16-03-2007

Jiří Čunek, foto: ČTKJiří Čunek, foto: ČTK Lidové noviny upozorňují na další podezřelou transakci spojenou s vicepremiérem Jiřím Čunkem. Čunek prý ještě jako starosta Vsetína sehrál klíčovou roli při záchraně místního hokejového klubu, který se před pěti lety ocitl na pokraji krachu. Vsetínská radnice nejprve vstoupila do sporu mezi akcionáři a vedením hokejového klubu a většinu jeho akcií za necelé dva miliony korun odkoupila. Protože se správa klubu ukázala finančně náročná, začalo město hledat pro svůj podíl v klubu vhodného kupce. V roce 2005 podepsal Jiří Čunek smlouvu na prodej 70 procent akcií ruskému podnikateli. Ten poskytl klubu jako zálohu 4,5 milionu korun, následně však radnice oznámila, že z obchodu sešlo kvůli finančním potížím ruské strany. Zálohu, kterou investor požadoval zpět, od města nikdy nedostal, neboť se město rozhodlo využít vágní formulace smlouvy. "Vracení zálohy v ní není nijak ošetřeno. Řekli jsme si, že bychom z toho mohli nějak vykličkovat a peníze nevracet," cituje deník vsetínského radního Jiřího Haase. Kam se zmíněných 4,5 milionu korun podělo, nedokáže podle listu vysvětlit ani vedení hokejového klubu, ani vsetínská radnice. Haas deníku řekl, že byly peníze investovány do hokeje. Účetní uzávěrku za daný rok však klub neodevzdal, dodává list.

 

Mladá fronta DnesLidové noviny se ve svých komentářích vracejí k rozhodnutí poslanecké sněmovny zabývat se návrhem na vyplácení měsíčního příspěvku 20 000 Kč olympionikům i ve druhém čtení. Lidové noviny ve svém sloupku soudí, že hloupostí se tento návrh vyrovná snad jen nápadu slovenského premiéra Fica odškodňovat komunisty vyloučené ze strany po roce 1968. Rozumnější by podle nich bylo obdařit podobným privilegiem například válečné veterány. V tomto případě však argumentovat rozumem nemá smysl, vždyť sám navrhovatel, sociálnědemokratický poslanec a olympionik Ploc nevyloučil, že by chtěl rentu v budoucnosti využít, konstatují Lidové noviny.

Komentář Mladé fronty Dnes míní, že by olympionikům mohly medaile a sláva stačit. Připomíná, že za takzvaného socialismu byli všichni sportovci amatéry jen na oko. Museli mít proto ještě nějaké formální zaměstnání, z něhož jim plyne nárok na důchod. Jistě malý, ale tím se nijak neliší od všech ostatních. "Kromě toho byl olympionikem každý jen část svého života. Co dělali ti lidé potom? Pracovali? Nepracovali?" ptá se v závěru svého komentáře Mladá fronta Dnes.

 

České sázkové kanceláře brzy nabídnou internetové sázení, které je dosud v České republice nelegální. Možnost sázení přes internet proto spustí prostřednictvím licencí ze zahraničí. Informují o tom Hospodářské noviny. K tomuto kroku se společnosti rozhodly poté, co se ukázalo, že jim on-line sázení odvádí klienty. Čeští sázkaři totiž loni využili služeb zahraničních firem a na síti prosázeli až čtyři miliardy korun. Podle deníku zvažovaly české sázkové kanceláře různé možnosti, jak se postavit konkurenci zahraničních společností. Několikrát například zažádaly o licenci, nikdy však neuspěly. Rozhodly se proto políčit na české sázkaře ze zahraničí.

Pokud by zahájily provoz sázkových her pomocí internetu, čekala by je podle loterního zákona pokuta až půl milionu korun. V České republice přesto působí úspěšně několik zahraničních firem. Ministerstvo vnitra je sice již několikrát zažalovalo, všechny soudní spory však byly odloženy. Sázkovým kancelářím navíc nahrává nedávné rozhodnutí lucemburského soudního dvora. Podle něj mohou provozovat sázení i v jiných státech Evropské unie, pokud vlastní licenci v domovské zemi, vysvětlují Hospodářské noviny.

 

Vladislav Husák, foto: ČTKVladislav Husák, foto: ČTK Právo si všímá, že aféra biolíh není jedinou kauzou, v níž čelí policejní prezident Vladislav Husák podezření z vynášení informací. Tajné služby totiž v současné době prověřují alespoň dva podobné případy. První se týká konce roku 2005, kdy Husák údajně vyzradil tajnou informaci o jistém ruském agentovi českému novináři. Druhé podezření se vztahuje k Husákově blízké přítelkyni, která měla podle důvěryhodných zdrojů listu poskytnout bývalému řediteli úřadu ministra vnitra Pavlu Přibylovi informace o tom, že ho policie odposlouchává. Podle deníku existuje podezření, že tuto informaci získala právě od Husáka. Husák i jeho přítelkyně všechna nařčení odmítají. Inspekce ministerstva vnitra zatím vyšetřuje policejního prezidenta pouze v souvislosti s kauzou biolíh. Ministr vnitra Ivan Langer zatím Husáka odvolávat nemíní, očekává však jeho hodnověrné vysvětlení všech podezření, píše list.

 

Komentář Hospodářských novin se věnuje plánům na pořádání letních olympijských her v Praze. Přináší tři základní argumenty proti. Zaprvé, velcí lidé mají velké sny a chtějí slávu, většinu nákladů a především případné ztráty by však neslo město a stát. Zadruhé, olympiáda má smysl v málo známých městech, kam přitáhne pozornost. Praha je však slavná už dnes. Po skončení olympijských her se do ní bude jezdit kvůli historickému centru, nikoliv kvůli olympijské vesnici. Zatřetí, metropole potřebuje investice, avšak především do parků, rekreačních zón, obchvatů, cyklostezek a sportovišť. "Chytře udělaný projekt by mohl zemi prospět: finančně, mezinárodně a zejména mentálně. Letní hry by takovou velkou šancí mohly být. Ale rozhodně ne tady a teď," domnívá se komentář Hospodářských novin.

 

Premiér Mirek Topolánek, foto: ČTKPremiér Mirek Topolánek, foto: ČTK Právo se ve svém sloupku pozastavuje nad včerejšími interpelacemi ve sněmovně. Premiér Topolánek se při nich podle listu choval podobně jako dříve Miloš Zeman. Přítomné urážel a musel čelit výčitkám, že na poslance křičí. Na výzvu, aby dementoval některé informace ke kauze Čunek reagoval konstatováním, že dementuje jenom dement. Sloupek Práva soudí, že se ukázalo, že Topolánek i Čunek jsou ze stejného těsta. "Jeden ignoruje obsah poslaneckých dotazů, druhý hanbu, kterou třísní pověst země už i za hranicemi. Jeden se vysmívá parlamentní opozici, druhý to tiše dělá vůči demokratickým zvyklostem, pokud jde o odpovědné chování politiků," píše Právo. Topolánek ve sněmovně poznamenal, že pokud mají poslanci při interpelacích právo na jasný dotaz, má on právo na nejasnou odpověď. Občané České republiky mají zase právo na předsedu vlády, který se na parlamentní půdě zdrží ironických vtipů na téma demence, uzavírá svůj sloupek Právo.

 

Mladá fronta Dnes si všímá, že existují hodní a zlí estébáci. Zatímco mnozí bývalí spolupracovníci StB dnes čelí ostré kritice, šéfovi Národní protidrogové centrály plukovníku Jiřímu Komorousovi jeho krátká zastávka v komunistické rozvědce v kariéře nijak nebrání. Komorous absolvoval na konci 80. let kurz pro politicky spolehlivé kádry, aby se mohl stát špionem na Západě. Ačkoliv se o Komorousově zapletení se s StB ví už od počátku 90. let, šéfovi Národní protidrogové centrály se jej dosud dařilo bagatelizovat.

Lustrační zákon schvalovaný ve Federálním shromáždění na počátku 90. let na komunistickou rozvědku jako by pozapomněl. Velký lustrační zákon zakázal práci u policie všem funkcionářům StB a řadovým příslušníkům kontrarozvědných útvarů na československém území, malý lustrační zákon se vztahoval i na členy Lidových milicí, agenty a vědomé spolupracovníky StB. Zahraniční špioni však zůstali opomenuti. Jiří Komorous by se tak podle deníku mohl stát i policejním prezidentem.

 

Šumavský král smrků padl za oběť lednovému orkánu Kyrill. Upozorňují na to Lidové noviny. Smrk dlouhý 50 metrů rostl v Boubínském pralese asi 260 let. Zaměstnanci Chráněné krajinné oblasti Šumava jej v těžko přístupném terénu objevili až včera. Král šumavských smrků tak padl v poměrně mladém věku, neboť někteří předchozí králové se dočkali čtyř i pěti století života. Ochranáři se domnívají, že by smrk stejně asi dlouho nevydržel, neboť jej na několika místech zasáhla hniloba.

 

Deník Právo informuje, že od září začne v Praze fungovat základní škola pro nadané děti, nazvaná Cesta k úspěchu. Do rejstříku českých škol ji loni v říjnu zapsalo ministerstvo školství na žádost sdružení Škola dětem. Toto sdružení založili rodiče nespokojení s výukou na základních školách. Mnohé nadané děti se totiž do patnácti let nevyvíjejí dobře a někdy se u nich vyskytuje dysgrafie či dyslexie. Stávají se tak terčem posměšků a šikany. V dubnu proběhnou na škole inteligenční testy, které posoudí schopnosti jednotlivých uchazečů o studium. Vybráno bude osm děvčat a osm chlapců, učitelé k nim budou přistupovat individuálně. Žáci budou platit školné zhruba 2900 Kč měsíčně.

16-03-2007