15-11-2007

Zajistit civilní kontrarozvědce a vojenské tajné službě přístup k údajům mobilních operátorů chce podle deníku Právo ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, do jehož resortu spadá část působnosti bývalého ministerstva informatiky. Přístup tajných služeb k údajům telefonních operátorů má umožnit novela zákona o elektronických komunikacích, kterou Říman navrhl. Pro tajné služby by tak podle listu mělo být napříště snadné zjistit až rok zpátky například to, kdo komu telefonoval, jak dlouho hovor trval a kde se jeho účastníci právě nacházeli. Totéž platí i o textových zprávách přes telefon a komunikaci přes internet včetně elektronické pošty, píše Právo.

 

Jiří ParoubekJiří Paroubek Podle šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka lustrační zákon splnil svoji funkci a dnes je nadbytečný. Tento dva roky starý Paroubkův výrok připomínají ve svém sloupku čtvrteční Lidové noviny. Už tehdy podle deníku předseda největší opoziční strany připustil, že se unáhlil. Lidové noviny ho znovu otisky v souvislosti s chystanou Paroubkovou svatbou, kdy ho má právě ve výroční den 17. listopadu ve svém hotelu v Mariánských Lázních hostit bývalý estébák a Paroubkův přítel Vlastimil Dvořák. Paroubek zdůrazňuje, že se jedná o jeho ryze soukromou věc. Ryze soukromou věcí pana Paroubka by to však bylo pouze v případě, kdyby nechtěl vládnout této zemi. Jako premiér v očekávání musí počítat s tím, že veřejnost sleduje, kým se obklopuje. Intimní kontakty s agenty StB dávají Paroubkovým záměrům nový rozměr, píše list. Pěkná slova o modernizaci strany a o jejím otevření tak neslibují nic pěkného. Možná svůj záměr zrušit lustrace oznámí s taktem sobě vlastním některého příštího 17. listopadu, uzavírá svůj sloupek Martin Zvěřina v Lidových novinách.

 

Dětští vrazi opustí podle Mladé fronty Dnes příští rok vězení v Boleticích. Jedná se o sedm těžkých zločinců, dva z nich například ubodali jednaosmdesátiletou ženu. Nepůjdou ovšem úplně "na svobodu", připomíná deník, ale do ústavů s ochrannou výchovou. Budou tam ovšem mít výrazně víc volnosti, nežli měli dosud v Boleticích. Na vycházky budou moci chodit i bez dozoru vychovatele. Chlapci by měli jít do ústavů s ochrannou výchovou v kraji, odkud pocházejí,těch je ale v Česku málo. Ústavy navíc o mladé zločince ani nestojí. "Takže většina z nich skončí zase tady u nás," říká ředitel boletického vězení Jaroslav Žejdl.

 

Věkově smíšené třídy, individuální přístup učitelů a školné 2 tisíce 900 korun měsíčně - tak se dá podle Lidových novin stručně popsat nově vzniklá základní škola pro děti s mimořádnou inteligencí a nadáním. Její zakladatel bojoval tři roky za to, aby mohl takové zařízení otevřít. Ministerstvo školství mu to dlouho nechtělo umožnit. Až letos v září se mu po velkém úsilí podařilo získat na projekt všechny potřebné doložky a za necelé dva týdny škola zahájí svůj provoz v nových prostorách. V Česku existují některé střední školy, které se na mimořádně nadané děti zaměřují. Někde fungují i speciální třídy tohoto druhu. Celá základní škola ale v Česku dosud chyběla. Děti přijímá na základě psychologických testů.

 

Stát obcím peníze na čističky nedoplatí, informuje deník Právo. Jedná se o ty obce, které mají příliš dlouhé smlouvy se soukromými vodárenskými společnostmi, a které proto z unijních fondů nemohou dostat očekávaných až 85 procent finančních příspěvků na stavbu a renovaci čistíren odpadních vod. Středeční rozhodnutí vlády se ale nelíbí některým hejtmanům a starostům, obce tak totiž přijdou o peníze, se kterými ve svých rozpočtech počítaly. Podle hejtmana Libereckého kraje Petra Skokana rozhodnutí vlády posuzovat příspěvek z EU ve vazbě na délku provozovatelské smlouvy s vodárnami zavání klientelismem firem, které zatím na domácím vodárenském trhu nejsou a chtěly by si na něj otevřít cestu.

 

Ještě ani nestačili vybalit tašku z porodnice a už jim u dveří zazvonil pojišťovací agent - podobné zkušenosti mají stovky čerstvých rodičů, píše Mladá fronta Dnes. Z porodnic nebo matrik totiž patrně unikají osobní údaje o novorozencích. Podle lidí, kteří pracují v pojišťovnictví, získávají agenti informace zřejmě od zdravotních sester. Sami totiž přímo do porodnice nesmějí. Úřad pro ochranu osobních údajů podobnou praxi kritizuje a upozorňuje, že vynášení informací může být trestné. Hrozí za ně až desetimilionová pokuta.

 

První rychlovlaky vyjedou z Prahy do Mnichova, píší Hospodářské noviny. Celá cesta přes Plzeň, Domažlice a Cham potrvá tři a čtvrt hodiny. Oproti původním představám přitom nepůjde o čistě vysokorychlostní vlak, kde jezdí jen speciální soupravy rychlostí kolem 300 km/hod., jako je tomu u francouzského TGV, ale o zmodernizovanou trať, která umožní jet rychlostí kolem 200 km. Tratě z Německa se protnou v příhraničním městě Furth imWald za Domažlicemi. To je pokrok, píše deník, protože až donedávna obě strany plánovaly, že povedou vysokorychlostní tratě tak, že se nikde nepropojí.

 

Státní podnik Lesy České republiky má už brzy odtajnit, kam jdou stamiliony, které ročně vydá na vlastní propagaci - píšou to Hospodářské noviny. Připomínají, že i když jde o veřejné peníze, Lesy České republiky doposud vytrvale odmítaly cokoli o svých účtech zveřejnit. Teď ale firma slibuje, že nejpozději do nového roku vše napraví. Pomohl k tomu i zájem deníku, který nedávno testoval, jak státní a městské firmy dodržují zákon o svobodném přístupu k informacím. Ústavní soudci totiž letos v dubnu v průlomovém verdiktu rozhodli, že nejen úřady, ale ani veřejné podniky nesmějí až na výjimky nic tajit. Příklad Lesů České republiky ale zůstává jediným úspěchem. Ostatní státní firmy, do kterých tečou miliardy z veřejných rozpočtů, dál vzkazují: Nic neřekneme a jestli se vám to nelíbí, dejte nás k soudu.

15-11-2007