14-03-2008

Pražský hrad, foto: ČTKPražský hrad, foto: ČTK Soud nařídil exekuci Pražského hradu a katedrály svatého Víta, protože Správa Pražského hradu dluží peníze soukromé firmě. Jak píší Hospodářské noviny, jedná se o necelý milion korun. Nucený prodej katedrály či Hradu prozatím nehrozí - Správa Pražského hradu požádala soud, aby nařízenou exekuci zastavil. Počátek kauzy sahá do roku 2001, kdy se na Hradě konala výstava o působení italských renesančních a barokních umělců v Praze. Na expozici se podílela společnost GEMA Art. Správa Pražského hradu jí odmítala zaplatit část slíbeného honoráře v řádu stovek tisíc korun tak dlouho, až Obvodní soud pro Prahu 1 loni v červnu nařídil exekuci. Nejasná je odpověď na otázku, proč Správa nechala situaci zajít tak daleko. Verze obou stran sporu jsou diametrálně odlišné. Právní zástupce soukromé firmy tvrdí, že o necelém milionu začala Správa Pražského hradu tvrdit, že ji firma nabídla jako sponzorský dar. Později prý začala uvádět, že jí společnost GEMA ARt dluží přibližně stejnou částku, jakou má Správa uhradit. Jinak se na problém dívá Hrad. Tvrdí, že žádná písemná smlouva uzavřena není. Současně jsou vedeny další spory, v nichž zase Správa Pražského hradu požaduje po GEMA Art například nezaplacené nájemné, uzavírají Hospodářské noviny.

 

Mirek TopolánekMirek Topolánek Deníky komentují ostrý výrok Mirka Topolánka na adresu výroční zprávy amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě v roce 2007, která se zmiňuje i o Česku. "Škoda jen, že Topolánek svůj překvapivě tvrdý odsudek USA nevyjádřil při nějaké vhodnější příležitosti a v nějaké inteligentnější souvislosti. Američané jeho výlev vnímají nepochybně jako těžkou urážku," píše komentátor Práva. Podle komentátora Lidových novin si Topolánek v praxi až překvapivě neuškodil: "Za Topolánkem stojí většina účastníků webových anket. No, jejich význam nepřeceňujme. Ale za Topolánkem stojí i všechny politické strany. To je, panečku, národní konsenzus. A hlavně, za Topolánkem stojí Klausova zkušenost ještě z premiérské éry - i on ostře napadl obdobnou americkou zprávu.

 

Hospodářské noviny komentují české a polské vyjednávání o umístění radarové a raketové základny USA ve střední Evropě a úvahy, zda se Polákům nepodařilo vyjednat lepší dohody s Američany než Čechům. "Tvrdí Poláci, měkcí Češi? Omyl," píše autor komentáře a v souvislosti s nadcházejícími americkými prezidentskými volbami dodává: "A příští prezident? John McCain by na Bushovy plány navázal. Obama a Clintonová, nebudou-li mít na stole podepsanou smlouvu, by si přinejmenším vzali oddechový čas. V každém případě je jisté, že lepší podmínky než s nynější administrativou, by s nimi Varšava nevyjednala. Což je mnohem logičtější argument než nadšení z tvrdého postupu Polska, proč lze stále předpokládat, že Varšava a Washington se ještě před Bushovým odchodem z Bílého domu dohodnou."

 

Rozhodnutí Ústavního soudu, který zamítl návrh poslanců ČSSD na zrušení zákona, na jehož základě vznikl Ústav pro studium totalitních režimů, vítá komentář Lidových novin. "Je v souladu se zdravým rozumem," hodnotí komentátor postoj soudu. "Svůj neúspěch by mohli sociální demokraté využít a snažit se ústavu coby badatelskému pracovišti dodávat témata a pokoušet se jej v dobrém slova smyslu úkolovat, aby se opravdu nestal prodlouženou rukou vládní propagandy. Jenže to ČSSD neudělá, protože skutečnosti, které ústav vytahuje na světlo, se nehodí k momentální stranické linii Jiřího Paroubka, těsné spolupráci s KSČM," píše autor. Komentátor Mladé fronty Dnes uvádí, že je dobře, že Ústavní soud návrh poslanců ČSSD dostal a vážně ho řešil. "Je dobře, když posoudil, že je správné, aby komunisté nesměli do klíčových funkcí této instituce, a že je správné mluvit o minulé éře jako o době nesvobody," píše. Ústav pro studium totalitních režimů má za cíl zkoumat nacismus a komunismus v českých dějinách. Zpracovává, zpřístupňuje a převádí do elektronické podoby data z archivů, což by mělo podle autorů zákona přispět k pochopení minulosti a zabránit tendenčnímu výkladu historie. Ústav vydává časopis, jeho pracovníci se věnují badatelské činnosti.

 

Vysokou školu dokončí asi jen čtvrtina Čechů. Vyplývá to z analýzy Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), napsaly Hospodářské noviny. Česko se tak v mezinárodním srovnání OECD řadí k zemím, kde vysokou školu dokončí nejméně lidí. ČR patří spolu s Německem, Rakouskem a Švýcarskem k zemím, kde počet dostudovaných nepřekročí 30 procent. Naopak nejvíce studentů dokončí vysokou školu tradičně v severských zemích. Ve Finsku je to asi 47 procent, v Dánsku 45 procent a ve Švédsku téměř 38 procent studentů. Proč se to stává? Důvod je ten, že studenti v Česku často čekají na příležitost dostat se na další pokus na školu, na které si skutečně přejí studovat. Změny by mohla přinést reforma ministra školství Ondřeje Lišky (SZ), který chce v květnu předložit k diskusi záměr reformy vysokých škol. Vysoké školy se už nyní otevírají stále více studentům a v budoucnu by se měla rozšiřovat především bakalářská studia.

 

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) navrhuje, aby analogový signál druhého programu České televize (ČT2) přestal letos vysílat v šesti českých krajích. Program ČT2 by tam pak měl vysílat jen digitálně. Podle Mladé fronty Dnes s tím počítá návrh, který má schválit vláda. Změna by se měla týkat významné části obyvatel Prahy, Brna, Plzeňského, Ústeckého, Jihočeského a Středočeského kraje. V posledních třech jmenovaných krajích bude signál vypnut ze dne na den, a to už v červenci a v srpnu. Lidé, kteří si nepořídí set top box, což je zařízení umožňující příjem digitálních televizí, tak o druhý program přijdou. Výhrady mají České radiokomunikace, podle kterých je plánovaná rychlost pokrývání příliš vysoká. "Reálným termínem ukončení digitalizace je rok 2012," uvedl ředitel Úseku pro transformaci společnosti Kamil Levinský. Digitální televize není pro některé oblasti republiky novinkou. V Praze se zkušebně vysílá několik let. Digitální vysílání je možné naladit také v okolí Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Domažlic. Právě Domažlicko se loni stalo první oblastí, v níž skončilo vysílání analogové televize, napsala Mladá fronta Dnes.

 

Jiří ČunekJiří Čunek Komisař ostravské protikorupční policie je podezřelý z toho, že loni médiím poskytl informace o tom, že předseda KDU-ČSL a bývalý vicepremiér Jiří Čunek údajně zneužíval sociální dávky. Informuje o tom Mladá fronta Dnes s tím, že Inspekce ministra vnitra již ukončila vyšetřování této věci. Státní zastupitelství by teď mělo posoudit, zda ostravského vyšetřovatele obvinit, nebo ho nechat být. Podle informací listu se pracovníci inspekce domnívají, že ostravský komisař předal novinářům smlouvy Čunka s bankami a tabulku příjmů a výdajů Čunkovy rodiny. Obojí bylo součástí jeho trestního spisu. Čunek oznámil, že podporu získal v souladu s tehdy platnými zákony a případ necítí ani jako etické selhání.

 

Britská spisovatelka Joanne Rowlingová už podruhé intervenuje v Česku, píší Lidové noviny. Poprvé, před čtyřmi lety, se zasazovala o zákaz klecových lůžek v ústavech. Tentokrát vyslala zástupce své organizace, českého psychiatra Jana Pfeiffera, aby pomohl s reformou náhradní péče o děti. Jeho úkolem je navázat spolupráci s vládními úředníky, na jejímž konci by měla být výrazná redukce ústavů a náhrady této péče jinými formami pomoci dětem v nouzi a jejich rodinám. Počet dětí v kojeneckých ústavech, dětských domovech, výchovných ústavech je v Česku velmi vysoký - jde zhruba o 20 tisíc dětí. Pfeiffer obeslal ministry a kraje. Žádná schůzka s ministrem se ale dosud neuskutečnila. Mluvčí ministra Nečase Jiří Sezemský říká, že výměně zkušeností se nebrání. Při přebírání zahraničních zkušeností, je vždy nutné přihlížet k místním podmínkám a zvyklostem.

14-03-2008