09-05-2007

O výstavbě nové budovy Národní knihovny se podle prezidenta Václava Klause vede nefér diskuse. V článku pro Mladou frontu Dnes Klaus napsal, že se připouští pouze "jedna povolená, správná, neokřikovaná pravda těch vyvolených a pak už jenom argumenty nekvalifikovaných, nerozumějících tomu, do všeho se pletoucích, kteří by měli raději mlčet". Vítězný návrh britského architekta českého původu Jana Kaplického už prezidenta údajně dlouho trápí a týdny o něm hovoří s řadou lidí. Setkal se prý však většinou s odmítavými názory. "Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírně nepokorný, svévolný až arogantní," napsal Klaus. V článku také podotkl, že není takovým znalcem Kaplického díla, aby ho mohl hodnotit, ale znalci podle něj "naznačují, že toho Kaplický zas až tolik nepostavil a že toho bylo více v knížkách a na výstavách". Klaus v článku klade řadu otázek. Týkají se stavby jako takové, jejího umístění v kontextu Prahy, zadání či toho, zda Kaplického návrh odpovídá českým normám. Ptá se rovněž, zda je vůbec nutné novou budovu Národní knihovny stavět a co se bude dít s tou starou.

 

Česko se stalo v minulosti branou do západní Evropy pro více než tři desítky lidí, kteří jsou v zahraničí podezříváni z terorismu. S odvoláním na výroční zprávu policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu to uvádějí Hospodářské noviny. Zda mezi zadrženými byli i lidé, kteří se podíleli na teroristických útocích na Spojené státy z 11. září 2001 či později na atentátech v Madridu, policejní specialisté tají. Jejich cestu ale zpětně zmapovali a tvrdí, že podezřelí měli v Česku spojence. Policisté v novém dokumentu naznačili i způsob, jakým se nebezpeční radikálové na české území dostávali či dostávají. Jako zástěrka jim slouží dovolená v českých lázních, které mají v arabských zemích dobrý zvuk. V mnoha případech bývá zjištěno, že tyto osoby po jednom dni z lázní odcházejí a vzhledem k platnému vízu se pak pohybují bez jakékoliv kontroly nejen po českém území, ale i v rámci EU. Například v karlovarském hotelu Thermal tvoří v letních měsících návštěvníci z arabských zemí až 90 procent klientely, pětinu hostů tvoří bohatí Arabové třeba i v lázeňských domech v Teplicích. Kolik přesně radikálů se mezi lázeňskými turisty skrylo, ale policisté neuvedli. Naopak kontrarozvědka podle Hospodářských novin nabádá ke klidu. Většina českých muslimů je prý navíc bezproblémová.

 

Poslanec David Šeich z ODS čelí podle Lidových novin podezření ze střetu zájmů. Už několik let vlastní společnost, která radí městům a firmám, jak získat peníze z evropských fondů. Zároveň však ve výboru pro evropské záležitosti ovlivňuje způsob, jakým bude Česko peníze z EU čerpat. Deník uvádí, že Šeichovo působení ve firmě zabývající se dotacemi už vadí i jeho stranickým kolegům. ´Je to klasický střet zájmů. A to hlavně proto, že poslanec se dostává k informacím, které řadový občan nemá,´ upozornil Šeichův spolustraník a člen výboru Petr Bratský. Poslanec ale podle Lidových novin tvrdí, že si dává dobrý pozor, aby neporušil zákon, a že se navíc svůj podíl ve firmě snaží prodat.

 

Jiří DienstbierJiří Dienstbier Sociální demokraté uvažují, že do prezidentské volby nasadí proti Václavu Klausovi exdisidenta, bývalého šéfa české diplomacie a zmocněnce OSN pro bývalou Jugoslávii Jiřího Dienstbiera. Ten Hospodářským novinám řekl, že zatím je to stále v té fázi, kdy se musí nejdříve dohodnout politikové, kteří to chtějí. Dienstbier je ochoten kandidaturu přijmout, až když uvidí, že je to seriózní nabídka, že má šanci na takovou podporu, "aby se dalo s Václavem Klausem vůbec soutěžit". Kandidatura by měla mít podporu v širokém politickém spektru. Jenom tak může být prezident podle Dienstbiera jakousi zárukou politické kultury a může vytvářet prostor pro řešení konfliktních situací dohodami politiků. V parlamentu se bojuje o konkrétní věci a prezident se nemá vměšovat do těchto bojů. Má se snažit ovlivňovat politickou scénu tak, aby spory probíhaly věcně a nepěstovala se kultura pomluv a nadávek. Klaus je podle Dienstbiera především konfliktní postava. On nemá možnost moderovat, protože je na jedné straně příliš ideologicky. On je mimo evropský proud, a dokonce mimo proudy dnešního globálního myšlení. "Klaus je velice zvláštní osobnost a myslím, že už je na čase, aby na Hradě byl někdo, kdo se bude zabývat nejen svým ideologismem, ale i současnou politickou scénou a bude na ní působit, aby se umírňovala a uklidňovala", řekl Jiří Dienstbier Hospodářským novinám.

 

V Parlamentu se podle Mladé fronty Dnes pohybují poslanci, kteří za uplynulý rok od voleb ještě nepromluvili. Je to osm poslanců zvolených rovným dílem za obě nejsilnější strany: ODS a ČSSD. "Nedá se přitom říci, že jde o poslance, kteří jsou k přehlédnutí," píše deník. "Mlčenlivým ´vévodí´ Michal Pohanka, pro vládní koalici klíčový poslanec, který dezertoval ze sociální demokracie a v lednu pomohl vládě Mirka Topolánka, aby získala důvěru." Jak řekl Pohanka Mladé frontě Dnes, v Parlamentu se prý ještě neobjevilo žádné pro něj klíčové téma, ke kterému by chtěl něco říci. Obdobně podle deníku hájí svou "totální mlčenlivost" i jihočeský poslanec zvolený za ODS Jaroslav Klein.

 

O poslankyni za vládní Stranu zelených Kateřinu Jacques se podle deníku Právo zajímá policie. Důvodem je oznámení její sousedky, která tvrdí, že ji Jacques v pondělí nad ránem fyzicky napadla. Jacques ale nařčení odmítá jako absurdní a zvažuje prý proti sousedce právní kroky. Celému incidentu prý předcházel večírek, který se měl konat v bytě poslankyně. Sousedka zavolala "kvůli rušení nočního klidu a výtržnostem" hlídku městské policie. Po odjezdu hlídky prý Jacques vnikla do bytu sousedky a "snad měla padnout i nějaká rána," uvedl deníkem nejmenovaný zdroj. Pak přijela na místo hlídka státní policie, která podle zdroje Práva zjistila porušení zákona. Podle Jacques je ale incident vyvrcholením opakovaných sporů se sousedkou, která jí dělá nepřetržité problémy.

 

Pokud by vláda plně akceptovala daňovou reformu Vlastimila Tlustého a přidala jí do vládního balíku, prohloubil by se výrazně schodek státního rozpočtu. Jak napsaly Hospodářské noviny, vyplývá to z propočtu ministerstva financí, se kterým premiér Mirek Topolánek seznámil v pondělí ekonomické ministry. Pokud by Tlustého reforma začala platit už v roce 2008, přišel by státní rozpočet oproti vládním plánům o 48 miliard korun. V dalších dvou letech už by hrozily schodky 129 a 111 miliard korun ročně. Propad v prvním roce je nižší, protože daně se platí se zpožděním. Do státní pokladny by se tak ještě půl roku vybíralo podle zákonů, které platily před přijetím reformy. Přitom letos plánovaný schodek 91,3 miliardy korun představuje čtyři procenta hrubého domácího produktu. Česko se však Evropské unii zavázalo ke schodku ve výši 3,3 procenta HDP. Tlustý však podle listu s výpočty ministerstva financí nesouhlasí. Podle něho polovinu výpadku v rozpočtu vyrovná vyšší daňový základ a druhou polovinu pak omezení daňových úniků a rychlejší růst.

 

Největší hnědouhelná firma v Česku, Severočeské doly, usiluje o přístup ke 120 milionům tun uhlí pod bývalými Libkovicemi. Vesnice byla zbouraná kvůli těžbě uhlí v roce 1992, těžba na tomto území však nikdy nebyla zahájena. Libkovické území přitom chrání limit, za který těžaři nesmějí a který se současná vláda zavázala zachovat. Napsala to Mladá fronta Dnes. Plánu Severočeských dolů je však nakloněn ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. ´K limitům je třeba přistupovat selektivně, protože není limit jako limit,´ řekl listu Říman. Prolomení limitu by Severočeským dolům umožnilo prodloužit těžbu hnědého uhlí až do roku 2050. Jinak budou muset doly těžbu ukončit již v roce 2030. Do té doby mají k dispozici ložiska obsahující 200 milionů tun uhlí. Říman se naproti tomu staví proti snaze jiné společnosti, Mostecké uhelné, prolomit těžební limity. Mostecké uhelné totiž na cestě k 750 milionům tun uhlí stojí dvě obce, a to Horní Jiřetín a Černice. A ty by se musely kvůli rozšíření těžby zbourat.

 

Mezinárodně hledaný ruský bankéř Ilja Staševskij byl po 40 dnech propuštěn z ostravské vazební věznice, píše Právo. Policie muže zatkla koncem března v uprchlickém táboře ve Vyšních Lhotách na Frýdecko-Místecku. Bankéř je podle ruského tisku podezřelý, že si v roce 1997 přivlastnil 231 milionů dolarů. Staševskij podle Práva opustil brány věznice v neděli. Rusko totiž neposlalo v předepsané lhůtě originál mezinárodního zatykače. Podle Staševského to dokazuje, že případ zpronevěry, za který ho policie stíhá, je politicky vykonstruovaná. Muž, který je mimo jiné autorem knihy o poměrech v ruských věznicích, nyní vyčkává v azylovém táboře ve Vyšních Lhotách, jestli mu Česko udělí politický azyl. Proti vydání bankéře do Ruska se podle Práva postavily tři české organizace na ochranu lidských práv a uprchlíků. Rovněž podle aktivistů je případ vykonstruovaný a muži by v Rusku hrozilo nespravedlivé odsouzení, či dokonce mučení.

 

Základním a středním školám hrozí, že si přístup na internet, který měly dosud zdarma a který dotovalo ministerstvo školství, budou muset hradit samy. Resortu totiž kvůli škrtům ve státním rozpočtu chybí už od začátku roku miliarda korun, kterou každoročně posílá právě na internetové připojení či počítačové vybavení. Uvádějí to Hospodářské noviny. List připomíná, že problémy s penězi na internet se opakují. Neslavně dopadl před sedmi lety i sedmimiliardový projekt Internet do škol. Ministerstvo školství v něm nehospodárně využilo 884 milionů a záměr zkrachoval. Internetové připojení není však jediným problémem českých škol - chybějí také peníze na kvalitní počítače, píše deník.

 

Komentátor Práva se pozastavuje nad údajným dovozem cibule až z Nového Zélandu. Tam neznají zemědělské dotace a kvete tam proto extenzivní chov ovcí a dobytka, což má logiku. Zato produkce zeleniny, tak náročné na lidskou práci, by se tam sotva vyplatila. Tím spíše na export přes půl zeměkoule, do daleké Evropy, který každý produkt notně prodraží. A je tu podle autora další podivnost. Německý vývozce, od něhož jistý obchodní řetězec kupuje tak exotickou cibuli, sídlí v jedné obci v Sasku, asi tak odhadem osmdesát kilometrů od Všetat. "A tak mě napadá... Napadá mě toho zkrátka dost, ale mohly by z toho koukat všelijaké oplétačky. Ostatně i ten systém evropských zemědělských dotací a exportních intervencí je tak složitý, že lze jen chabě domýšlet, jaký by za tím mohl být fígl," píše komentátor Práva. A uzavírá: "Naštěstí Speisezwiebeln from New Zeeland vypadá a chutná právě tak jako ta někdejší obyčejná cibule ze Všetat."

09-05-2007