17-05-2007

Václav Klaus, foto: ČTKVáclav Klaus, foto: ČTK Státní podpora knihy bývalého viceprezidenta Spojených států Ala Gorea Nepříjemná pravda je medvědí službou ekologii, soudí komentátor Lidových novin. Komentátor deníku Právo si zase v souvislosti s vydáním knihy prezidenta Václava Klause Modrá, nikoli zelená planeta klade otázku: Jak to, že obrana svobody ohrožuje - svobodu? Klaus při prezentaci své nové knihy s podtitulem Co je ohroženo: klima, nebo svoboda svým odpůrcům v diskusi o globálním oteplování vzkázal: "Každý z environmentalistů by měl být deset let ticho, kát se a omluvit se." Podle komentátora Práva by ovšem takovou svobodu bral i komunistický vůdce Severní Koreje Kim Čong-il.

Na vydání kontroverzní Goreovy knihy dalo ministerstvo životního prostředí 100.000 korun. Proč dotovat knihu, která se ve světě velmi dobře prodává? ptá se komentátor Lidových novin. Je to stejné, jako kdyby ministerstvo kultury finančně podpořilo české vydání Brownovy knihy Šifra mistra Leonarda, a zdůvodnilo to tím, že chce podnítit diskusi o bibli a Da Vinciho díle, dodává komentátor Lidových novin.

Podle Mladé fronty Dnes měli komunisté podivný ideál: lidé jsou si rovni. Ve jménu této naivní ideje prý byli schopni napáchat mnoho zla. Dnes jde do popředí podobný ideál: člověk nebude měnit planetu, soudí komentátor. Sociální bludaři ještě nejsou pryč, a už nastupuje nový svět, dodává. Podle něj se Václav Klaus obává omezování svobody právem.

 

Přinesou peníze evropských daňových poplatníků vložené do navigačního systému Galileo užitek? - ptají se Lidové noviny. Evropští úředníci již tradičně věří ve svůj osvícený úsudek více než ve volné ruce trhu, hodnotí list návrh Evropské komise, podle nějž by systém Galileo měla zaplatit Evropská unie a provozovat soukromé firmy. Soukromý sektor o projekt nejeví zájem, protože se obává o návratnost svých investic, připomíná deník a varuje, že Galileo by se mohl stát černou dírou na peníze.

 

Český stát je nepoučitelný. Při prodeji státních sedmi procent v energetické společnosti ČEZ se opět vydává nevyzkoušenou třetí cestou, míní Hospodářské noviny. Evropské vlády v nedávné minulosti prodávaly akciové balíky svých energetických firem transparentně, český stát se ale opět rozhodl jít neprošlapanou cestou, píše list. Kdo státní akcie ČEZ získal, zůstane tajné, občané se jen dozví, kolik stát na prodeji vydělal. Jenže když všechno zůstane tajné, nikdy se nedozvíme, jestli nešlo v "dražbě" prodat výhodněji, napadá deník záměr vlády. Obhajoba bezpečnostními riziky, obavou, aby akcie neskoupily cizí mocnosti, neobstojí, míní list. Podle deníku se tak ukazuje, že ve vládě nesedí odborníci na kapitálové trhy. Je to totiž přesně naopak, než tvrdí ministr financí Miroslav Kalousek; otevřenost ve skutečnosti spekulantům nenahrává, uzavírají svůj komentář Hospodářské noviny.

 

Jaký je účet státu za kauzu Krejčíř? Mladá fronta Dnes spočítala, že útěk Radovana Krejčíře na Seychely a později do Jihoafrické republiky přišel státní pokladnu možná už na deset až patnáct milionů korun. Největší kus tohoto rozpočtu - asi deset milionů - patří rozvědce. Ta poslala několikrát na Seychely, kam Krejčíř v létě 2005 utekl, své důstojníky, kteří pod falešnou identitou obchodníků a turistů pobývali na exotických ostrovech i několik týdnů. Mladá fronta Dnes konstatuje, že týdenní pobyt jednoho člověka na Seychelách v luxusním hotelu se přitom může vyšplhat až na sto tisíc korun. Velkou část peněz musela tajná služba investovat i do zaplacení honorářů lidem, kteří jí pomáhali získávat informace o Krejčířovi. Kromě toho se musí počítat ještě s investicemi do počítačů a telefonů nebo do odposlechů a sledování. Vyplatí se Česku investovat peníze do Krejčířovy kauzy? Podle policistů ano - jde o prestiž a naplnění zákona. Krejčíř podle nich připravil stát o půl miliardy na daních. Už jen za to by prý měl pykat. Česká policie Krejčíře stíhá mimo jiné za to, že se údajně pokusil ze státní společnosti Čepro vyvést peníze pomocí fiktivních pohledávek. Viní ho i z údajné přípravy vraždy celníka a další trestné činnosti.

 

Se zajímavým zjištěním ze světa vědy přicházejí Hospodářské noviny. Podle listu ještě více než státní peníze chybějí českým vědcům finance od soukromých firem. Právě na schopnosti dát dohromady akademiky a byznysmeny přitom stojí úspěch zemí, které dokáží nejlépe prorazit ve světové konkurenci. České firmy dávají na výzkum ani ne polovinu toho, co byznysmeni ve Skandinávii nebo Švýcarsku, kde se rodí nejvíce nápadů v Evropě. České firmy by přitom mohly na nových technologiích a výzkumech vydělávat a zlepšit svou konkurenceschopnost. Do takové spolupráce s vědci se ale zatím moc nehrnou, píší Hospodářské noviny.

 

Policejní prezidium nechá prověřit všechny policisty ve vedoucích funkcích z celé republiky, jestli se v minulosti nezapletli s někdejší Státní bezpečností (StB). Nové lustrace se mají týkat zhruba 3000 lidí. Píše to deník Právo s odvoláním na zastupujícího policejního prezidenta Jana Brázdu. Rozsáhlá prověrka navazuje na nedávné kontroly lustračních osvědčení asi 900 důstojníků policejního prezidia a členů vedení policejních krajů a okresů, které nařídil letos v únoru ministr vnitra Ivan Langer. Jan Brázda deníku Právo řekl, že žádost o tisíce nových lustrací už prezidium oficiálně odeslalo na ministerstvo vnitra. Všichni také budou muset znovu podepsat, že nebyli členy Lidových milicí, dodal. Kontrolu ministr Langer v únoru nařídil v reakci na případ šéfa české pobočky Interpolu Pavola Mihála, který sice měl negativní osvědčení, přitom ale byl veden v seznamu spolupracovníků komunistické tajné policie StB. Jeho původní osvědčení bylo vystaveno na jméno Pavel Mihál. Nová lustrace už byla pozitivní. Mezi vysoce postavenými policisty pak kontrola odhalila dalších 15 bývalých spolupracovníků tajné policie, připomíná deník Právo.

 

K džungli přirovnávají Hospodářské noviny likvidaci autovraků - česká legislativa totiž neodpovídá směrnici Evropské unie. Ekologické odstranění autovraku nemá stát v Česku ani korunu, stejně jako v ostatních zemích unie. Nařizuje to zákon o odpadech, platný od letošního ledna. Zákon ale podle Hospodářských novin nefunguje, některá vrakoviště stále od majitelů starých aut peníze chtějí. Likvidace auta přijde firmy, které se tomu věnují, na pět až sedm tisíc. Část kvůli dírám v zákonech platí zákazník, část firma dostane za šrot a použitelné díly. Doklad o likvidaci potřebuje majitel starého auta k jeho vyřazení. Pokud by vrak zůstal v evidenci, musel by platit povinné ručení.

17-05-2007