Přehled tisku

Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Tisk komentuje přístup premiéra Mirka Topolánka ke kauze vicepremiéra Jiřího Čunka. Podle komentátora Lidových novin vzkázal Topolánek tuto neděli voličům, že vláda se sestavovala těžce a složitě, a proto je teď jedno, zda šéf lidovců vzal půlmilionový úplatek.

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Tisk komentuje přístup premiéra Mirka Topolánka ke kauze vicepremiéra Jiřího Čunka. Podle komentátora Lidových novin vzkázal Topolánek tuto neděli voličům, že vláda se sestavovala těžce a složitě, a proto je teď jedno, zda šéf lidovců vzal půlmilionový úplatek. Premiér sice v televizních Otázkách Václava Moravce připustil, že čas pro Čunkův odchod z vlády nastal, zároveň ale odmítl Čunka odvolat, kdyby tím měl rozbourat koalici. "Je otázka, jak dlouho koalice vydrží všechny výtky po špidlovsku ignorovat. I takto by se totiž dala zjednodušit politika, která sociálnědemokratického lídra Vladimíra Špidlu nakonec stála premiérskou pozici," soudí komentátor. Podle něj je totiž všem zřejmé, co se v nejbližších dnech stane. Lídři koalice se sejdou, s Čunkem problém proberou a pak se prý zase rozejdou na svá těžce vyjednaná ministerstva. Nepochybně pak budou občanům ze Strakovy akademie "vysvětlovat", že je otázka úplatku vůbec nezajímá, míní komentátor.

Podle komentáře Hospodářských novin premiér a mnozí lidovci snad doufají, že jednoho krásného rána státní zastupitelství zruší Čunkovo obvinění. "To je však nepravděpodobné. V případu údajného úplatku proti sobě stojí dvě silná tvrzení. Na odsouzení to možná bude málo, ale na obžalobu je toho až dost," upozorňuje komentátor. Čunek se podle něj odstoupení brání, neboť je reálná obava, že by se pak kolem něj šířil odér slábnoucího vůdce. Předseda strany, který nesedí ve vládě ani ve sněmovně, se v tuzemsku nikdy dlouho neudržel. Premiér Topolánek sice podezřívá novináře, že chtějí Čunka ulovit, podle komentátora Hospodářských novin je to ale banálnější. "Případ otravuje novináře zhruba stejně jako premiéra nebo Stranu zelených," upozorňuje deník.


Slavná Topolánkova noc dlouhých nožů, která vyvolala paniku mezi zaměstnanci ve veřejném sektoru a sklidila kritiku pro svou souvislost s nacistickými dějinami, nakonec v praxi probíhá poměrně krotce. Tak hodnotí personální změny v některých státních institucích komentátor Mladé fronty Dnes. Poukazuje přitom například na nedávné události v agentuře Czechinvest. Z firem, jimiž tečou skutečně velké peníze, a jsou tudíž velmi důležité, však došlo k výměně managementu asi jen v Lesích ČR. Socialistický exposlanec František Koníček tu usedl do ředitelského křesla v období až po volbách, ale před výměnou vlády. Na svých pozicích jinak stále sedí šéfové ČEZ, Českých drah, ČSA, Čepra, České konsolidační agentury a dalších firem, na něž má stát vliv, míní komentátor. Opravdovým omylem, který pobouřil velkou část veřejnosti, bylo odvolání prvního náměstka ministra financí Eduarda Janoty. Neprozřetelný zásah Vlastimila Tlustého, silně inspirovaný některými poradci, však podle komentáře rychle napravil pozdější ministr financí Miroslav Kalousek, takže státnímu rozpočtu vládne opět Janota.


StB hledala centrála punku v Československu, píší Lidové noviny. Ještě v roce 1987 se komunistická tajná policie snažila dokázat, že punkové hnutí je řízeno centrálně. Pracovala rovněž na tom, aby prokázala jeho propojení s politickou opozicí, například Chartou 77. Archivy StB nyní ukazují, jaké metody přitom používala. Vyznavače punku se snažila kriminalizovat například za propagaci fašismu nebo užívání drog. Na základě metodického pokynu znepříjemňovali každodenní život punkerům i příslušníci Veřejné bezpečnosti. Jak dále píší Lidové noviny, StB měla mezi "pankáči" i svoje agenty. Patřil mezi ně například Milan Jošt, který v 80. letech platil za znalce punkové scény na Královéhradecku a měl v ní i mnoho kamarádů. Ve skutečnosti byl od r. 1984 agentem StB vysazeným do prostředí "závadové" mládeže. Do služeb tajné policie se údajně přihlásil dobrovolně, spolupráce však trvala jen tři roky. V roce 1987 byl vzat do vazby kvůli trestnému činu spekulace a StB s ním pak spolupráci raději sama ukončila.


Čeští podnikatelé se na Slovensku nemohou v případě vážných právních sporů opřít o mezistátní dohodu o vzájemné ochraně investic, a čekají je tak vleklá soudní jednání. Píšou to pondělní Hospodářské noviny. Smlouvu, která má zahraniční investice chránit, přitom obě země podepsaly již v roce 1992. Slovensko ji ale přestalo uznávat před deseti lety, zatímco ČR se jí řídí dál. Na tom, že je dohoda mezi Slovenskem a Českem neplatná, se usnesl někdejší kabinet Vladimíra Mečiara, připomíná list. Bylo to v době, kdy ČSOB začala na slovenském státu vymáhat téměř 25 miliard korun jako pohledávku za státní firmou Slovenská inkasní. Spor tehdy řešila Washingtonská arbitráž a táhl se sedm let. Deník také připomíná nedávný případ tuzemské společnosti Madety, která po výroku slovenských hygieniků, že její výrobky obsahují bakterie listeriozy, přišla o 31,5 milionu korun. Když její právníci chtěli slovenskou stranu zažalovat, zjistili, že nemohou použít tu nejobvyklejší cestu, tedy dohodu o ochraně investic, píše list.


Mladá fronta Dnes se zamýšlí nad poplatky v nemocnicích, které chce v rámci reformy zdravotnictví zavést šéf resortu Tomáš Julínek. Podle jeho návrhu by pacienti za den strávený v nemocnici měli zaplatit šedesát korun. Zdůvodňuje to tím, že i doma by se museli stravovat, platit za energie a nájem. Nadpoloviční většina Čechů s tímto poplatkem podle průzkumu souhlasí. Jídlo je totiž nejčastější příčinou stížností pacientů v nemocnicích. Pětatřicet procent lidí, zejména seniorů, navíc v nemocnicích trpí hlady a špatnou skladbou jídelníčku. Na následky podvýživy někteří dokonce umírají. "Je to zvláštní paradox," píše deník, "jakou má pacient teplotu, to sestry zjišťují až čtyřikrát denně. Ale že nic nesnědl a nevypil už čtyři dny, to zajímá málokoho."


Češi za drogy utratí ročně až 6,5 miliardy korun. Uvádí to deník Právo s tím, uživatelé drog v Česku jich zkonzumují asi patnáct tun. Národní protidrogová centrála přitom od roku 1993 do loňského roku zabavila třináct tun drog a téměř sto tisíc tablet extáze. To představuje téměř roční spotřebu České republiky. Značná část drog se podle expertů do Česka dostává ze zahraničí, jsou však dvě výjimky: nejrozšířenější marihuana a pervitin. Marihuanu v Česku ve stále větším rozsahu pěstují prodejci drog podomácku, tzv. hydroponním způsobem. Domácí vařiči pervitinu zase pro jeho výrobu používají běžně dostupné léky. Heroin se do Česka dováží hlavně tzv. balkánskou cestou, tedy z Afghánistánu přes Turecko a Makedonii nebo Bulharsko.


Podle Hospodářských novin stále víc českých farmářů hospodaří na Ukrajině a v dalších zemích na východ od hranic. Lákají je tam nízké ceny paliv a neregulované podmínky volného trhu. Například Agrodružstvo z Jevišovic na Znojemsku má na Ukrajině 8500 hektarů půdy, táborské firmě Farmtec se zase daří v Rusku. Na východě se angažuje i Agrární komora. Podle jejího šéfa Jana Veleby přišla z Ukrajiny nabídka na pronájem 90.000 hektarů úrodných polí. Východní Evropa bude podle něj napříště klíčovým trhem, ať už jde o odbyt produkce, vývoz technologií a knowhow, nebo přímo zemědělskou výrobu. Západní trhy české zemědělce podle Veleby odmítají, možnost pro další rozvoj je proto na Východě.


V Chráněné krajinné oblasti Jeseníky se pohybují minimálně tři kusy rysa ostrovida. Podle ochranářů se tento kriticky ohrožený druh po jednom století vrací zpět do původních lovišť. Píše o tom Šumperský deník. Zoolog Ladislav Hajný, který objevil rysí stopy, se tu se vzácnou šelmou naposledy setkal před deseti lety. Rys se dříve vyskytoval na celém území republiky, ale vlivem osídlování, odlesňováním a dalšími zásahy člověka byl v 19. století vyhuben. Poslední spolehlivý doklad o jeho výskytu v Čechách je z roku 1885. O návrat šelem se ochranáři pokoušejí od konce 20. století, kdy na Šumavu vypustili 17 kusů karpatských rysů. Zatímco ochranáři jásají, myslivci rysa rádi nevidí, protože loví spárkatou zvěř. Srny a laně však už podle nich nemají obranné reflexy, a jsou proto snadnou kořistí. Ochránci přírody však tvrdí, že rys vybíjí jen slabé jedince a dělá mezi zvěří tu nejlepší selekci. V Jeseníkách by jich prý mohlo být mnohem více, jen chráněná krajinná oblast, která zabírá 740 kilometrů čtverečních, by uživila deset kusů této kočkovité šelmy.