obvinil minulý měsíc senátor za Stranu zelených Jaromír Štětina z práce na politickou objednávku a z kontaktů s StB. Obst považuje obě nařčení za absurdní.


Hospodářské noviny se věnují platové revoluci ve velkých českých nemocnicích, kterou plánuje ministerstvo zdravotnictví. Největší české nemocnice by se totiž měly od roku 2009 změnit v univerzitní neziskové akciové společnosti, v jejichž čele už by nestáli špatně placení ředitelé, ale manažeři se špičkovými platy a s individuálními smlouvami. Zaměstnancům těchto společností by přestaly být vypláceny tabulkové mzdy, hodnoceni by byli naopak podle toho, jak by si jejich práce vážili šéfové. Samotné ředitele nových univerzitních nemocnic by v jejich činnosti kontrolovala správní a dozorčí rada tvořená zástupci státu a univerzit. Za případné škody by ředitelé ručili majetkem, na druhou stranu by byli za tuto zodpovědnost kompenzováni trojnásobně až čtyřnásobně vyššími platy. List dodává, že mzdy ředitelů nemocnic v současnosti dosahují výše 50 až 70 tisíců korun. Největšími českými nemocnicemi proteče ročně 40 miliard korun.

Komentář Hospodářských novin se zamýšlí nad šancí nového zákona na schválení. Koalice si již předem zajistila podporu dvou přeběhlíků. "A jak známo, přeběhlík Michal Pohanka je bývalým neúspěšným hospodářem z fakultní nemocnice U sv. Anny... Tak zásadní zákon si ale nezaslouží, aby prošel jen díky Pohankovi," soudí Hospodářské noviny. Vyjednávání s Rathovou ČSSD však podle nich není úkol na jedno odpoledne.


Katedrála sv. Víta
Komentář Mladé Fronty Dnes se vrací ke sporu o katedrálu sv. Víta. Soudí, že jen málo problémů je tak zideologizovaných, jako tento. Občané na jednu stranu volají, až si církev žije za svoje, na druhou stranu ale chtějí, aby se jí nic nevracelo. Komentátor listu spatřuje řešení v navrácení majetku církvi, která by poté se svým jměním hospodařila sama. "Ať žije církev za své, pak bude jasné, co dovede a v čem selže," dodává.


Ředitel policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice podal stížnost proti rozhodnutí policie odložit případ jeho domnělé plánované vraždy. Píše o tom deník Právo. Kriminalisté ze zvláštního vyšetřovacího týmu případ po osmi měsících uzavřeli pro nedostatek důkazů proti skupině lidí kolem bývalého tajemníka dvou českých premiérů Zdeňka Doležela. Ten byl zatčen minulý rok v souvislosti s kauzou podvodného čerpání evropských dotací. Kubiceho stížností se bude v nejbližších dnech zabývat Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.


Lidové noviny si všímají, že podle zákona by měli úředníci v obcích, v nichž se více než deset procent obyvatel přihlásilo k moravské národnosti, vedle češtiny používat i moravštinu. Zákon totiž považuje obyvatele, kteří se přihlásili k "jiné než české" národnosti, za příslušníky národnostních menšin. Pro ně by měl být mimo jiné zřízen výbor pro národnostní menšiny nebo dvojjazyčné nápisy. Spisovná moravština přitom vůbec neexistuje.

Více než deset procent obyvatelstva se k moravské národnosti přihlásilo ve stovkách měst a vesnic na východě republiky. Starostové těchto obcí odmítají zmíněné paragrafy dodržovat a nadále se řídí "selským rozumem." Nikdo je za to netrestá, neboť si nikdo ani nestěžuje, podotýká deník.


Právo přináší statistiky o legálních cizincích pracujících v České republice, zveřejněné ministerstvem práce a sociálních věci. Na konci února pracovalo v České republice legálně 187 973 občanů cizích zemí, tedy o přibližně 40 000 více než před rokem. Tito lidé pocházejí nejčastěji ze Slovenska a Ukrajiny. Jejich počty neustále stoupají, mimo jiné díky začlenění země do Evropské a unie a díky její rostoucí ekonomice. Pracovat bez povolení mohou v ČR občané ze zemí EU či Evropského hospodářského prostoru, nejnověji tedy i Bulhaři a Rumuni.