Přehled tisku

0:00
/
0:00

Ve spisech ke skartaci bylo skryto na 1600 bývalých agentů vojenské kontrarozvědky, informuje na své titulní straně deník Právo.

Podle článku v roce 2004 tehdy nový šéf Vojenského obranného zpravodajství Miroslav Krejčík dosadil na vedoucí místa služby nové lidi, kteří přišli na to, že s archivními spisy něco není v pořádku a začali je zkoumat. Dva roky trvalo, než byl proces ukončen a spisy, nahromaděné v papírových pytlích, vydaly svědectví. Bylo v nich nalezeno asi 1600 jmen lidí, o nichž se nevědělo, že patřili do struktur vojenské kontrašpionáže. U těch, kteří po listopadu opustili armádu nebo státní správu, to není příliš důležité, připomíná Právo. Ale u těch, kteří lustrační osvědčení potřebují k výkonu funkce a dostali ho kvůli tomu, že jejich jména ležela léta skryta, by lustrace měly být neplatné a oni by měli svá místa opustit. V každém případě to podle mluvčího vojenského zpravodajství Ladislava Štichy představuje bezpečnostní riziko, protože tito lidé měli přístup k citlivým informacím, i když na to neměli právo, cituje deník. Podle mluvčího mohli být také vydíratelní, pokud pracovali například pro sovětské tajné služby, a navíc někteří lidé neoprávněně získali i bezpečnostní prověrku od Národního bezpečnostního úřadu.

Jak dále uvádí deník Právo, čerstvě zveřejněný dokument vojenského zpravodajství je citlivý i v dalších ohledech. Byla totiž potvrzena existence zakryté agenturní sítě, když se někdejším spolupracovníkům kontrarozvědky podařilo proniknout do struktur porevoluční služby, obsadit klíčové pozice a k inkriminovaným dokumentům celá léta nikoho nepustit.


Foto: ČTK
Kdo jsou rakouští "magoři"? Na tuto otázku Lidové noviny odpovídají slovy: Držitelé vědeckých titulů, inženýři, sociologové, učitelé. Tím, že organizují blokády česko-rakouských hranic si ale od českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga vysloužili označení magoři. Ve vedení organizace Atomstopp figurují až na malé výjimky vysokoškolsky vzdělaní lidé. A těm se označení magor, které rakouská média překládají jako "trotl", ani trochu nelíbí, připomínají noviny. Ministr, vystaven kritice domácí opozice i rakouských zelených, ale jakékoliv pochybení odmítl, píší Lidové noviny.


Stále záhadnému případu rodiny Kláry Mauerové, v níž měl být týrán malý Ondřej a do péče svěřena dívka bez identity, se věnuje Mladá fronta Dnes. Podle ní policisté nejsou si jisti, koho vlastně hledají, protože nyní už tak nesmyslně nevypadá úvaha, že místo třináctileté Anny by ve skutečnosti mohlo jít o čtyřiatřicetiletou Barboru, kterou teď policie také marně hledá. Navíc prý Mauerovi patří mezi příznivce Hnutí Grálu, o němž ale deník nepřináší další podrobnosti, pouze cituje jeho představitele, který odmítá jakoukoliv souvislost případu týraného Ondřeje a záhadné Anny s hnutím.


Primátor Pavel Bém
"Od první únorové zmínky o cestě pražského primátora Pavla Béma na nejvyšší horu světa se zprávy o plnění jeho klukovského snu ocitly v celostátních médiích celkem 234krát. Bémova cesta tak představuje i přes kritiku jeho dvouměsíční nepřítomnosti v Česku nesporný marketingový úspěch," píší Hospodářské noviny, podle nichž se ve srovnatelné míře zatím žádnému českému politikovi se sportovním či kulturním výkonem do médií prorazit nepodařilo. "Pojmy Bém a Ten, který vylezl na Everest, už budou provždy značkou, která bude spojená dohromady," potvrdil novinám i sociolog Jan Herzman.

Politické "výpadky" přitom u pražského primátora nejsou novinkou, připomíná deník. Před dvěma roky například sezval veterány a další osobnosti do Prahy na velkolepé oslavy šedesátého výročí konce války - a sám odjel lézt na nejvyšší vrchol Austrálie a Oceánie v papuánské džungli. Na nejvyšší horu Ameriky zase lezl v době referenda o přistoupení Česka k Evropské unii. Tyto výlety mu však nikdy politicky neuškodily. A nezdá se to pravděpodobné ani nyní, uzavírají Hospodářské noviny.


Přes velká slova o reformě udělalo ministerstvo zdravotnictví školáckou chybu. Návrh zákona totiž zavádí poplatky, ale za neplacené chybějí sankce, uvádí deník Právo. Podle něj tedy stačí nechat se ošetřit a nezaplatit. Ministr Tomáš Julínek však oponuje, že sankční ustanovení není potřeba, neboť lze postupovat podle obecné právní úpravy. Odvolávaje se na právníky ale deník píše, že částky od 30 do 90 korun by bylo absurdní vymáhat soudně nebo si najímat vymahače dluhů.


Podle Lidových novin novým policejním prezidentem zřejmě bude dosavadní náměstek Oldřich Martinů. Ten odevzdal svůj "náměstkovský" služební vůz a už několik dní využívá komfortu spojeného s přidělením luxusnějšího vozu s řidičem. I to by prý mohla být předzvěst jeho jmenování. Dvaačtyřicetiletý Martinů nasbíral ceněné mezinárodní zkušenosti na Policejním prezidiu, kde pracoval v odboru mezinárodní spolupráce, píše deník a dodává, že náměstek má také ideální věk i potřebnou hodnost. Stejnou informaci o blížícím se jmenování Oldřich Martinů policejním prezidentem už v sobotu přinesl ze svých zdrojů i deník Právo.


Téměř nepozorovaně probíhá uvnitř největší opoziční strany tichá válka. Vede ji předseda ČSSD Jiří Paroubek s částí stranického vedení. A to přinejmenším od březnového sjezdu, tvrdí Hospodářské noviny. Připomínají slovní přestřelku, která se strhla minulý týden kvůli bývalému ministrovi zdravotnictví Davidu Rathovi. Paroubek ho označil jako svého nástupce. Rath je přitom členem strany teprve od loňského května. Kariérně by přeskočil řadu dlouholetých členů ČSSD a hned dva z nich se okamžitě ozvali - místopředsedové Bohuslav Sobotka a Zdeněk Škromach. Zatímco Sobotka reagoval o jiných představách, než má Paroubek, a připomněl i Rathovo členství v ODS na počátku devadesátých let, tak Škromach Ratha rovnou přirovnal k Jörgu Haiderovi.

Podle Hospodářských novin to ale nejsou jediné spory, které ukazují, že Paroubek jen těžko prosadí ve straně velké změny. A také to, že Paroubek nemá ČSSD tak pevně v rukou, jak se ještě nedávno zdálo.