14-01-2008

Mladá fronta Dnes komentuje situaci Romů v Česku a nedávné výroky předsedy lidovců Jiřího Čunka o tom, jak ji změnit. Je očividné, píše autor, že Češi romského původu jsou v průměru méně vzdělaní, více nemocní, umírají dříve, jsou více nezaměstnaní a mají větší sklon ke kriminalitě. Pro tento varovný a bolestný fakt existuje několik vysvětlení. Romové jsou většinovou společnosti dlouhodobě diskriminování, společnosti na druhé straně vadí, že mají oproti jiným občanům výhody a zneužívají je. Žádný dobrý prostředek, jak zmírnit napětí mezi Romy a majoritní společností, přitom odborníci nemají. Podle Jiřího Čunka je zdrojem problémů romská velkorodina, jejíž zásady jsou prý v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Navrhuje proto, jak rodiny rozdělit a romskou komunitu rozpustit ve většinové společnosti. Podle deníku se ale prokazatelně mýlí. Kéž by se řešení chopil někdo vzdělanější a obratnější. Češi romského i českého původu, uzavírá deník.

 

Barbora Škrlová, foto: ČTKBarbora Škrlová, foto: ČTK Podle deníku Právo kroutí Norové nad neuvěřitelným příběhem Barbory Škrlové alias Adama v úžasu hlavami. Právo přetiskuje článek norské spisovatelky a cestovatelky Britt Miree Abrahamsenové, která shromáždila reakce norských učitelů a dalších obyvatel Norska nad tím, že třiatřicetiletá žena se tu mohla řadu měsíců vydávat za třináctiletého chlapce. Je to podivný příběh plný dramatických momentů, píše autorka. Nikde však nejsou zřejmé důvody, které Škrlovou k jejímu jednání vedly. Od chvíle, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, stačilo pouze vyřídit potřebné formality, a Škrlová mohla v Norsku zůstat legálně pod svým pravým jménem. Zvláštní podle článku je i to, že její skutečnou identitu nepoznali ani žáci ve třídě, kterou navštěvovala. Norští učitelé však přiznávají, že něco podobného by se teoreticky mohlo přihodit i v jejich škole. Jediný, kdo se totiž může zabývat identitou cizinců, je Norský vrchní úřad pro imigraci.

 

Na ustanovení zákona, které diskriminuje podnikatelky během mateřské dovolené, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Podnikatelé, kteří si neplatí nemocenskou, totiž nemají právo na to, aby si mohli vybrat jednu ze tří variant mateřské dovolené. Až dosud nemocenskou nepotřebovali, protože si v případě nemoci nenechávali u lékařů vystavovat neschopenky. Jenomže právě nemocenské pojištění je od letošního ledna, kdy začal platit nový systém vyplácení rodičovského příspěvku, rozhodující pro výběr varianty, na jakou má rodič nárok. Podnikatelkám, které se starají o malé děti, se tato změna pravidel nelíbí. Argumentují tím, že vydělávají, platí všechna povinná pojištění atd., a přesto je stát diskriminuje. Mohou tak získat jen nejnižší podporu, tedy 3800 korun měsíčně, stejně jako dlouhodobě nezaměstnané matky. Skupina živnostnic si proto stěžovala už u poslanců a chystají se napsat veřejnému ochránci práv Otakaru Motejlovi. Podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase však podmínka placení nemocenského pojištění ze zákona jen tak nezmizí. Nečas naopak podnikatelkám doporučuje, aby si platily alespoň minimální pojištění, jinak se musejí smířit s "nejpomalejší" rodičovskou dovolenou a nejnižším příspěvkem.

 

Lidové noviny komentují situaci, která nastala v Postoloprtech kolem chystaného pomníku obětem masakru z roku 1945. Na konci 2. světové války tu Češi zlikvidovali téměř osm set Němců, mezi nimi ženy a děti. Nadační spolek z Frankfurtu nad Mohanem by chtěl nyní obětem zřídit pomník, postoloprtští radní ale mají podmínku. Chtějí, aby na něm byl nápis, který uctí všechny mrtvé z doby předválečné, během války i po ní. Požadavek radních je směšný, soudí komentář Lidových novin. Stejně tak by například na pomníku bitvy u Slavkova mohla být připomínka všech padlých ve všech válkách. Je zároveň pochopitelný, protože vraždění jde na vrub české strany, a tuto skutečnost je třeba nějak zastřít. Postoloprtských radním se přitom nelze divit, chovají se tak skoro všichni. Kdyby dělali něco jiného, dostanou přes nos, píše se v Lidových novinách.

 

Řidiči se už nebudou moci při dopravních přestupcích vymlouvat na osobu blízkou, uvádí deník Právo. Zabrání jim v tom novela silničního zákona, kterou připravuje ministr dopravy Aleš Řebíček. Jejím cílem je zlepšit neutěšenou situaci na českých silnicích, kde za loňský rok při dopravních nehodách přišlo o život více než 1100 lidí a tisíce dalších byly zraněny. Ze zákona by například mělo zmizet ustanovení o osobě blízké, na které se dosud řidiči při vyšetřování nehod často vymlouvají. Chodci by měli mít absolutní přednost na přechodech, pro kamiony by na určitých úsecích dálnic měl platit zákaz předjíždění. Námětů pro novelu se podle ministra sešlo víc než osm set. Nyní je posuzuje expertní tým. Jejich vyhodnocení potrvá do konce února.

 

Stále více rodičů chce prodloužit svým dětem dětství a posílají je do školy až od sedmi let. Tedy o rok později, než je zvykem, uvádějí Hospodářské noviny. Méně přitom od odklad žádají lide z venkova, naopak je tomu ve městech. Roční odklad má podle deníku každé čtvrté dítě. Ani letos by během zápisů do 1. tříd, které odstartují v úterý a skončí v polovině února, neměla být situace podle odborníků jiná. Podle Dany Hudečkové, ředitelky Základní školy T.G.M. v Praze - Ruzyni, stojí za odklady často vyšší ambice rodičů, kteří chtějí, aby jejich dítě vstupovalo do školy starší, tedy zralejší a s větší šancí na úspěch. Plánují pro ně jazykové třídy či víceletá gymnázia. Často také chtějí dostat dítě na výběrovou školu, a pokud neuspějí, počkají si rok na druhou šanci. Nikde ale není prokázáno, že starší děti jsou vždy úspěšnější, píše deník.

 

O nové automobilce, jejíž výstavbu ve Vrchlabí zvažuje firma Volkswagen, informuje deník Právo. Společnost tu chce vyrábět vozidla nejnižší kategorie s názvem Up! Celková roční produkce malých vozů Volkswagenu by měla dosáhnout až 750 tisíc. Ve Vrchlabí už je jeden ze tří tuzemských závodů automobilky Škoda Auto. Nový závod by přitom měl využívat sítě jejích dodavatelů. Konečné rozhodnutí by měla dozorčí rada společnosti Volkswagen přijmout na svém březnovém zasedání.

 

Čištění a oprava letos čeká sochy na Karlově mostě. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Půjde především o sousoší na malostranské straně mostu. Dělníci letos most konečně otevřou a opraví poškozenou izolaci. Budou pokračovat i opravy kamenných kvádrů ze zábradlí mostu. Oprava středověké památky spolkne v roce 2008 desítky milionů korun. Deník ale připomíná, že oprava čeká i další pražské památky, například Rothmayerovu nebo Bílkovu vilu, Clam-Gallasův palác nebo Fürstenberskou zahradu. Magistrát chce do jejich oprav investovat více než 80 milionů korun.

14-01-2008