Přehled tisku

0:00
/
0:00

Všechny deníky se vracejí ke škodám, které o víkendu napáchala vichřice Emma. Podle Hospodářských novin jdou škody na domech, autech, vedení elektřiny a poničených lesích do stamilionů. Větrná pohroma byla podle deníku téměř stejná jako loňský orkán Kyrill.

Všechny deníky se vracejí ke škodám, které o víkendu napáchala vichřice Emma. Podle Hospodářských novin jdou škody na domech, autech, vedení elektřiny a poničených lesích do stamilionů. Větrná pohroma byla podle deníku téměř stejná jako loňský orkán Kyrill. Pojišťovny teď čeká perný týden. Jen samotná Česká pojišťovna už má nahlášeno přes pět tisíc případů. Pojišťovny teď chtějí jednat o tzv. "větrných mapách", kde by vytipovaly možné rizikové regiony a v nich zdražily pojištění. Podobně tomu bylo u povodní, připomínají Hospodářské noviny.

Dá se proti vichřici bránit předem? Nebo člověk musí jen čekat, co se stane a věřit, že jeho dům vichru odolá? - ptá se Mladá fronta Dnes. Podle odborníků si totiž musíme zvyknout, že škody na majetku způsobené větrem nebudou nic výjimečného. Oslovený statik Petr Macháň si ale nemyslí, že by bylo třeba upravovat stavební normy. Jak říká, nejde všechno dimenzovat na nejhorší možnost, to by se stavby velmi prodražily. Totéž říká i mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Elektrické vedení podle něj může být podzemní a pak se nestane to, co teď - že by vichr přelomil sloupy vysokého napětí a tisíce lidí bylo bez elektřiny. Jenže by to stálo tak bilion korun a elektrické vedení by pro změnu ničily povodně, píše Mladá fronta Dnes.


Václav Klaus
Při své první zahraniční cestě po znovuzvolení chce Václav Klaus opět zpochybnit oteplování. Jak uvádějí Lidové noviny, prezident je na pracovní návštěvě v New Yorku na mezinárodní konferenci o klimatických změnách. V úterý tu přednese přednášku nazvanou "Od klimatického alarmismu ke klimatickému realismu". Konference chce dát slovo odborníkům, kteří nesouhlasí s většinovým názorem ekologickým expertů z Mezinárodního panelu o klimatických změnách a zpochybňují globální změny klimaty a podíl člověka na nich. Politologové soudí, že u Václava Klause jde o gesto, kterým chce ukázat, že i ve svém druhém prezidentském období chce pokračovat v tom co mu kritici vytýkají. "Z tohoto hlediska mi jeho cesta připadá trochu jako klukovina,"říká v Lidových novinách Bohumil Doležal. Předsedu sociálních demokratů Jiřího paroubka výběr Klausovy cesty nepřekvapil. Považuje ji za odpověď všem, kteří snad měli iluze, že by se prezident mohl napravit.


Chystaný návrat Jiřího Čunka do vlády se nelíbí ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi. Píše o tom pondělní Mladá fronta Dnes. O tom, že zřejmě už tento týden navrhne Čunkův návrat do kabinetu, mluvil premiér Topolánek v diskusním pořadu České televize tuto neděli. "Jestli to premiér udělá, tak bude sranda,"řekl deníku Schwarzenberg v telefonickém rozhovoru v nemocnice, kde se zotavuje po operaci srdce. Ministr demisí v případě Čunkova návratu hrozil již dříve. Nepřesvědčilo ho, jak předseda lidovců vysvětloval své skandály, připomíná Mladá fronta Dnes. O odchodu z vlády hovořil i další zelený, ministr školství Ondřej Liška. Není vyloučeno, že by odešli všichni zelení - jejich šéf Martin Bursík v neděli premiéra před rychlým jmenováním Čunka do kabinetu varoval.


Předseda poslaneckého klubu ČSSD Michal Hašek se v komentáři pro deník Právo pozastavuje nad tím, že strana KDU-ČSL si téměř půl roku po schválení reformy veřejných financí vzpomněla, že se jí nelíbí poplatky ve zdravotnictví. Upozorňuje, že předseda lidovců Jiří Čunek ještě v září poplatky obhajoval s tím, že jde o zanedbatelné částky. Hašek se domnívá, že lidovci "udělali veletoč", protože poplatky u lékaře jsou natolik nepopulární, že ubírají vládním stranám volební preference. Náhlé vzpamatování se lidovců nevyplývá z lítosti nad schválením špatného zákona, ale ze strachu před hněvem voličů. Toto politické pokání však svědčí o tom, že jim nejde ani tak o zájmy pacientů, ale jen o jejich hlasy, tvrdí Michal Hašek v deníku Právo.


Vlasta Parkanová
Hospodářské noviny kritizují práci ministryně obrany Vlasty Parkanové. Podle nich byla minulý týden na jednání ve Spojených státech "neviditelná", což je ve vztahu k americkému radaru v Česku její standardní stav. Komentátor píše, že Parkanová v televizi radar nehájí, vyjednávání se účastní jen symbolicky a na otázky novinářů za ni odpovídají jiní. Ministerské angažmá Vlasty Parkanové připomíná generálské prýmky. Ty sice dodávají na vážnosti a dokazují vysokou hodnost, ale poctivě vzato, jsou vlastně jenom na ozdobu, dodává Robert Břešťan v Hospodářských novinách.


Mladá fronta Dnes se vrací k sobotnímu pochodu neonacistů Plzní. Podle deníku musel malé stádečko stoupenců ultrapravice potěšit velký zájem, který o akci projevovala média. Mohli si ve svých bezvýznamných životech připadat důležití, soudí komentátor. Bylo by roztomilé, kdyby příště plešouni dorazili na místo pochodu a neměli žádné publikum. A v novinách by o nich nebyla ani řádka. To by bylo zklamání! A smysl života by byl v tahu, glosuje komentátor v Mladé frontě Dnes.


Vláda prosazuje, by čeští občané nemuseli platit za elektronický dotazník, který má nahradit žádost o vízum do Spojených států. Deník Právo přitom cituje premiéra Mirka Topolánka, který zdůraznil, že žádost by měla být bezplatná. Dodal také, že občané budou vládě USA poskytovat jednoznačně méně údajů než při současných žádostech o vízum. Pokud se podle premiéra nestane nic mimořádného, budou čeští občané "svobodně létat do USA" už letos na podzim.


V tuzemsku podle Mladé fronty Dnes působí nejméně osm větších firem, které svým lidem platí v průměru přes 100.000 korun měsíčně. Nejštědřeji odměňují své zaměstnance pobočky zahraničních bank, které se zaměřují především na bohatou klientelu, firmy zabývající se informačními technologiemi a také některé poradenské firmy, píše list s odvoláním na vlastní srovnání padesátky nejlépe platících firem. Absolutním vítězem se stala tuzemská pobočka největší německé banky Deutsche Bank, která zaměstnává 61 lidí a zaměřuje se především na korporátní zákazníky. Po započítání mzdových nákladů na všechny její zaměstnance včetně vedení vychází průměrný měsíční plat za rok 2006 na 120.301 korun, vyplývá ze zjištění Mladé fronty Dnes. Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístila pobočka společnosti SAP se 117.493 korunami, na třetím místě HSBC Bank s průměrným měsíčním platem 113.371 Kč. K dalším firmám platícím svým zaměstnancům přes 100.000 korun měsíčně patří pobočka americké konzultační firmy McKinsey&Company, ABN Amro Bank, IBM Česká republika, finanční skupina PPF a státní podnik Řízení letového provozu s průměrným platem 101.086 Kč. Všech těchto osm společností podle Mladé fronty Dnes zaměstnává dohromady přes 2000 lidí, ve skutečnosti je však prý v Česku lidí, kteří pracují ve firmách s více než stotisícovou průměrnou mzdou, mnohem více. Jejich firmy však zaměstnávají příliš málo lidí, anebo si nelámou hlavu s českými zákony a svoje účetní uzávěrky zveřejňují i s několikaletým zpožděním, nebo vůbec, píše Mladá fronta Dnes.


Jak hodnotí cizinci ceny v Česku - to je téma Hospodářských novin. Cizince u nás pořád příjemně překvapí levné pivo, hlavně to v láhvích. Ale jinak kroutí podle listu hlavou: nad cenami fotoaparátů, cédéček i oblečení. Podle obyvatelů všech sousedních států, kromě Slovenska, a lidí, kteří mají srovnání se západní Evropou, jsou tuzemské obchody s oděvy předražené a navíc s nevalnou nabídkou. Naopak služby, jídlo a zčásti i nájmy jsou z pohledu cizinců, kteří u náš žijí, levné.


V polovině příštího roku by mohlo v Česku skončit běhání na úřady s "každým papírem", píší Lidové noviny. Vysokoškolské diplomy, vysvědčení, rodné listy a další dokumenty bychom mohli úřadům dodávat v elektronické podobě. Bude možné je posílat e-mailem a budou mít stejnou platnost jako jejich ověřené kopie. Tento způsob komunikace se státem chce uzákonit ministerstvo vnitra. Dosud máme pouze tři možnosti. Buď poslat vše potřebné poštou nebo dokumenty přinést přímo dotyčnému úředníkovi anebo je odevzdat v podatelně úřadu, uvádějí Lidové noviny.