Přehled tisku

Viceprimer ministro, Jirí Cunek
0:00
/
0:00

Deníky ve svých komentářích rozebírají dění okolo výsledků auditu, který se zabýval financemi předsedy lidovců Jiřího Čunka.

Deníky ve svých komentářích rozebírají dění okolo výsledků auditu, který se zabýval financemi předsedy lidovců Jiřího Čunka. Před více než třiceti lety pracující lid masově odsuzoval Chartu 77, aniž ji četl. Nyní se přeme o Čunkově auditu, aniž jsme ho viděli, píše ve svém komentáři Mladá fronta Dnes a upozorňuje na zvláštní chování členů vlády. Ministr Schwarzenberg tvrdil, že zprávu o výsledcích auditu nečetl, i když ji měl nejméně týden u sebe, a premiér Topolánek se o ni nezajímal, ačkoliv se týkala největšího skandálu jeho vlády. Navíc některé otázky i po ukončení auditu zůstaly nezodpovězeny, konstatuje deník a ptá se, proč tedy policie předsedu lidovců vlastně pronásledovala, zda nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká do věci zasáhla na politický pokyn a proč se se zveřejněním zprávy dělaly takové ciráty. Odpověď na tyto otázky je podle Mladé fronty Dnes i odpovědí na otázku, jaká je kvalita zdejšího demokratického režimu.

Hospodářské noviny upozorňují, že v případu kontroly účtů Jiřího Čunka šlo hlavně o čest Karla Schwarzenberga. Ve svém komentáři doporučují, abychom s konečným úsudkem ohledně výsledků detektivní kanceláře Kroll ještě raději počkali. To, že zpráva vyznívá pro Čunka příznivě, totiž ohlásil Martin Bursík. A ten má největší zájem na tom, aby kníže Schwarzenberg ve vládě zůstal, konstatuje list. Místopředsedu vlády Bursíka výsledek auditu rozjařil natolik, že v neděli v poledne televizním divákům na úvod popřál "dobrý večer", všímají si Lidové noviny. Podle jejich komentáře však jsou peníze za audit vyhozené. Pana Čunka v očích pochybovačů neočistí, straně zelených nepomůže, ba naopak. Na auditu ministr Bursík možná nechtěně demonstroval svou manipulátorskou zručnost. A že aféra Čunek skončila? To si z nás jen zelený předseda dělá dobrý večer, uzavírá deník.


Martin Bursík
Před sjezdem Strany zelených má Bursík výrazně navrch, píše se v komentáři Lidových novin. Dana Kuchtová ho sice neustále kritizuje, ale evidentně má strach ho v čele strany nahradit. A tak se vymlouvá, že s ohledem na blížící se volby musejí zelení vystupovat jednotně. Jenže volič dobře vidí, že zelení jednotní nejsou, k čemuž měrou vrchovatou přispívá právě Dana Kuchtová. Takže pokud chce Kuchtová své straně před volbami pomoci, měla by souboj s Bursíkem dobrovolně podstoupit co nejdříve, radí list.


Komentátor deníku Právo hodnotí pokus premiéra Topolánka srovnávat rozhodnutí ohledně Marshallova plánu v roce 1947 s přijetím či nepřijetím amerického radaru v roce 2008. Souhlasí s premiérem v tom, že v obou případech se jednalo o rozhodnutí s dalekosáhlými důsledky. Nesrovnatelná je však podle deníku pozice Prahy v roce 1947 a její dnešní postavení. I když tehdy vláda Marshallův plán přijala, stačil jeden rozhovor Stalina s Gottwaldem a všechno bylo jinak. Dnešní Topolánkova vláda má však podle listu naprostou svobodu volby. Česká republika už není kopacím míčem, s nímž si kdysi pohrávaly okolní velmoci. To jen Moskva se na Česko stále dívá jako na bývalého člena Varšavské smlouvy. Funkce radaru jí nevadí, znepokojuje ji spíše fakt, že do střední Evropy s ním přichází síla, která mění pravidla onoho tradičního zápasu se středoevropským hadrákem. Je nepochopitelné, že to Topolánkova vláda není s to českým občanům vysvětlit, podivuje se list.


Deníky také komentují pokles dodávek ruské ropy do Česka v průběhu minulého týdne. Podle komentátora Lidových novin je dost nepravděpodobné, že to nesouvisí s podpisem smlouvy o umístění radaru v Česku, ačkoliv podobné letní výpadky podle ministerstva průmyslu a obchodu byly už v minulosti a měly technické pozadí. Oba možné důvody snížení dodávek, technické problémy a podpis smlouvy o radaru, se podle komentátora listu dají docela dobře spojit. Rusko využilo situace k obratnému a opatrnému testu, jakou formou nátlaku energetickými zdroji si do budoucna směrem na Západ může dovolit. Testuje zároveň Česko, jeho sousedy, Evropu a transatlantické společenství. Bezděčně to vypadá jako jakýsi náznak opakování berlínské blokády z roku 1948, samozřejmě v daleko mírnější podobě, píše komentátor. Ve výběru testování měli Rusové mimořádně šťastnou ruku: malá, strategicky významná a přitom politicky dosti rozvrácená země. V otázce radarové základny je většina veřejnosti proti. V zemi existuje mohutná a politicky organizovaná proruská lobby, kterou představuje KSČM a výrazná část ČSSD. Česká veřejnost cítí spontánní nechť k Američanům, nedůvěru k sjednocující se Evropě, je nevraživá vůči západním sousedům (Německo, Rakousko), píší Lidové noviny. Otázka zní: zůstane česká společnost během testu v základních věcech rozdělená a rozvrácená, sousedé lhostejní nebo dokonce nepřátelští, Evropská unie neúčinná a Američané bezmocní? V tomto případě je jeho výsledek jednoznačný a pro Rusku příznivý: můžeme přitvrdit. Pořádně a rychle, píše komentátor Lidových novin.

Že za poklesem dodávky ropy z Ruska do Česka není jen technický problém, se domnívá i komentátor deníku Právo. A už vůbec nejde jen o lokální patálii mezi Prahou a Moskvou, píše. Jsme svědky probleskování celosvětové mocenské hry o strategickou surovinu. Svobodný svět má zhruba od roku 1998, kdy dovoz převážil produkci ropy v USA, vážné obavy o svoji energetickou bezpečnost, uvádí komentátor deníku Právo.


Česká spořitelna bude mít v Česku první bankomat na ukládání peněz, které se na účet klientů připíšou online. Bankomat bude na pobočce spořitelny v Praze na Smíchově, kde tento týden zároveň začne fungovat první samoobslužná zóna, kde se klient může pomocí terminálu spojit s internetovým bankovnictvím. Píší to Hospodářské noviny. V zóně bude také přímá linka do call centra a bude do ní vstup možný kdykoliv, tedy i po zavření pobočky. Bezhotovostní pobočky má v Česku z velkých bank zatím Komerční banka, z menších Volksbank v Kauflandech. Bankomaty na vkládání hotovosti rozšiřuje na pobočkách UniCredit Bank, peníze se ale na účtu objeví až další den. V cizině jsou bezhotovostní pobočky a samoobslužné zóny již běžné, píše list.


Česká vláda investovala miliony do vybudování detenčních ústavů pro nebezpečné sexuální devianty a psychopaty, ale na kvalifikovaný personál dosud nevyčlenila ani korunu. Píše to deník Právo. V téměř připravených objektech v Brně a Opavě chybí celkem 50 lidí. Ministerstvo spravedlnosti hledá rychlé řešení. Vězeňská služba ČR žádala vládu celkem o 337 nových míst do čtyř věznic i do obou nově zřizovaných detenčních ústavů. To představuje roční výdaje na mzdy ve výši 150 milionů korun. Vláda peníze nenavýšila. Právu to potvrdil šéf vězeňské služby Luděk Kula, který je od pátku postaven mimo službu kvůli obvinění z porušování povinností při správě cizího majetku, "Bylo nám doporučeno tuto částku požadovat do rozpočtu, a až se tam dostane, můžeme navýšit příslušný počet míst,"řekl Kula. Pokud by se tak nestalo, hrozí podle něj vězeňství kolaps, protože už nyní je personální situace ve věznicích špatná. Ministerstvo spravedlnosti o problému ví. "Máme několik variant, abychom našli peníze i na nová místa," uvedla mluvčí úřadu Zuzana Steinerová s tím, že ministerstvo s vládou stále jedná. Detenční ústavy mají být určeny například vrahům s diagnózou sexuálního sadismu či s defektní inteligencí, deviantům, u nichž opakovaně selhala ochranná léčba, nebo pachatelům pohlavního zneužívání, kteří byli v minulosti více než dvakrát trestáni a ochranné léčení u nich nemělo žádný efekt. Kromě Brna a Opavy by měl být v roce 2011 otevřen ještě detenční ústav ve Vidnavě, píše deník Právo.