06-09-2007

Premiér Mirek Topolánek při návštěvě v Brdech, foto: ČTKPremiér Mirek Topolánek při návštěvě v Brdech, foto: ČTK Za obyčejné uplácení považuje komentátor deníku Právo stamiliony korun, které vláda slíbila brdským obcím. A to přesto, že peníze podle prohlášení premiéra Mirka Topolánka dostanou bez ohledu na to, zda americký radar nakonec v Brdech bude nebo ne. Obce v Brdech jsou nepochybně podfinancovány, píše dále deník. Nijak se tím ale neliší od řady jiných obcí, které leží v okolí jiných vojenských újezdů, kam ale žádná finanční injekce nesměřuje. Jediný rozdíl je v tom, že v těchto obcích neprobíhají referenda o radaru a jejich starostové neuzavírají spolky proti základně. Premiér jistě není tak naivní, aby věřil, že příslib lepších cest a nového osvětlení zlomí svědomí starostů a donutí je "změknout". Starostům navíc hrozí, že se část voličů v obcích postaví proti nim. Na druhou stranu američtí vojáci jsou podle deníku zvyklí na jistý komfort a bylo by nezdvořilé zvát je do zanedbaného prostředí. "Když už necháme podfinancované jiné obce, je třeba, aby ty v okolí Brd vypadaly jako ze škatulky," uzavírá komentář Práva.

 

Demonstrace proti radaru, foto: ČTKDemonstrace proti radaru, foto: ČTK Lidové noviny se vracejí k podezření ze střetu zájmů, kterému čelí vládní zmocněnec pro radar Tomáš Klvaňa. Ten přidělil dvoumilionovou vládní zakázku na propagaci radaru PR agentuře AMI Communication, s níž byl v minulosti propojen. Jeho asistentka dříve působila v české pobočce světoznámé lobbistické firmy, která je strategickým partnerem spolumajitelů této agentury. Sám Klvaňa s předchozím působením své asistentky v této firmě nemá problém, podle něj na svůj post jednatelky společnosti rezignovala už počátkem června, tedy v době, kdy uzavřela smlouvu na úřadu vlády. PR agentura bude pro vládu zajišťovat informační kampaň, která má získat veřejnost pro umístění amerického radaru v Česku. Většina Čechů je zatím proti radaru. Kampaň má začít tento měsíc.

 

Šárka Froňková, která svědčila v kauze údajného pokusu o korupci někdejšího unionistického poslance Zdeňka Kořistky, získala místo ve firmě, kterou ovládá stát. Jak upřesňuje Mladá fronta Dnes, Froňková se již dříve stala členkou dozorčí rady Zemědělského zásobování a nákupu Nový Jičín. Letos na jaře jí přibylo další členství v dozorčí radě, tentokrát ve státním podniku Povodí Odry. Ačkoliv, jak píše deník, je tato práce téměř zadarmo, je velmi užitečná při budování kontaktů ve státní správě i v podnikatelské sféře. Úřady, které Froňkovou do funkcí prosadily, podle listu neumějí vysvětlit, proč a jak si vybraly právě ji. Jejich zástupci mimo jiné argumentují jejími ekonomickými a organizačními schopnostmi. MfD ale upozorňuje, že o zemědělství se Froňková nikdy nezajímala. Deník připomíná, že Froňková figurovala před několika roky jako svědkyně v případu, kde Topolánkův poradce Marek Dalík a lobbista Jan Večerek čelili podezření, že se pokusili úplatkem motivovat poslance Kořistku, aby svým hlasem položil vládu ČSSD. Froňková v inkriminovaný den sice byla v častém kontaktu s oběma muži, ale její role v případu nikdy nebyla zcela jasná, píše Mladá fronta Dnes.

 

Do nového žebříčku 500 největších středoevropských firem se dostalo osm desítek českých podniků, píšou Hospodářské noviny. To je víc, než by odpovídalo velikosti země. Žebříček sestavila poradenská společnost Deloitte a hlavním kritériem jsou tržby za loňský rok. Česko vyšlo v celkovém hodnocení jako druhé za Polskem, a to jak v počtu podniků, tak v součtu jejich tržeb. Z 500 firem je však jen 31 nově založených místními podnikateli, ostatní jsou firmy zprivatizované, které existovaly již za komunismu, nebo jsou založené zahraničními investory na zelené louce. V horní pětistovce jednoznačně převažují energetické podniky, ať už jde o rafinérie, ropovody, elektrárny, plynárny nebo těžební společnosti. Ty jsou většinou pod kontrolou státu, což podle autorů žebříčku ukazuje, že i 17 let po pádu komunismu je pro strukturu ekonomiky do značné míry určující dědictví ze starého režimu.

 

Mladá fronta Dnes píše, že učitelé bez předepsaného vysokoškolského vzdělání zůstanou na školách nejspíš déle, že se původně čekalo. Jinak by totiž hrozilo, že do tří let by školy přišly až o pětinu vyučujících. Deník připomíná, že nekvalifikovaní učitelé, kteří nezačnou včas studovat, měli ze škol odejít v roce 2010. Ministerstvo školství nyní chystá novelu, která by lhůtu pro jejich odchod posunula až na rok 2015. Podle Michala Trundy z ministerstva je však už teď zřejmé, že všichni stejně nestihnou do tohoto termínu studium zahájit, uzavírá Mladá fronta Dnes.

 

Lidé by si už za tři roky mohli ukládat část peněz z povinného důchodového pojištění na soukromý účet. Podle Hospodářských novin s tím počítá třetí a poslední krok důchodové reformy, kterou ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas předloží do konce roku 2009 do parlamentu. Při současné výši důchodového pojištění 28 procent by podle Nečase bylo reálné, aby lidé čtyři procenta spořili v soukromém penzijním fondu. Zbylých 24 procent by v důchodovém systému zůstalo, uvádí Nečas v Hospodářských novinách. Deník soudí, že možností převést část peněz ze mzdy na soukromý účet chce vláda posílit chuť lidí zajistit se na důchod. Ten bude totiž v budoucnu kvůli stárnutí obyvatelstva postupně klesat.

 

"Pokud budu znovu nespravedlivě odsouzen, do Česka se už nevrátím" vzkázal podle deníku Právo z Německa Rostislav Roztočil. Z Česka odcestoval poté, co byl před třemi měsíci nepravomocně odsouzen ke 13 letům vězení za víc než 30 let starou vraždu egyptského studenta. Teď čeká ve svém trvalém bydlišti na odvolací řízení u vrchního soudu, ve kterém chce prostřednictvím své obhájkyně i s pomocí nových svědectví dokázat svoji nevinu. Roztočil z České republiky vycestoval legálně na občanský průkaz. O ten si po propuštění z vazby požádal a dostal ho. Deník píše, že pokud by se Roztočil případnému trestu nakonec skutečně vyhnul a zůstal by v Německu, Česká republika by na něj vydala eurozatykač. Na jeho základě by Německo stejně jako před dvěma lety muselo Roztočila zatknout. Český soud by pak poté požádal o jeho opětovné vydání k výkonu trestu, upřesnil úředník tiskového odboru ministerstva spravedlnosti.

 

Až do neděle budou na návštěvě v Praze členové Londýnské společnosti Sherlocka Holmese. Uvádí to deník Právo. Výpravy na různá místa spojená s postavou nejslavnějšího detektiva pořádají členové této společnosti pravidelně. Praha je v detektivkách A. C. Doylea zmíněna několikrát, první holmesovská povídka se dokonce jmenuje Skandál v Čechách. Klientem slavného detektiva je v ní dědičný český král. Českým holmesologům se prý už podařilo vypátrat papíru v obci Skalka na Ohři u Chebu, kde byl údajně vyroben dopisní papír, na němž český královský klient Holmesovi napsal dopis. Přesto se podle prezidenta České společnosti Sherlocka Holmese Aleše Kolodrubce žádný Holmesův případ v Praze nestal a světově proslulý detektiv naše hlavní město ani nikdy nenavštívil.

06-09-2007