Přehled tisku

Viceprimer ministro, Jirí Cunek
0:00
/
0:00

Scénárista a režisér Radim Procházka hledá herce, který by v jeho hraném dokumentu představoval šéfa lidovců a vicepremiéra Jiřího Čunka. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Film, na kterém se s Procházkou podílí i novinář Petr Fischer, se má zabývat Čunkovou údajnou korupční kauzou.

Scénárista a režisér Radim Procházka hledá herce, který by v jeho hraném dokumentu představoval šéfa lidovců a vicepremiéra Jiřího Čunka. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Film, na kterém se s Procházkou podílí i novinář Petr Fischer, se má zabývat Čunkovou údajnou korupční kauzou. Vznik scénáře podpořil státní fond kinematografie a tvůrci nyní s českými televizemi vyjednávají o další spolupráci. Dokument podle autorů nabídne více verzí, jak k celé kauze mohlo dojít. Sešli se i s Jiřím Čunkem a dalšími hlavními aktéry jeho případu. Sám Čunek nakonec s natočením snímku souhlasil. "Já s tím nemohu moc dělat. Oni by to natočili buďto s mým souhlasem, nebo bez něj," cituje šéfa lidovců Mladá fronta Dnes.


Foto: ČTK
Lidové noviny komentují nedávné zveřejnění seznamů spolupracovníků bývalé vojenské kontrarozvědky. Podle autora největší pozdvižení vyvolaly seznamy v Lidovém domě, sídle sociální demokracie. Zatímco poslanci ODS, jejichž spis se zachoval, ho zpřístupnili, sociální demokrat Pavel Ploc svůj spis zveřejnit nechce. Svým chováním však jen podporuje spekulace o tom, co v záznamech asi je. ČSSD, která za Plocem stojí, tak vzkazuje voličům: Minulost nás nezajímá, nechceme se k ní vracet. Sám Ploc si chce - už potřetí - nechat vystavit lustrační osvědčení. Patrně v naději, že se tak stane důvěryhodnějším, uzavírají Lidové noviny.

Podle deníku Právo se registry bývalé vojenské kontrarozvědky hemží jmény slavných sportovců. Vysvětlení, proč spolupracovali s komunistickou tajnou službou, je ale podle deníku nasnadě. Řada špičkových sportovců byla před listopadem příslušníky armády, a ta podléhala zvýšenému zájmu vojenské kontrarozvědky. Líhní sportovních talentů, ale i adeptů tajné spolupráce, byla Dukla. V dobře vybavených a ekonomicky zajištěných oddílech se tu na vrcholové soutěže připravovali sportovci od atletiky přes cyklistiku, fotbal, hokej, volejbal až po vodní a zimní sporty. Šlo o početnou skupinu, která oproti ostatním občanům Československa relativně často vyjížděla do zahraničí. Zároveň šlo o příslušníky armády, takže jim podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka kontrarozvědka věnovala daleko vyšší pozornost nežli civilním sportovcům. V registračních protokolech jsou například jména současného šéfa Českého olympijského výboru Milana Jiráska, současného šéftrenéra Českého atletického svazu Václava Fišera nebo slavného hokejového útočníka a mistra světa z roku 1972 Jaroslava Holíka.

Lidové noviny píší, že Ústav pro studium totalitních režimů chystá zveřejnění materiálů o špičkách Státní bezpečnosti, která fakticky řídila agenty a informátory tehdejší tajné policie. Ředitel ústavu Pavel Žáček o nich hovoří jako o politické policii. Jejich jména chce zveřejnit ještě před 21. srpnem, kdy si připomeneme 40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Dosud byly zveřejňovány seznamy "pěšáků", nyní se poprvé na veřejnost dostanou jména, personální materiály a kariérní záznamy skutečných "hybatelů". A proč zveřejnění klíčových dokumentů z doby komunistické éry trvalo tak dlouho? Tyto archiválie v minulosti spravovalo ministerstvo obrany, které se zveřejněním podle Lidových novin otálelo. Ústav pro studium totalitních režimů je získal teprve nedávno. Nyní se snaží všechny probádané archivy zveřejnit a dodržet tak zákon.


Učitelé se podle Mladé fronty Dnes stále více obávají rostoucí agresivity a nezvladatelnosti žáků. Nelíbí se jim například, že si žáci své agresivní chování vůči učitelům nahrávají na mobil a zesměšňují je pak na internetu. Chtějí proto požádat poslance, aby změnili zákony tak, aby s tímto problémem mohli něco dělat. Asociace pedagogů základního školství nyní pracuje na analýze chování dětí ve více 1300 školách. Učitelé v dotaznících reagují na případy z poslední doby, kdy je žáci napadli nebo vyprovokovali ke zkratkovité reakci. Například ředitel základní školy v Železném Brodě rezignoval poté, co vlepil drzému žákovi facku. Ten ho k útoku záměrně vyprovokoval, jiný spolužák přitom scénu natočil na mobil. Právě na problémy s mobily školy často poukazují. Mobily se také snaží zakázat školním řádem. Chtějí pro to získat oporu v zákoně. Stěžují si i na to, že nemají žádné páky, jak vzpurné žáky donutit k dodržování školního řádu. Ministerstvo školství zatím vyčkává na výsledky analýzy. Zabývat se jí chce i školský výbor sněmovny. Podle sociálnědemokratického poslance Vítězslava Jandáka by pomohlo, kdyby byly ve školách instalovány bezpečnostní rámy a učitelé měli podobnou ochranu jako veřejní činitelé.


Antonín Holý
Jak uvedly Hospodářské noviny, v Česku začíná testování látky, kterou objevil proslulý český biochemik Antonín Holý. Lék by měl sloužil v boji proti rakovině lymfatických uzlin a chronické leukémii. Jeho hlavní výhoda spočívá v tom, že napadá nádorové buňky a přitom nepoškozuje ty zdravé. Do klinických zkoušek preparátů, který z Holého účinné látky vyrobila americká firma Gilead, se ve Fakultní nemocnici v Brně zapojí desítky českých pacientů. Testovat se bude i na lékařských pracovištích v Praze, Hradci Králové a Olomouci. Podle předsedy České onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka tak Američané uznávají, že české zdravotnictví má vysoký standard. Pokud by byly první klinické testy úspěšné, mohly by se do dalšího testování zapojit až tisíce pacientů. Potrvá však ještě zhruba osm let, nežli by se nový lék dostal na trh.


Mladá fronta Dnes ve své pražské příloze informuje o akademických projektech na přestavbu Klementina a jeho rozšíření pro přírůstky Národní knihovny. Autory projektů jsou studenti Akademie výtvarných umění v Praze. Navrhují například dostavbu historického areálu o další patra, přístavbu nového objektu nebo speciální kontejnery na knihy. Podle historika umění Jiřího Kotalíka dostali studenti jako zadání zjistit, jaká je současná situace Klementina a jaké úpravy by je přizpůsobily pro požadavky moderní knihovny. Jde však často o návrhy nekonformní a historici by k nim podle Kotalíka měli určitě hodně připomínek.


Už za měsíc budou Češi v obchodech naposledy - po 116 letech - platit mincemi s haléřovou hodnotou. Deník Právo připomíná, že z rozhodnutí České národní banky se stahují poslední haléřové mince: padesátníky. Podle banky mince prakticky přestaly plnit základní funkci oběživa a z oběhu se jich vracelo čím dál méně. Za padesátník si dnes lze koupit už jen plastový kelímek a zcela výjimečně rohlík v akci. Své uplatnění už nenachází ani u hráčů mariáše, připomíná Právo. Ti totiž hromadně přešli na koruny už při zrušení desetníků a dvacetníků. Ty v Česku přestaly platit před pěti lety.


Podle Hospodářských novin se pošty topí v zásilkách z Ameriky. Stovky zásilek denně přijímají pobočky České pošty stejně jako společnosti DHL nebo UPS. Češi totiž propadli kouzlu silné koruny a utrácejí v zahraničních internetových obchodech, píše deník. I přes oslabování koruny v posledních dnech se jim to vyplatí. Například ve Spojených státech pořídí digitální zrcadlovku CANON i se započítáním všech dalších poplatků za balné a poštovné o pět až sedm tisíc korun levněji nežli v Česku. Značkové džíny jsou v USA k sehnání v přepočtu už za tři sta korun. Tisková mluvčí DHL Pavla Křapová potvrzuje, že oproti polovině loňského roku její společnost zaznamenala nárůst zásilek o více než 99 procent.