Přehled tisku

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentář středečních Lidových novin se pochvalně vyjadřuje o postupu brněnských úřadů a policie, jež znemožnily prvomájový pochod neonacistů městem. V porovnání s minulostí si úřady podle autora komentáře daly tu práci a rozpoznaly přímé odkazy na nacistickou ideologii v podobě černo-bílo-červených vlajek a nápisů a pokřiků Národní odpor, a policie mohla neonacisty rozehnat.

Foto: ČTK
Komentář středečních Lidových novin se pochvalně vyjadřuje o postupu brněnských úřadů a policie, jež znemožnily prvomájový pochod neonacistů městem. V porovnání s minulostí si úřady podle autora komentáře daly tu práci a rozpoznaly přímé odkazy na nacistickou ideologii v podobě černo-bílo-červených vlajek a nápisů a pokřiků Národní odpor, a policie mohla neonacisty rozehnat. Za druhou dobrou zprávu považuje komentátor to, že v porovnání s loňskem letos žádný policista "nenafackoval Kateřině Jacques". "Příští rok se ukáže, zda byl letošek výjimkou, nebo slibným začátkem trendu," uzavírá autor svůj komentář.


Zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes se pozastavuje nad tím, že občané platí "manévry" policie proti fotbalovým chuligánům. "Profesionální fotbal či hokej jsou soukromý byznys. Je nesmyslné na ně doplácet z našich daní. Ať si kluby ochranu policistů zajistí, pokud ji potřebují, ale mají za to normálně platit," píše. Zajistit pořádek na ulicích při demonstracích - třeba úterních, které mají určitý politický podtext, je podle něj něco jiného. "Je však zoufalé, že za rok jdou miliony státních korun na "ochranu" pravých či levých extremistů, kteří se pořád chtějí mezi sebou rvát, tropí výtržnosti a ničí čísi majetek. I pořadatelé a svolavatelé demonstrací by si měli draze platit svoji bezpečnostní službu. Pokud to nedokážou, ať sedí doma," píše autor.


Vlastimil Tlustý
Jiný komentátor Lidových novin se věnuje návrhům poslance ODS Vlastimila Tlustého k vládní reformě veřejných financí, jejichž zveřejnění je ohlášeno na čtvrtek. Autor soudí, že chce-li si vláda Tlustého získat, bude mu muset v něčem dát za pravdu. "Důležité je, aby mohl Tlustý ústupky vydávat za vítězství. Jinak mu jistě nebude dělat problém hlasovat proti vládní reformě. Žádnou důležitou funkci už nemá a na poslaneckém mandátu zjevně také nelpí," píše autor.


Komentář


Mladá fronta Dnes se ve svém komentáři zabývá otázkou, proč velké podniky zamlžují platy svých manažerů. Akciové společnosti se chtějí pravděpodobně vyhnout debatě, která se nad manažerskými platy vede ve světě přinejmenším od pádu amerického Enronu, soudí komentátor. Jeho manažeři za své obrovské platy falšovali účetnictví a okrádali akcionáře. Případ Enronu ukázal, že je přinejmenším možné, že výrazný rozdíl mezi výplatami členů představenstva a ostatních zaměstnanců má neblahý vliv na výkon podniku. A že přeplacení ředitelé nemusí vést firmu dobře. Jakkoli je smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem svatá, debata nad odměnami je legitimní, míní komentátor.


Všeobecná zdravotní pojišťovna VZP je podle informací Hospodářských novin bez dluhů. Deník s odvoláním na výroční zprávu pojišťovny za rok 2006 píše, že své loňské hospodaření skončila VZP se ztrátou 2,5 miliardy korun. Podle ředitele VZP Pavla Horáka však už letos pojišťovna i tyto dluhy splatila. Deník připomíná, že ještě na konci roku 2005 dlužila VZP svým dodavatelům 10,5 miliardy korun. Pojišťovna tak výrazně překročila pojistný plán, podle kterého měla mít ještě na konci letošního roku více než dvoumiliardový dluh, informuje deník.


Stanislav Gross
Expremiér a bývalý předseda ČSSD Stanislav Gross souhlasí s tím, aby byl v Česku umístěn americký protiraketový radar. "Jsem pro americký radar v Česku,"řekl Gross v rozhovoru pro deník Šíp. ČSSD přitom jako celek možné radarové základny v Česku odmítá. Chce k věci referendum a uvítala by, kdyby radar byl součástí NATO. "Jsme členem euroatlantické aliance a euroamerické hodnoty jsme do jisté míry přijali za své. Takže názor občana Grosse je spíš ano,"řekl Gross Šípu.


Umělé kůži na boty známé pod značkou Barex hrozí, že se přestane vyrábět. Společnost Fatra, která se její produkci věnuje od sedmdesátých let minulého století, chce její výrobu ukončit a prodat jiné firmě. Plánuje ukončit i výrobu koženky a dalších druhů syntetické usně. Píše to