18-10-2007

Premiér Mirek Topolánek v New Yorku, foto: ČTKPremiér Mirek Topolánek v New Yorku, foto: ČTK Deníky komentují neúspěšnou snahu ČR stát se členem Rady bezpečnosti OSN. Podle Lidových novin žádný vládní činitel nevysvětlil, proč Česká republika o členství v radě usilovala. "Akce, kvůli níž premiér neváhal produkovat skleníkové plyny letem do New Yorku, by si to zasloužila," píše autor komentáře. Česko nezískalo potřebný počet hlasů a nakonec boj o členství v radě vzdalo.

Podle komentáře Mladé fronty Dnes Česko nepochybně podcenilo enormní nasazení Chorvatska a neudělalo všechno pro to, aby místo v radě získalo. Vynaložený čas, energie a peníze tak přišly nazmar, píše autor komentáře. "Přesto se žádná katastrofa nekoná. Prohráli jsme diplomatický zápas. To je všechno. Mimochodem, kdo z nás si vzpomene na to, kdo jsou nestálí členové Rady bezpečnosti dnes?" ptá se komentátor.

Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg, foto: ČTKMiroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg, foto: ČTK Hospodářské noviny ve svém komentáři oceňují, že ministr zahraničí Karel Schwarzenberg vzal odpovědnost za neúspěch Česka při hlasování o členství v Radě bezpečnosti OSN na sebe. Opět se potvrdilo, píše deník, jak osvěžující je knížecí vklad do české politiky. Přiznat chybu, nedokonalost a dokonce odpovědnost se tu totiž nenosí. A pokud už někdo z politiků chybu připouští, nedá to raději najevo, aby nevypadal jako slaboch. Schwarzenbergovo sebevědomé vystupování má ale i praktický dopad. Opozice i potenciální kritici rázem přišli o své trumfy. Předsedovi sociálních demokratů Jiřímu Paroubkovi došla inspirace a jen poněkud neinvenčně mluvil o "kolosální prohře", připomínají Hospodářské noviny.

 

Lidové noviny se ve svém komentáři vracejí k rozhodnutí Ústavního soudu, podle něhož policisté neměli právo odposlouchávat telefonické hovory advokáta Čapka, který v restitučních kauzách zastupuje Oldřicha Kinského. Čapka odposlouchávali kriminalisté ze speciálního týmu Majetek, který vznikl za premiéra Stanislava Grosse a který se snažil zabránit tomu, aby se vracel majetek velkým restituentům v čele se šlechtou. Stát si nesmí ve sporu s občanem v žádném případě vypomáhat tím, že na protistranu účelově poštve policii, píše deník. Důležitější než samotný konkrétní případ je ale to, že soud napříště nesmí povolovat odposlechy jen na základě pouhého trestního oznámení. Doufejme, že rozhodnutí Ústavního soudu budou respektovat nejen policisté, ale především soudci, uvádí komentátor Lidových novin.

 

Nejbohatší Čech Petr Kellner podle Mladé fronty Dnes narazil u "Putinova miliardáře". Kellnerova PPF Investments v minulých dnech koupila zhruba 40 procent akcií ruské pojišťovny Ingosstrach, v níž má majoritní 60-tiprocentní podíl ruský oligarcha číslo jedna Oleg Děripaska. A tomu se tento obchod vůbec nelíbí, píše list. Zvýšením kapitálu pojišťovny na čtyřnásobek se nyní snaží Kellnerovy finančníky ze své firmy vytěsnit. Kellnerovi hrozí, že jeho investice, která podle neoficiálních zdrojů dosahuje zhruba 17 miliard korun, bude znehodnocena. Spolumajitel PPF Investments Tomáš Brzobohatý prohlásil, že společnost bude své investice bránit všemi prostředky, které má. Děripaskovi protivníci však spory s ním vyhrávají jen velmi zřídka, dodává Mladá fronta Dnes. Podle mluvčího Děripaskovy společnosti vstoupila PPF Investments do pojišťovny tajně a v podstatě nepřátelsky.

 

Ředitel Národní knihovny Vlastimil JežekŘeditel Národní knihovny Vlastimil Ježek Podle deníku Právo ministerstvo kultury neslíbilo řediteli Národní knihovny v Praze Vlastimilu Ježkovi peníze na blob na Letné. Právu to potvrdil ministr Václav Jehlička. Ministerstvo se podle něj zavázalo financovat pouze přípravné práce, mimo jiné i výběrové řízení na studii na Letenské pláni. Po odmítnutí ze strany premiéra Mirka Topolánka a primátora Pavla Béma je to další špatná zpráva pro realizaci návrhu Jana Kaplického. Jeho projekt je tak ve stádiu klinické smrti, píše deník. Že na chobotnici, jak se Kaplického návrhu přezdívá, nejsou peníze, zopakoval v úterý i premiér Topolánek.

Někteří brněnští politici uvažují o tom, že nová budova Národní knihovny podle návrhu Jana Kaplického by mohla stát v Brně. Podle Mladé fronty Dnes přišel s tímto nápadem brněnský poslanec z ČSSD Jeroným Tejc. Nápad se zamlouvá i brněnskému primátorovi Romanu Onderkovi (ČSSD), píše deník. Podle Onderky by mohla nová budova stát třeba na místě bývalých kasáren v městské části Řečkovice. Přemístění novodobých knižních fondů do Brna považuje ale vedení Národní knihovny za vyloučené. Možnost, že by nová knihovna podle jeho návrhu mohla vyrůst v jiném místě, ovšem připustil Kaplický. Dostal prý i nabídky, zájem zaznamenal z Brna a Bratislavy. O unikátní návrh se zajímají i ve Skotsku. Podle deníku se Kaplického projekt zamlouval řediteli knihovny v Edinburghu. Britský architekt českého původu ale současně uvedl, že svůj návrh nechce stáhnout a nechce se s Prahou rozloučit.

 

Model Mezinárodního centra klinického výzkumuModel Mezinárodního centra klinického výzkumu Česko by nemělo otálet se stavbou ojedinělého brněnského Mezinárodního centra klinického výzkumu, na kterém se podílí i renomovaná americká Mayo Clinic. Zpoždění a problémy, které nyní výstavbu unikátního lékařského, vědeckého a vzdělávacího centra provázejí, mohou dokonce Českou republiku ohrozit. Píší to Hospodářské noviny. Podle tvůrců projektu se podobné centrum totiž plánuje ve Vídni. Podle původních plánů měla špičková klinika v Brně fungovat už v roce 2009, projekt už ale teď má roční skluz. Ministerstvo zdravotnictví v něm chce navíc provést některé změny.

 

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek chystá pode deníku

 

Sedm tisíc let stará socha byla nalezena na Moravě. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. Archeologové, kteří zhruba půlmetrovou sochu vykopali v Mašovicích na Znojemsku, mluví o objevu století. Keramickou podobu ženy s dutýma nohama a hýžděmi vytvořili kolem roku 4800 př. n. l. pravěcí lidé kultury s moravskou malovanou keramikou. Plastika je ozdobena žlutou barvou a podle odborníků je její cena nedozírná. Socha těchto rozměrů a v takovém provedení se nikde v Evropě ani v Orientu zatím nenašla, cituje deník Vladimíra Podborského z Masarykovy univerzity v Brně.

 

Týden před udílením Státní ceny za literaturu prosákla na veřejnost zpráva, že jejím letošním laureátem se stane Milan Kundera, uvádí se v sloupku Lidových novin. Literatura je podle autora pořád jen literatura, když jde ale o Kunderu, jedná se o informaci nejvyšší důležitosti. A to i v české kotlině, kde je autorovo mlčení vnímáno spíš jako výraz jeho arogance nežli plachosti. Pravda ale je, že i v českém prostředí dochází k určitému kunderovskému paradoxu. Kundera sám zastává názor, že autor má takzvaně zmizet za svým dílem. Proto se také příliš neobjevuje na veřejnosti a odmítá poskytovat rozhovory. Českým čtenářům přitom v posledních letech poskytl svá díla velmi sporadicky, protože začal psát francouzsky a na české verze jeho románů se mu nedostává čas. Český čtenář je tak náchylný k psychologizování a řečem o Kunderově povýšenosti. Ať nám tedy laureát Státní ceny za literaturu zacpe co nejdříve ústa dalším románem, uzavírá deník.

18-10-2007