Přehled tisku

Jiří Dienstbier (vlevo) a Václav Klaus
0:00
/
0:00

Největším Antiklausem je podle Mladé fronty Dnes exministr zahraničí Jiří Dientsbier. List k tomuto závěru dospěl, když porovnával názory kandidátů na post hlavy státu.

Jiří Dientsbier  (vlevo) a Václav Klaus
Největším Antiklausem je podle Mladé fronty Dnes exministr zahraničí Jiří Dientsbier. List k tomuto závěru dospěl, když porovnával názory kandidátů na post hlavy státu. Mladá fronta Dnes přitom otestovala všechny zvažované uchazeče. Položila jim deset otázek k tématům, na která má Václav Klaus velmi vyhraněný názor. Jde například o záležitosti Evropské unie, Kaplického návrh na Národní knihovnu nebo filmy Zdeňka Svěráka. Dientsbier se přitom shoduje s Klausem jen ve 30 procentech názorů, místopředseda Senátu Petr Pithart ve 40 a předseda Akademie věd Václav Pačes v 70 procentech. Exilový ekonom Jan Švejnar na otázky neodpověděl včas. Největší podpoře sociální demokracie, komunistů, zelených a části lidovců se jako protikandidát Václava Klause v prezidentských volbách v příštím roce zatím těší vědec Václav Pačes.


Lidové noviny se ve svém komentáři zabývají postojem prezidenta Václava Klause ke globálnímu oteplování. Klaus si podle komentátora za svými názory stojí vždy tak vehementně, že mu to až škodí. List přitom připomíná debatu o čistých a špinavých penězích. Ačkoliv Klaus nikdy nehájil praní špinavých peněz, natrvalo na něm ulpěl cejch jejich zastánce. Podobně se mu nyní může vést v debatě o globálním oteplování. Bez ohledu na to, zda je prezidentův minoritní názor oprávněný nebo ne, má při jeho obhajování na problém zaděláno. Volbu hlavy státu může mít podle komentátora "v kapse", ale i jemu se může přihodit něco nečekaného. Vždyť politické jistoty jsou daleko křehčí než ty přírodovědné. Někde něco praskne a odlomí se, a "cesta na Hrad" může být otevřená i pro včerejší outsidery, uzavírá komentátor Lidových novin.


Foto: Autor
Radar nechceme, když tu ale bude, necháme ho tu, tvrdí v Hospodářských novináchšéf sociální demokracie Jiří Paroubek. ČSSD by se s americkou základnou v Brdech smířila, pokud bude o radaru podepsána česko-americká mezistátní smlouva. Paroubek tak reagoval na dotaz Hospodářských novin, zda by se sociální demokraté pokusili radar ze země vystěhovat, pokud by vyhráli volby a znovu se vrátili do Strakovy akademie. "Chceme udělat všechno pro to, aby radar nebyl na území Česka postaven. Ale i kdybychom hlasovali proti, smlouvu s Američany bychom pak dodrželi," cituje deník Paroubka. Čeští vládní vyjednavači se už s Američany dohodli, že základna by sice měla být v Česku na dobu neurčitou, výpovědní lhůta by ale měla být jeden až dva roky. Nová vláda by tak měla mít možnost od radaru odstoupit. Proti radaru v pátek v Praze vystoupili i lídři evropských sociálně demokratických stran, kteří podepsali výzvu "ne novým střelám v Evropě". Pod výzvou je i Paroubkův podpis, připomínají Hospodářské noviny.


Jiří Čunek
Čunkův svědek má kontroverzní minulost - byl agentem StB. Píše to pondělní Právo. Jde o evangelického faráře Bronislava Czudka, který byl v údajné korupční aféře lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka jedním z klíčových svědků. Na základě jeho výpovědi státní zástupce Arif Salichov zastavil Čunkovo trestní stíhání. Za závažnější nežli spolupráci s komunistickou tajnou policií však Právo považuje informaci, že při výslechu v Čunkově aféře prý Czudek působil nedůvěryhodným a zmateným dojmem. Na policii tvrdil, že hlavní svědkyně Marcela Urbanová se svou výpovědí chtěla Čunkovi pomstít. V médiích později prohlásil, že ji oklamal ďábel. Na jeho důvěryhodnost si přitom státní zástupce nedal vypracovat znalecký posudek, přestože v případě Urbanové tak učinil. Farář Czudek vědomou spolupráci s StB odmítá, na nikoho prý nedonášel. To ale popírají údaje z registru spolupracovníků tajné policie, kde byl jako kandidát evidován v roce 1982. Agentem s krycím jménem Filip se stal o dva roky později.


Dana Kuchtová
Kuchtová má žlutou kartu, uvedly na své titulní stránce Hospodářské noviny. Chyby ministryně školství podle deníku ohrožují financování školství a vědy. Šéf Strany zelených Martin Bursík chce navíc, aby odvolala svého náměstka Jaromíra Soukupa. Žlutou kartu Daně Kuchtové udělil v nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce Bursík za to, že kvůli chybám ve vedení resortu mohou vysoké školy a vědecké ústavy přijít řádově až o sto miliard korun. Podle Bursíka zbývá Kuchtové jen pár dní na to, aby tyto chyby odstranila. Pokud se jí to nepovede, v kabinetu končí. "V politickém repertoáru zelených není držet své lidi za každou cenu,"řekl Bursík v České televizi. Koaliční partneři navíc Kuchtovou napadají kvůli personální politice. Chtějí, aby se rozloučila se svým náměstkem Soukupem, který je zodpovědný za čerpání bruselských miliard. Ten podle Bursíka navíc stojí za odchodem kvalifikovaných lidí z ministerstva, kteří mají čerpání peněz na starosti. Ministryně Kuchtová ale zatím podle Hospodářských novin Soukupa odmítá odvolat. Soukup jako šéf vlivné reklamní agentury Médea připravoval pro Stranu zelených jejich volební kampaň a půjčil i peníze na její financování. Jeho nynější působení na ministerstvu považuje lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová za střet zájmů.


V Česku žije až 30 tisíc bezdomovců, napsalo pondělní Právo. Nejvíce jich je ve velkých městech, v Praze, Brně, na Ostravsku a v severních Čechách. Lidi bez domova však nelze podle předsedy sdružení Naděje Ilji Hradeckého dost dobře spočítat. Neexistuje například žádná přesná definice "bezdomovce", na které by se všichni shodli. Vnést světlo do této problematiky měl dvouletý výzkum, jehož výsledky představili zástupci neziskových organizací koncem minulého týdne v Praze. Přiklonili se k širšímu vymezení tohoto pojmu, které zahrnuje nejen lidi, kteří jsou zjevně bez střechy nad hlavou, ale i tzv. skryté bezdomovce, tedy členy rodin v přeplněném bytě, neplatiče nájemného nebo ženy ohrožené domácím násilím. Při sčítání před třemi lety bylo podle původní metodologie v Praze zjištěno necelých 3100 bezdomovců, z toho 86 mužů, připomíná Právo.


Foto: ČTK
Ďáblova bible je už v Praze, napsala Mladá fronta Dnes. Kniha knih, kterou ve středověku považovali za osmý div světa, se do Čech vrátila po téměř 360 letech. Za třicetileté války ji odsud odvezli Švédové jako součást válečné kořisti. Největší knihu světa, na které podle legendy v Podlažickém klášteře kdysi spolupracoval i ďábel, doprovázeli při její cestě z ruzyňského letiště do Národní knihovny ozbrojení policisté. Unikátní kniha byla uložena v klimatizované bedně, která jí zajišťovala stálou teplotu a vlhkost. Právě její kolísání je podle odborníků největší riziko. V Klementinu je bible zatím uložena ve speciální trezorové místnosti, odkud poputuje do pancéřované vitríny. Tam ji budou moci návštěvníci vidět od 20. září až do 6. ledna příštího roku. Cena Ďáblovy bible je podle odborníků nevyčíslitelná, přirovnávají ji ke korunovačním klenotům.


Podle Hospodářských novin je značka "Gott" v kurzu. Jméno slavného zpěváka donedávna prodávalo pouze hudbu, nyní lze pod touto značkou podle deníku koupit kdeco: od kapesních nožů, zrcátek, parfémů, vína, kávy až po buchty. Zájemce navíc může navštívit muzeum Gottland v Jevanech a nejnověji zajít v Praze do restaurace Gott Gallery. Za invazí značky Gott do světa byznysu stojí podle deníku Jan Moťovský, který se zpěvákem uzavřel dohodu o obchodním využití jeho jména. V českých poměrech jde o novinku, se jménem slavné osobnosti se tímto způsobem v Česku dosud nikdo podnikat nepokusil. Moťovský má se jménem Gott přitom rozsáhlé plány. Chce například vybudovat celou síť restaurací, a to nejen v Česku, ale i v dalších zemích, kde je zpěvák populární, především v Německu. Od těchto aktivit přitom neočekává rychlou návratnost, nebere je jako běžnou investici, říká Moťovský v Hospodářských novinách.