Přehled tisku

0:00
/
0:00

Deníky komentují situaci ve školství a stávkovou pohotovost, kterou školské odbory v úterý vyhlásily. Vláda učitelům slíbila dát navíc půl miliardy korun letos, v příštím roce pak další čtyři miliardy, odbory jsou však nespokojeny. Komentátor Lidových novin píše, že eventuální stávka by mohla ovlivnit pracovní dobu učitelů.

Deníky komentují situaci ve školství a stávkovou pohotovost, kterou školské odbory v úterý vyhlásily. Vláda učitelům slíbila dát navíc půl miliardy korun letos, v příštím roce pak další čtyři miliardy, odbory jsou však nespokojeny. Komentátor Lidových novin píše, že eventuální stávka by mohla ovlivnit pracovní dobu učitelů. V zásadě lze podle listu říct, že vláda chystá učitelům letos jen nejnutnější finanční náplast, příští rok pak citelné přilepšení. Spokojeni asi nebudou. Kvůli tomu letošku. Až budou jejich odboráři přemýšlet o stávce, měli by být ale opatrní. I učitelé jsou totiž zranitelní. Konkrétně svou pracovní dobou. Právě v současné době se totiž připravuje zákon, který má legalizovat jakousi výjimku ze zákoníku práce tak, aby učitelé nemuseli sedět ve škole, i když zrovna neučí. To není ve světě zas úplná samozřejmost. Spíš naopak, uzavírají Lidové noviny.

Podle komentátora Hospodářských novin je školství dlouhodobý problém, který sice všechny vlády - včetně Topolánkova kabinetu - označují za prioritu, ale podle listu je to priorita sporná. Problematická je i klíčová otázka školného. Ministr Liška nezvládl křest ohněm ve vládě podle komentátora tak špatně. Přesto nelze vyčítat školským odborům rozhodnutí, že směřují ke stávce. Protest platově podvyživených učitelů je určitě pochopitelnější než bubnování šéfů odborové ústředny k revoltě proti všem reformám, píše list. Problémy resortu se podle něj točí v kruhu také proto, že se v něm často střídají ministři. Nejúčinnější cestou, jak situaci zlepšit, zůstává zrušení tarifních tabulek, což by umožnilo růst platů kvalitních učitelů. Ale ministr Liška připouští jen zvýšení proměnlivé složky mzdy o třicet procent. A chce vydat metodické vodítko, jak učitelské schopnosti hodnotit. Místo toho, aby ředitelům velkoryse uvolnil ruce a spolehl se, že většina z nich si bude chtít udržet schopné kantory, uzavírá deník.


Podle komentátora deníku Právo přivedly blížící se podzimní senátní a krajské volby českou vládu k humanitárními gestu - přidá důchodcům i učitelům. Půl miliardy učitelům na odměny od září, to je nevkusný žert. Nejméně šestiprocentní inflace bude trvat celých dvanáct měsíců, kantoři si tuto ránu budou moci přelepit čtyřměsíčním flastříčkem. Ten sice chorobu nedostatečných platů neléčí, alespoň však zamezí hrozící stávce před podzimními volbami, píše list. Vláda ví, co si učitelé asi neuvědomují: že je to mocná voličská skupina, uzavírá list.


Hospodářské noviny komentují pokutu 14,2 milionu korun, kterou v pondělí udělil Úřad na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) za kartel českým drůbežářům. Kdyby na trhu s drůbeží panovala dokonalá konkurence, muselo by v případě jakékoliv změny ceny drůbežárnami dojít okamžitě k návratu k původnímu stavu a k vymizení všech zisků v tomto odvětví. A to díky volnému vstupu do odvětví. Firmy vyrábějící třeba podobný produkt by totiž změnily výrobu, aby si z těchto zisků ukrojily svůj díl. Vstoupily by do odvětví výroby kuřat, nastavily by o něco nižší cenu, na kterou by spotřebitelé okamžitě zareagovali. To se však nestalo, a proto musel nastoupit ÚOHS. Drůbežáři si chtěli jen veřejně vytvořit lepší vyjednávací podmínky vůči svému velkoodběrateli. A byli potrestáni, míní komentář.


Kauza Kuřim podle komentátora Mladé fronty Dnes ukázala, že v Česku existují dva přístupy k ochraně dětí. Jeden reprezentovaný lidmi kolem Klokánku, kteří zachraňují děti z problémových rodin takřka za každou cenu. A druhý, podporovaný například postoji ombudsmana Otakara Motejla, který tvrdí, že dítě patří přednostně k rodičům, třebaže jejich chování k dětem je na hranici. A hledání, kde tato hranice leží, je předmětem ostrých a vášnivých diskusí, píše list. Právní stát je podle listu v některých momentech bezzubý a lidský život nelze svázat do předpisů a nařízení. Kuřimská kauza upozornila podle Mladé fronty Dnes rovněž na nebezpečí různých sekt a náboženských úchylek všeho druhu.


Korunní svědkyně v korupční kauze šéfa lidovců Jiřího Čunka Marcela Urbanová nesmí nahlížet do dokumentů týkající se tohoto případu. Přerovský soud ji odmítl uznat za poškozenou. Spis v korupční kauze Jiřího Čunka tak zůstane už nejspíš navždy tajný. A s ním i přesné důvody sporného rozhodnutí, že je šéf lidovců nevinný. Informují o tom Hospodářské noviny. Přesné důvody očišťujícího verdiktu tak znají pouze žalobci, kteří však spisy zveřejnit nehodlají, a také šéf lidovců Čunek, který však již sedm měsíců odmítá rozhodnutí státních zástupců zveřejnit. Tvrdí, že by to mohlo poškodit svědky. Urbanová se už jednou snažila oficiálně ke spisu dostat. Podle soudů však v úplatkářském vyšetřování vystupovala pouze jako svědek. K dokumentům by se přitom mohla podle soudů dostat pouze jako poškozená. Znovu to tedy zkusila přes případ, který s Čunkovou kauzou velmi úzce souvisí. Zlínský podnikatel Petr Vaškůj je v něm obžalován, že chtěl dát Urbanové úplatek 750.000 korun, aby obvinění proti Čunkovi stáhla. Vaškůj později sám přiznal, že na ni vše nalíčil, aby dokázal, že si vše vymyslela. Urbanová proto požádala přerovský soud, aby ji v tomto případě uznal za poškozenou. Soudce Jiří Barbořík však tuto žádost zamítl. "Sice se proti tomu odvoláme, ale těžko něco zmůžeme," cituje list advokátku Urbanové Kláru Samkovou-Veselou.


Antimonopolní úřad se rozhodl prošetřit ceny nových aut v Česku. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi se mu zdají neúměrně vysoké píše Mladá fronta Dnes. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nezpochybňuje to, že o některá auta je v Česku větší zájem než jinde, a proto je vyšší i cena. Zajímá ho však, jestli automobilky uměle nezvyšují ceny tím, že stanovují prodejcům a servisům takové podmínky pro prodej a servis, které brání konkurenci. Pokud by se toto podezření potvrdilo, hrozila by jim pokuta až deset milionů korun nebo deset procent z jejich ročního obratu. Automobilky i dovozci podezření odmítají s tím, že ceny automobilů v jednotlivých zemích nelze srovnávat. Argumentují například různou vybaveností aut či odlišnými podmínkami na trhu, uvádí Mladá fronta Dnes.


Deník Právo se na své titulní straně věnuje problému alkoholismu v Čechách. Počet lidí závislých na alkoholu může podle primáře Psychiatrické léčebny Bohnice Karla Nešpora přesahovat 600 tisíc. Přesný počet alkoholiků však nelze zjistit. K tomuto číslu došel Nešpor srovnáním s Velkou Británií, kde je zhruba sedm procent lidí starších 15 let závislých na alkoholu. S pomocí údajů o spotřebě alkoholu na obyvatele u nás a v Británii mu vyšlo že v Česku je asi 614 tisíc závislých. Z odborných výpočtů vyplývá, že na nemoci způsobené chronickým pitím alkoholu zemře u nás ročně asi 4000 mužů a 2000 žen. Podíl těchto úmrtí se na celkové úmrtnosti v posledních desetiletích zvýšil, a to především u mužské části obyvatelstva, píše deník Právo.