Přehled tisku

Jan Švejnar
0:00
/
0:00

Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Švejnar komentuje pro Lidové noviny prezidentskou volbu. Domnívá se, že vřava nových aktuálních témat nesmí umlčet střet o interpretaci toho, co se v únoru ve Španělském sále vlastně odehrávalo. Václav Klaus hned po svém zvolení opět vyhlašuje své demokraticky volené soupeře za nepřátele demokracie.

Neúspěšný kandidát na prezidenta Jan Švejnar komentuje pro Lidové noviny prezidentskou volbu. Domnívá se, že vřava nových aktuálních témat nesmí umlčet střet o interpretaci toho, co se v únoru ve Španělském sále vlastně odehrávalo. Václav Klaus hned po svém zvolení opět vyhlašuje své demokraticky volené soupeře za nepřátele demokracie. Místo aby podal druhé polovině ruku a snažil se pochopit, proč byl pro tyto občany a volitele méně atraktivní či dokonce nepřijatelný, všechny své kritiky a soupeře dává do jednoho pytle a naši snahu označuje za pokus zničit polistopadový vývoj, píše Jan Švejnar. Podle něj ve volbě nešlo o žádný střet o demokracii a svobodu. Dodává, že pokud by česká demokracie skutečně stála a padala s Klausem, byl by to ten nejtvrdší důkaz o neúspěchu polistopadového vývoje, a tedy i Klause samotného. Jan Švejnar míní, že po nedůstojných událostech z volby by se měli všichni - prezidentem počínaje - snažit o to, aby se atmosféra a chování politiků změnilo a aby se tyto věci, nehodné České republiky, už nemohly opakovat. K tomu však nevede jejich popírání či černobílé překrucování, upozorňuje Jan Švejnar v Lidových novinách.

Deník Právo připomíná, jak vypadala oslava prezidentského slibu před pěti lety: lidová veselice na Hradčanském náměstí se spoustou jídla a pití, vše za devět korun, mobilní zvonkohra a všeobecné veselí. Letos ale nic takového nebude. Může za to prý nervozita politiků po ostudné volbě hlavy státu. Veselici odpískal tehdejší organizátor a primátor Prahy Pavel Bém. Jak sdělil deníku Právo, uspořádat teď oslavu ve stávající politické atmosféře nepovažuje za moudré.

Mladá fronta Dnes si všímá vyjádření mluvčího prezidenta Petra Hájka, který popřel, že by bohoslužba Te Deum byla tradiční součástí prezidentské inaugurace, protože se konala jen v případě zvolení Emila Háchy, Klementa Gottwalda a Václava Havla. Podle komentátora se Klaus nechce s těmito třemi muži dostat na jeden seznam. První dva jsou spojeni s temnými stránkami českých dějin, Gottwald navíc nechal zanedlouho příslušného biskupa internovat a katedrálu ukradl. A Havla Klaus nemá rád, poznamenává list.


Deník Právo komentuje návrh novely policejního zákona, podle nějž by měli policisté povinnost řešit jen ty dopravní nehody, u nichž škoda přesáhne 250.000 korun. Pokud bude zákon schválen, měli by podle komentátora dostávat řidičský průkaz jen ti, kteří složí zkoušky na odborného odhadce škod. Autor článku uvádí příklad: na křižovatce do sebe vrazí dvě auta. Jejich řidiči budou přesvědčeni, že vznikla škoda aspoň za půl milionu, a zavolají policii. Jenže za čas se ukáže, že oprava stála 248.000 korun. Policie tedy byla zavolána neoprávněně a řidiči budou muset její výjezd zaplatit. Podle komentátora je také například možné, že při nehodě škoda jednoznačně přesáhne limit 250.000, ale řidiči budou pod vlivem alkoholu. Policii v takovém případě jistě volat nebudou a raději oželí peníze, než aby přišli o řidičské průkazy. Až zase vymyslíte něco podobně humorného, dejte nám vědět, vzkazuje deník Právo ministerstvu vnitra.


Hospodářské noviny komentují výsledky nejnovějšího žebříčku nejbohatších lidí planety. Připomínají, že na 91. místě se umísil i Čech Petr Kellner, a konstatují, že pořadí časopisu Forbes kromě toho, že uspokojuje starou lidskou zvědavost na cizí peněženky, je kupodivu i zprávou o současném světě. I když se podle komentátora zdá, že ve světě Amerika na pohled ztrácí na váze, pořád je to země velkých podnikatelských příběhů. V celkovém žebříčku pochází z Ameriky 42 procent všech miliardářů, poukazují Hospodářské noviny. Rusko už je zemí číslo dvě, je v ní ale z vrcholu pořád blízko pádu. Kde je konec Chodorkovskému a Berezovskému? Zato jsou před Kellnerem noví ruští boháči, jejichž jména znají jen velmi pozorní čtenáři..., uvádějí Hospodářské noviny. V menších zemích bez zlatých dolů a ropných vrtů nejsou tak bohatí lidé zrovna obvyklí (v první stovce není Dán, Nizozemec ani Ir). Přinejmenším to znamená, že Česko toleruje individualismus (v první stovce příznačně není Japonsko) a nevyhání vysokými daněmi (tři ze čtyř nejbohatších Švédů sídlí ve Švýcarsku nebo Británii). A v jedné věci máme štěstí: že introvert Kellner nikdy nepůjde do politiky. Vždy o příčku nad ním je Silvio Berlusconi, dodává komentátor Hospodářských novin.


Lidové noviny se na své titulní straně ptají, zda je víkendová vichřice Emma jediným viníkem stamilionových škod na energetické rozvodové síti? Podle deníku existuje ještě jeden pachatel - velmi špatný stav některých sloupů vedení, které spravuje elektrárenský gigant ČEZ. Podle fotografie, kterou mají noviny k dispozici, se ukázalo, že sloup spadlý v sobotu na rychlostní silnici u Mladé Boleslavi měl silně zrezivělé uchycovací patky. Byl tak pro své okolí nebezpečný, i kdyby vítr o síle orkánu nepřišel. ČEZ o špatném stavu sloupů v této lokalitě věděl. Chystal se je prý letos na jaře vyměnit. Podle mluvčího ČEZU Ladislava Kříže je ale počasí předběhlo, píší Lidové noviny.


Architekti věhlasných jmen většinou v Česku navrhují hlavně banky a administrativní budovy. Proto je podle Hospodářských novin Plzeňský palác Ehrlich z ateliéru Bořka Šípka unikátem. Je to totiž jeden z prvních obytných komplexů mimo Prahu, který navrhl věhlasný architekt. Podle historika architektury Zdeňka Lukeše se teprve teď začíná situace blížit stavu za první republiky, kdy investoři sázeli na uznávané architekty u všech druhů staveb. Známá jména s sebou obvykle přinášejí i neobvyklá řešení. Na taková řešení si budou muset zvykat hlavně stavební firmy, říká pro Hospodářské noviny sám architekt Bořek Šípek.


Čtvrtina žen vytýká svému muži velké břicho. Alespoň to vyplývá z průzkumu agentury SCaC pro Mladou frontu Dnes. Deset procent žen by pak uvítalo, kdyby jejich partner zhubl pořádně a všude. Průzkum také ukázal, že muži jsou poměrně tolerantnější. Se svými partnerkami je spokojeno 64 procent Čechů. Podobně smířených žen je skoro o deset procent méně. A muže netrápí ani pár kil navíc na sobě. Zhubnout chce jen třetina z nich. Přitom podle obezitologů nezdravou tloušťkou u nás trpí více než šedesát procent mužské populace. Jak ale řekla Mladé frontě Dnes lékařka Jana Divoká, nadváha u mužů je společensky mnohem tolerovanější. Příliš tlustých žen je u nás kolem padesáti procent. Celkově v Česku přibudou tři procenta obézních lidí za každých pět let.