Přehled tisku

0:00
/
0:00

Lepší jídlo, lepší pokoje, lepší postele, to všechno podle Hospodářských novin slibují pacientům české nemocnice. Zdravotnická zařízení totiž chtějí miliardu korun, kterou jim celkově přinesou nové zdravotnické poplatky, investovat do zlepšení komfortu pacientů. Alespoň to slibují všichni šéfové nemocnic, které list oslovil. Jenomže lepší chování lékařů a sester k pacientům nejspíše nemocniční poplatky nezabezpečí, soudí deník.

Lepší jídlo, lepší pokoje, lepší postele, to všechno podle Hospodářských novin slibují pacientům české nemocnice. Zdravotnická zařízení totiž chtějí miliardu korun, kterou jim celkově přinesou nové zdravotnické poplatky, investovat do zlepšení komfortu pacientů. Alespoň to slibují všichni šéfové nemocnic, které list oslovil. Jenomže lepší chování lékařů a sester k pacientům nejspíše nemocniční poplatky nezabezpečí, soudí deník. V každém případě se ale už dnes nemocnice připravují na to, že pacienti budou za svých 60 korun na den mnohem náročnější. Ředitelé velkých zdravotnických zařízení se shodují v tom, že je třeba investovat hlavně do zlepšení jídla. Hospodářské noviny dodávají, že právě na tragickou kvalitu pokrmů si lidé asi stěžují nejvíce.


Údaje o tom, co kdo zdědil po svých příbuzných, patří k těm, co si člověk zpravidla chrání jako soukromé. Jak ale zjistil deník Právo, k těmto informacím se může prakticky dostat kdokoliv na katastru nemovitostí. Součástí dědictví ale musí být nemovitost. Pokud například zdědíte dům, pak soudy pošlou své pravomocné usnesení vydané v dědickém řízení katastrálnímu úřadu, aby zapsal vlastnické právo ve váš prospěch. Zápis soudu obsahuje informace o tom, co jste zdědili a v jaké výši, včetně zděděných dluhů. Do dokumentu má přitom podle zákona právo nahlédnout každý zájemce, který o to požádá. Zvědavec si dokonce může za padesátikorunový poplatek za stránku nechat pořídit i kopii celého usnesení soudu o dědictví, dodává Právo.


Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová,  foto: ČTK
Prezident Václav Klaus prohrál v pořadí už třetí spor o svůj vliv na českou justici. Píší to Hospodářské noviny. Ústavní soudci ve středu rozhodli, že exministr Jaroslav Bureš musí okamžitě opustit Nejvyšší soud. Klaus podle nich při jeho jmenování místopředsedou porušil ústavu. Žalobu podala šéfka soudu Iva Brožová, kterou se loni prezident pokusil odvolat a místo ní dosadit právě Bureše. Ústavní soud už před rokem ovšem postupně zrušil nejprve odvolání Brožové a potom i Burešovo jmenování soudcem Nejvyššího soudu. A včera potvrdil, že když Bureš není soudcem, nemůže být na Nejvyšším soudu ani místopředsedou. Argumentace byla pokaždé podobná: prezident nepřípustně zasahoval do nezávislosti soudů. Václav Klaus prohlásil, že je výrokem Ústavního soudu šokován. ´Není to tak, že jedna paní soudkyně porazila všemocného prezidenta. Je to tak, že občané prohrávají s naší soudcovskou mocí, a já to považuji za velké ohrožení demokracie v naší zemi,´ reagoval prezident. Faktem je, že se soudci díky kauze Klaus versus Brožová stanou méně závislými na politicích než dosud, myslí si Hospodářské noviny. Deník ještě dodává, že patnáctičlenný senát Ústavního soudu nebyl ve čtvrtek jednotný: čtyři členové, včetně předsedy Pavla Rychetského, se postavili proti odchodu Bureše z Nejvyššího soudu. A byli to výhradně soudci, které do funkce jmenoval prezident Klaus.


Učitelé demonstrovali 12.9. před Strakovou akademií v Praze,  foto: ČTK
Ministryně školství Dana Kuchtová se ve své funkci trápí a na svěřenou agendu nestačí. Myslí si to komentátor Lidových novin, podle kterého Kuchtová udělala ´amatérskou chybu´. Minulý týden totiž podepsala smlouvu s agenturou CzechInvest, kterou chtěla zapojit do rozhodování o evropském operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Po intervenci bruselských komisařů, kteří pozastavili schvalování programu, ministryně smlouvu zrušila. Právě pro její omyl s CzechInvestem a pro neschopnost tuto chybu uznat by měla být Kuchtová odvolána, píšou Lidové noviny. "Být televizní kamery u toho, když se premiér dozvěděl, jak Brusel umravňuje jeho ministryni školství, režie by zřejmě musela některá Topolánkova slova vypípat," odhaduje list, který připomíná, že premiér Kuchtovou ještě v pondělí hájil.

Tématu školství se věnuje i Mladá fronta Dnes, jejíž komentátor se zamýšlí nad středeční demonstrací učitelů před Strakovou akademií. Konstatuje, že učitelé chtějí to, co chceme všichni: pracovat pokud možno co nejméně za co nejvíce peněz. Jenže stát teď může učitelům zvýšit platy jen nepatrně. Pokud tedy chtějí učitelé vydělávat více peněz, musí podle listu připustit to, co dnes nesnášejí - buď příliv kapitálu, a tedy kapitalismu do školství, nebo méně učitelů, kteří udělají víc práce. Nebo obojí. "Heslo demonstrace by mělo tedy znít: Vpusťte peníze do škol! Vyhoďte špatné učitele!" uzavírá komentátor.


Milena Vicenová,  foto: ČTK
Podle komentátora Hospodářských novin je jmenování bývalé ministryně zemědělství Mileny Vicenové za novou velvyslankyni při Evropské unii dobrou volbou při pohledu z Prahy. "Není to silná politická persona typu Tomáše Pojara, o němž se též mluvilo. Ale už zvládla velký úřad. A zná osobně většinu vlády: to dává naději, že ministři budou velvyslankyni respektovat a naslouchat jí, což byl hlavní problém odcházejícího Jana Kohouta. Pohled z Bruselu tak lichotivý není. Vicenová bude muset v Bruselu rozhodovat o nepoměrně širší a těžší agendě, než je "její" zemědělství či strukturální fondy. Umí jazyky, ale není diplomatka. Coby nováček nemá v Bruselu tolik kontaktů jako ostřílení velvyslanci. Překonat tuto nevýhodu musí rychle. Těch dvanáct měsíců, které na to bude mít do začátku českého předsednictví, bude hodně krátkých," konstatuje komentátor Hospodářských novin.

Komentátor Lidových novin si klade otázku, zda Česko chce mít partnera v Bavorsku. Myslí si, že odchod premiéra Edmunda Stoibera k tomu dává šanci. Ze všech sousedů Česka se podle autora právě Stoiber stal symbolem "chladného nepartnerství, hrozby, patronátu nad sudetskými Němci". Teď však po 14 letech odchází a střídá ho Günther Beckstein. To ale neznamená změnu. I Beckstein ve středu v Praze zmínil otázky minulosti a Benešovy dekrety. Komentátor Lidových novin připomíná, že všechny české vlády dosud uváděly, že Bavorsko jako partnera nepotřebují, protože Praha přece nejedná s Mnichovem, ale s Berlínem. Autor ale soudí, že Česko by mělo najít partnera u "souseda srovnatelného rozlohou i populačně, ale s třikrát větší ekonomikou". V Bavorsku podle autora není politicky na výběr. Muselo by se čekat na volební porážku CSU. "Odhadem tak do roku 2078," píše komentátor Lidových novin.


Europoslanec za ODS Jan Zahradil,  foto: autor
Europoslanec za ODS Jan Zahradil vyslovuje v deníku Právoúdiv na aktivitami předsedy Evropského parlamentu, kterým je německý křesťanský demokrat Hans-Gert Pottering. Ten se zúčastnil 18. srpna v Berlíně setkání Svazu německých vyhnanců a pronesl projev. Jan Zahradil uvádí, že "režie tohoto setkání byla stejná jako u podobných akcí v minulosti: majetkové a právní požadavky vůči České republice nemající oporu v evropském ani mezinárodním právu, volání po zrušení poválečnýchprezidentských dekretů, verbální útoky proti prezidentu Benešovi atd." Podle Zahradila se za poslední léta v české politice zavedl zvyk přecházet mlčením občasnou účast německých politiků na těchto shromážděních a považovat ji za nezbytnou součást vnitroněmeckého politického folklóru. "Nicméně toto je něco nového. Není pochyb, že podobné akce jsou nestabilizujícím a rušivým faktorem nejen pro dvoustranné česko-německé vztahy, ale pro samotný proces evropské integrace a pro vytváření korektních a rovnoprávných vztahů mezi evropskými národy." Jan Zahradil klade otázku, proč se H.-G. Pottering v tomto případě vydal daleko za rámec svých pravomocí a opustil neutrální pozici vysokého evropského funkcionáře. "Při jeho politické zkušenosti lze těžko věřit, že by se dopustil školácké chyby a nevěděl, do čeho jde. Spíše tedy šlo o záměrný manévr, který souvisí mj. i s rostoucím německým sebevědomím po nedávno ukončeném předsednictví a s emancipačním úsilím Německa na evropské i světové scéně, jehož součástí je i dlouholetá snaha o re-interpretaci a ´europeizaci´ některých historických událostí včetně poválečného odsunu," píše europoslanec Jan Zahradil v Právu. Tady bychom už ale podle něj mlčet neměli. "Minimálně je na místě žádat předsedu Evropského parlamentu o vysvětlení, což europoslanci ODS učinili dopisem minulý týden."


Lidové noviny píší, že čestným občanstvím hlavního města Prahy bylo od roku 1945 oceněno celkem 89 osobností, z toho 38 po listopadu 1989. Čestnými Pražany jsou komunisté i antikomunisté. Nejvíce nových čestných občanů přibylo české metropoli v roce 1990. Na seznamu figurují především hudebníci, spisovatelé, politici a vojáci, naopak jen jediný sportovec, fotbalista Josef Bican, a žádný filmař nebo divadelník. Devadesátým čestným občanem se rozhodnutím zastupitelstva podle Lidových novin zřejmě stane příští týden francouzský dirigent Serge Baudo, který působil mimo jiné v orchestru FOK. V celé historii udílení tohoto ocenění bylo krátce po listopadu 1989 odebráno třem lidem: J.V.Stalinovi, Klementu Gottwaldovi a Gustavu Husákovi.


Potravinářská firma Hamé koupila rumunskou společnost Antrefrig. Informují o tom Hospodářské noviny. Koupí podniku se sídlem v Bukurešti tak česká firma zvýšila podíl na tamějším lahůdkářském trhu na zhruba čtvrtinu. V Rumunsku již dříve vlastnila továrnu v Caracalu.Jak uvedl šéf Hamé Leoš Novotný, cílem společnosti je stát se jedničkou na rumunském trhu. Podle deníku společnost Hamé postupovala stejným způsobem jako v případě budování firmy v Česku. Koupila především značku firmy včetně symbolu, jímž je modré prase. Caracalskou továrnu letos Hamé zmodernizovalo nákladem téměř čtvrt miliardy korun. Stala se tak základnou pro expanzi, jíž v Rumunsku stojí v cestě již jen tamní lídr oboru, společnost Scandia. "Už jednou nám nabízeli majitelé Scandii na prodej. Pak ale couvli. Nicméně my se nevzdáváme," poznamenal Novotný. Hamé vlastní také závod v Rusku; další dceřinou firmou je Hamé Hungaria. Společnost exportuje celkem do 36 zemí, mimo jiné i do Libye, na Kubu, do Spojených státu či Japonska, připomínají Hospodářské noviny.