10-05-2007

Zámek v Kolodějích, foto: CzechTourismZámek v Kolodějích, foto: CzechTourism Vláda se bude soudit o zámek v Kolodějích. Podle Mladé fronty Dnes je tak na obzoru restituční soudní spor, který nemá obdoby. Tentokrát totiž nejde o obyčejné šlechtické sídlo, ale o zámek, který vláda využívá ke svým zasedáním. Zámek Koloděje má podle rozhodnutí Pozemkového úřadu připadnout restituentovi Vítězslavu Kumperovi, potomkovi původních majitelů. Podle listu bude stát v žalobě u soudu namítat, že zabrání zámku po válce bylo zcela v souladu se zákonem. Kumperův právník má k dispozici dokument z tajné porady na ministerstvu vnitra, kde v roce 1948 padlo rozhodnutí o konfiskaci bez zákonné procedury. Tvrdí, že ve sporu hraje roli to, že restituent usiluje o vládní budovu. Poukazuje na skutečnost, že jiné domy v Praze Kumpera získal zpátky již před lety. Posledním majitelem zámku byl inženýr Antonín Kumpera, který působil za první republiky jako ředitel Waltrovky. Koloděje koupil před válkou. Po osvobození ale stát objekt i s přilehlými pozemky a nemovitostmi zkonfiskoval, průmyslník opustil Československo a až do své smrti žil v Brazílii. Po listopadu 1989 nárok na budovy vznesl jeho vnuk.

 

Transplantace kostní dřeně je šance pro lidi s leukémií nebo krevním nádorem. Je pro ně mnohdy poslední možností, jak přežít. Lidové noviny píší o pětadvacetiletém studentovi Michalovi, který chtěl být jedním z těch, kdo nemocným pomáhají zachránit život. K tomu, aby se mohl stát dárcem kostní dřeně, musí nejdřív podstoupit vstupní vyšetření. To stojí čtyři tisíce korun. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ho hradila zdravotní pojišťovna. Jenže tomu tak není. Když se to Michal dozvěděl, dárcovství si rozmyslel. Pojišťovny vstupní testy proplatí jen tehdy, když nakonec k darování skutečně dojde. Navíc podle pravidel nesmíte dřeň darovat například v případě, že máte tetování nebo piercing, strávili jste nějakou dobu ve vězení, nebo jste homosexuál. Lékaři ale říkají, že k dárcům přistupují vždy individuálně a seznam zákazů by prý tak tvrdý být nemusel, uvádí Lidové noviny.

 

Bývalí důstojníci StB se definitivně vyhnuli soudu. Vrchní soud v Praze udělal před třemi týdny definitivní tečku za případem dvou bývalých důstojníků komunistické Státní bezpečnosti (StB) obžalovaných z téměř 50 let staré vraždy manželky štrasburského prefekta. Obžalovaní Milan Michel a Stanislav Tomeš podle lékařů nemohou před soud. Oba ale trvají na osobní účasti u líčení, a soud tak nemůže pokračovat v jejich nepřítomnosti. Oba bývalí pracovníci československé rozvědky podle obžaloby nechali vyrobit bombu, která vypadala jako krabice s doutníky. V dubnu 1957 Michel bombu údajně převezl do Francie a Tomeš zajistil odeslání balíčku. Obžalovaní prý původně předpokládali, že se balíček dostane do rukou prefekta na recepci k zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, kterého se zúčastnilo i několik předních francouzských politiků. Údajnou krabici s doutníky ale rozbalila až o tři dny později Trémeaudova manželka Henriette, již výbuch zabil.

 

Státní firma Škodaexport, která sjednává v zahraničí miliardové obchody pro české strojírenské a energetické firmy, bude brzy na prodej. Podle Hospodářských novin ministr průmyslu a obchodu Martin Říman doufá, že do konce roku bude v soukromých rukou. Kolik stát dostane, není jasné. Vláda nejspíš firmu nabídne k prodeji celou. Podle Římana to sice může srazit její cenu, ale bude to nejprůhlednější cesta. Škodaexport už jednou soukromý byl. V 90. letech se ale dostal do ztrát a jeho bankrot odvracel stát. Zbavil ho dluhu a znovu ho ovládl, připomínají Hospodářské noviny.

 

Žluté pásky se zlověstnou zkratkou PS VB, tedy Pomocná stráž Veřejné bezpečnosti, a náležitě přísný pohled, kterému neunikl žádný prohřešek proti socialistickému soužití občanů. Taková je častá vzpomínka dříve narozených na dobrovolné pomocníky Veřejné bezpečnosti. Jak připomíná Deník, pomocná stráž byla zrušena v prosinci roku 1990. Teď se ale její obdoba může do ulic vrátit. Reforma policie totiž počítá se vznikem podobného sboru. Takové služby existují třeba ve Francii nebo Velké Británii. Právě britský model se líbí ministru vnitra Ivanu Langerovi. Policejní asistenti by podle něj měli pomáhat při udržování pořádku za mimořádných situací. Jak však Deník doplňuje, projekt může narazit na nezájem občanů. V průzkumu, který si nechalo udělat ministerstvo, ale naznačilo ochotu policii pomáhat 28 procent lidí. Langrův předchůdce František Bublan (ČSSD) má ale obavy ze zneužití "pomocníků". Míní, že lepší by byla větší otevřenost policie a spolupráce s lidmi na konkrétních problémech.

 

Stát bude přísnější na exekutory, píší Hospodářské noviny. Jsou známy případy, kdy někdo zapomněl zaplatit pokutu dvě stě korun, a přestože své opomenutí dobrovolně napravil, musel exekutorovi poslat 7500 korun. To je jeden z typických příběhů drobných dlužníků, kterým soud zaslal rozhodnutí o exekuci a oni obratem zareagovali. Ačkoliv tedy k exekuci nedošlo a exekutor nehnul ani prstem, náležela mu tzv. minimální odměna 3000 korun a tarifní náklady 3500. V případech velkých dluhů na tom byli lidé ještě hůře. Odměna exekutorů se totiž odvíjela od výše dluhu a mohla jít do milionů. To se od května změnilo. V případě dobrovolného zaplacení dluhu, může být podle vyhlášky odměna exekutora "jen" poloviční. Ani nová pravidla nemusí mít dlouhé trvání. V parlamentu prošla prvním čtením novela exekučního řádu a ministr spravedlnosti připouští, že poslanci asi na odměny exekutorům sáhnou. Navíc exekutoři budou muset jednotlivé případy ministerstvu vysvětlovat, dosud byli vázáni mlčenlivostí.

 

Debatovat o rovné dani má smysl pouze za předpokladu, že se společnost shodne na tom, že každá nově vytvořená hodnota musí být zdaněna přesně jednou. Zároveň musí být zrušeny téměř všechny výjimky. Pro Mladou frontu Dnes to napsal slovenský ekonom a poradce Vlastimila Tlustého Richard Sulík. Znamená to, že z každé koruny vytvořené českou ekonomikou si stát vezme 12 haléřů. Například úvěr není nová hodnota, a proto nebude zdaněn, stejně tak dividendy nesmí být zdaněny, protože by šlo o dvojí zdanění. Ale například dotace mají být zdaněny, protože to je příjem. Zrušením výjimek se rozšíří základ daně, což umožní nízkou daňovou sazbu ve výši 12 procent. Ke zrušení výjimek musí politici najít odvahu a umět odolávat lobbistům. Výjimky se musí zrušit najednou; dotčené skupiny se s tím mnohem snáze smíří, když budou vědět, že to postihlo všechny. A za zrušení výjimek je třeba nabídnout kompenzaci, a tou je právě 12procentní sazba.

 

Příspěvky na jídlo mohou velkým zaměstnavatelům snížit zisky řádově až o miliony korun za rok. Vládní návrh reformy veřejných financí totiž počítá s tím, že náklady na závodní stravování nebude možné uznávat jako výdaje pro daňové účely. Jak uvedl v Mladé frontě Dnes šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, toto opatření by mělo smysl jen při současném snížení daní pro firmy. Prosperující firma s tisícovkou zaměstnanců totiž vydá na stravování svých lidí až kolem sedmi milionů korun ročně. Pokud si tuto částku nebude moci odepisovat z daní, zaplatí státu na daních kolem 1,7 milionu korun ročně navíc. Podle českého zákoníku práce má přitom zaměstnavatel povinnost umožnit zaměstnancům stravování. Některé firmy k tomu využívají vlastní závodní jídelny, jiné dávají zaměstnancům příspěvky na stravování, většinou ve formě takzvaných stravenek.

 

Spotřební daně na tabák vzrostou od příštího roku o třetinu. To je výrazně více, než původně ministerstvo financí navrhovalo. Podle návrhu novely o spotřebních daní se daň na tabák zvýší na 1200 korun za kilogram, napsala Mladá fronta Dnes, která má návrh k dispozici. Konečnou cenu si určí trafikant, protože na rozdíl od cigaret nejsou ceny tabáku pevně dané. Ministerstvo financí původně navrhovalo zvýšit daň u tabáku méně, na 1090 korun za kilogram. Už to se výrobcům a dovozcům tabáku a cigaret zdálo hodně. Podle nich jsou tabáky určeny pro lidi s nízkými příjmy a jejich zdražení je přivede na levný nelegální trh. Vyšší daně na tabák údajně navrhl ministr zdravotnictví Tomáš Julínek. Mluvčí ministerstva zdravotnictví však uvedl, že s návrhem nemají nic společného.

 

Pražská kancelář Sudetoněmeckého krajanského sdružení se podle Lidových novin potýká s velkými finančními problémy. Žije totiž jen z drobných příspěvků členů landsmanšaftu a například ani bavorská vláda, která jinak sudetoněmecké požadavky podporuje, na její činnost nijak nepřispívá, uvádí deník s odvoláním na důvěryhodný zdroj blízký vedení německého landsmanšaftu. Ředitel kanceláře Peter Barton ale tvrdí, že pražské zastoupení před krachem nestojí. Přiznává však, že kancelář musela snížit mzdové výdaje a další náklady. Sudetští Němci v zahraničí dlouhodobě kritizují existenci poválečných Benešových dekretů. Někteří volají po navrácení majetku, který byl jejich předkům zkonfiskován po druhé světové válce. Podle Bartona je hlavním cílem pražského zastoupení navazování dialogu mezi sudetskými Němci a Čechy.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Komentáře deníků se vesměs kriticky vyjadřují ke kontroverzní výstavě upravených lidských těl Bodies v pražské Lucerně. Expozice prezentuje lidské kostry potažené částečně svaly a naaranžované do pozic obvyklých v běžném životě. Neobvyklá výstava přitahuje značnou pozornost diváků, zároveň ale vyvolává kritiku ze strany například lékařů a církve. Podle Mladé fronty Dnes by měla být tato expozice zakázána, a to v zájmu svobody. List podotýká, že jediným majitelem mrtvoly je její obyvatel, tedy člověk, který v ní žil. A pokud impresáriové výstavy nemají jeho souhlas, vystavují se podezření, že poškodili jeho práva. Hospodářské noviny poukazují na to, že výstava bude dobrý barometr, jestli ve společnosti převažuje liberální netečnost, nebo konzervativní skrupule. Není divu, že si pořadatel Roy Glover vybral Prahu jako první město v postkomunistickém bloku. "Vždyť leckterý Pražan nedělá žádné dlouhé ciráty ani s mrtvými ze své vlastní rodiny. Polovina pohřbů se odehrává bez obřadu, mrtvola se prostě jen spálí. Pětinu uren už si pak nikdo nevyzvedne," připomíná list. Obrana výstavy ale podle něj přestává být udržitelná.

 

Od příštího roku možná nebudou s dětmi po narození doma jen matky. Jak píší Lidové noviny, ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas plánuje, že krátkou "mateřskou dovolenou" si budou moci vzít i otcové. Podle návrhu by si mohli vzít týdenní volno v prvních dvou měsících života dítěte. Otcovská dovolená by se podle Nečase mohla stát součástí komplexnějšího návrhu na podporu rodin.

 

Muži v Česku berou o čtvrtinu víc, než ženy, píše deník Právo. Rozdíl mezi průměrnými mzdami se zmenšuje od roku 1998. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Odborníci ale vysvětlují rozdíl platů řadou faktorů, které ze statistických dat nejdou zjistit. Podle ředitele odboru statistiky trhu práce Dalibora Holého zastávají ženy a muži na trhu práce často jiná pracovní místa, což má podstatný vliv na průměr mezd. Ženy mnohem méně obsazují vedoucí místa a nejlépe placené manažerské pozice. Nabízí se ale otázka, zda o tyto posty usilují stejně jako muži. Důvodem podle Holého může být i samodiskriminace žen. Nejmenší rozdíl mezi platy mužů a žen je ve Slovinsku, naopak nejvyšší na Kypru, kde činil téměř 30 procent.

 

Sbírky na ulici už Pražany obtěžují, píše Mladá fronta Dnes. Ve městě se teď koná 200 sbírek najednou a to už je moc. Přesto každý rok vhodí do kasiček desítky miliónů korun. Slovo "přispějte" slyší Pražané každý den na každém kroku. Peníze shání mnoho charitativních organizací. Zvláště lidé, kteří pracují v centru Prahy, jsou osloveni několikrát týdně. Klesající zájem o sbírky potvrzují i jejich organizátoři, proto se lidem snaží nabídnout nějakou protihodnotu - ukazují, jak se peníze využívají. Za peníze vybrané mezi lidmi se v Praze opravují například sochy na budově Národního divadla. Osm a půl miliónu korun teď leží na účtu, kde jsou připraveny pro opravu Karlova mostu.

10-05-2007