29-06-2007

Tři z nás dnes zemřou na silnici, zní děsivě varovný titulek Mladé fronty Dnes. Podle ní se rok po zavedení bodového systému lidé už nebojí a úmrtí je víc než dříve.

Dokládá to smutnou statistikou, podle které letos jen do 27. června na českých silnicích zahynulo o 42 lidí více, než za loňské první pololetí. Denně tak zahynou tři lidé. Podle statistik bodový systém, platný od loňského 1. července, opravdu velký efekt přinesl jen během prvních dvou měsíců, pak jeho účinky postupně slábly s tím, jak se řidiči přestávali bát. Venku chybí dostatek policistů, píše Mladá fronta Dnes, podle ní se ale ztrátě respektu řidičů z nového systému podepsaly i chyby v silničním zákoně. Ministerstvo dopravy kvůli tomu v létě svolá skupinu expertů, která bude zákon vylepšovat, dodává deník.

 

Vlastimil TlustýVlastimil Tlustý "Vláda má problém, který se jmenuje stranická platforma ODS," glosují Lidové noviny a připomínají, že lidovecký ministr financí Kalousek obvinil příslušníky platformy, že jim nejde o reformu, ale ve skutečnosti se chtějí zbavit předsedy ODS Topolánka. Podle Lidových novin i přes okamžité odmítnutí tohoto tvrzení dotčenými lidmi má Kalousek patrně pravdu a platforma ODS v čele s Vlastimilem Tlustým skutečně chce svrhnout vládu a nastolit velkou koalici. Po Kalouskově výroku to totiž vypadá, že se svými reformními návrhy u koaličních partnerů nepochodí, a po případném pádu vlády si bude ODS hledat jiného předsedu a jiné partnery, míní Lidové noviny.

 

Za rokem od zavedení registrovaného partnerství se ohlíží deník Právo. Co den, to jeden svazek, všímají si noviny, které za uplynulý rok napočítaly 341 uzavřených partnerských svazků, ale také tři dvojice, které už stihly své partnerství před soudem zrušit. Deník nabízí zajímavé srovnání: do manželství loni vstoupilo téměř 53 tisíc heterosexuálních párů, a skoro 31 a půl tisíce se jich naopak rozvedlo.

 

Soukromé střední školy řeší před koncem školního roku stejně jako jiné firmy problém s neplatiči. Žáci jim dluží za školné vysoké částky a učitelé studentům hrozí: zaplaťte, nebo nedostanete vysvědčení, napsaly Hospodářské noviny. Podle nich školy na vymáhání dluhů používají různé taktiky: spolupracují s policií i s právníky. Nejvíce však zatím neplatící rodiče žáků slyší na hrozbu, že by jejich dítě nedostalo doklad o ukončeném středním vzdělání. Tato vyhrůžka ale ve skutečnosti nestačí. Pokud jsou totiž školy zapsány v rejstříku vzdělávacích institucí pod ministerstvem školství, vysvědčení podle školského zákona vydat musí, i kdyby měl student dluhy. Bez vysvědčení tak může zůstat jenom student, který byl ještě před ukončením ročníku vyloučen. To však soukromé školy dělají minimálně, protože by se připravily o státní příspěvek na studenta, nejčastěji ve výši kolem 30 tisíc korun za rok, u některých, zejména uměleckých škol, to může být i několikanásobek. Přes existující probléme se ale podle deníku školy soudí s dlužníky jen minimálně. Výlohy na soudní proces by je totiž stály více než samotná pohledávka, všímají si Hospodářské noviny.

 

Pomník rudoarmějců v Brně, foto: Henta, Wikimedia Commons, License Creative Commons 3.0 UnportedPomník rudoarmějců v Brně, foto: Henta, Wikimedia Commons, License Creative Commons 3.0 Unported "Pozdní radikalismus vedl místostarostu Brna-Králova Pole k poničení pomníku rudoarmějců," píší Lidové noviny. "Prý na něj nepatří srp a kladivo. Kdyby prý památník neponičil, neví, co by řekl svým voličům a dětem," připomíná deník a pokrčuje: "Vše nasvědčuje tomu, že pan místostarosta se chystá lhát. Chce snad svým dětem vykládat, že rudoarmějci neměli na čepici rudé hvězdy? Že neměli na praporu srp a kladivo? Že nezemřeli při osvobozování Československa? Že si nezaslouží naši úctu a vzpomínku?" Zboření pomníku podle komentátora většinou funguje jako alibi pro ty, kteří se od "starého" chtějí distancovat, a přitom proti němu moc nevystupovali. Ničení pomníků je spíš téma pro kolektivní psychoanalýzu než pro "politickou" debatu, tvrdí autor. "Odstraňování památníků mrtvým osvoboditelům je nejen neuctivé, ale i dětinské," píše dále v Lidových novinách a uzavírá: "Zločinnost sovětského režimu nesmí zatemnit naše mozky do té míry, abychom ignorovali tisíce mrtvých osvoboditelů."

 

Foto: ČTKFoto: ČTK "Je to už letitý rituál: každý, kdo se v Česku dotkl vrcholové politiky, míří na začátku července do Karlových Varů, aby se ukázal na filmovém festivalu," píší Hospodářské noviny a připomínají, že ještě před pěti lety festivalové víkendy v luxusních hotelích platily politikům firmy, o jejichž budoucnosti vládní kabinety mnohdy rozhodovaly. Postupem doby se ale situace přece jen poněkud změnila, tvrdí deník a cituje slova mluvčí festivalu, který je nyní zve sám a platí i náklady. "Chceme tak předejít dalším pochybám o možném střetu zájmů," řekla deníku mluvčí Uljana Donátová. Podle Hospodářských novin ale z přísného hlediska není v pořádku ani to, když dobře situovaným politikům platí pobyt organizátoři festivalu. Ti standardně zvou prezidenta, předsedy obou komor parlamentu, premiéra a ministra kultury, celkový seznam pozvaných politiků je ale rok co rok zpravidla delší.

29-06-2007