21-11-2008

Pavel Bém, foto: ČTKPavel Bém, foto: ČTK Mladá fronta Dnes komentuje boj o předsednictví v ODS mezi premiérem Mirkem Topolánkem a pražským primátorem Pavlem Bémem. Podle komentátora je ale tento výběr volbou mezi horší a ještě horšíctk0811/litvinov3 variantou. Topolánek zde nevystupuje jako jednooký král mezi slepými, ale nanejvýš jako král půloký. Má však něco, co Bém postrádá, totiž alespoň nějaké principy. Navzdory veřejnému mínění stojí třeba za americkým radarem. A nakonec by asi skutečně rád prosadil hospodářské reformy. Vztah pražského primátora k principům je ale zcela pružný, píše se v komentáři. Dokazuje to například jeho názorový tanec kolem Kaplického knihovny na Letné. Bém ji nejprve chválil, pak tvrdě odsoudil a nakonec se snažil z potíží vykroutit. I to je jeden z důvodů, proč ho dva týdny před volbou nového předsedy jeho příznivci v ODS postupně opouštějí.

Za pramálo vhodného kandidáta pro post předsedy ODS považuje Pavla Béma i komentátor Lidových novin. Podle něj svým čtvrtečním nápadem zrušit Lisabonskou smlouvu a nahradit ji krátkým a srozumitelným textem v rozsahu patnácti stran připomíná chytrou horákyni. Odhlédněme od skutečnosti, píše se v komentáři, že Bémova euroústava svými parametry vykazuje nápadnou podobnost s představami Klausova oblíbence Declayna Ganleyho, a všimněme si, že takový "lehký" úkol jako likvidaci Lisabonu a prosazení alternativního dokumentu by měla mít na triku Topolánkova vláda. To může být dobré vodítko pro představu, jak chce Bém vést ODS. Pavel Bém má smůlu, uzavírá komentátor Lidových novin. Lisabonská smlouva je aktuálním terčem číslo jedna pro hlavu státu. Jen stěží se proto bude bránit nařčením, že je pouhým vykonavatelem vůle Hradu.

 

Foto: ČTKFoto: ČTK Hospodářské noviny se ve svém komentáři zabývají případným zákazem krajně pravicové Dělnické strany, která v pondělí vyvolala bitku s litvínovskou policií při svém rasistickém pochodu namířeném proti místním Romům. Zákaz politické strany je v demokracii vždycky ošemetná věc, píše se v komentáři. Přesto by její rozpuštění měla vláda Nejvyššímu správnímu soudu navrhnout. Právě v době, kdy extremismus nabírá na síle, je třeba posoudit, zda jsou aktivity Dělnické strany ještě na hraně zákona, nebo už za ní. Vláda má ale na stole i návrh Senátu na rozpuštění KSČM. Ten je podložen desítkami výroků komunistických představitelů o obhajobě výdobytků revoluce. Podle zpráv BIS jsou komunisté napojeni na levicové extremisty, včetně strany Miroslava Štěpána. Pokud tedy kabinet navrhne soudu rozpuštění Dělnické strany, měl by mu zaslat i podnět k zákazu činnosti KSČM, soudí autor komentáře v Hospodářských novinách.

Foto: ČTKFoto: ČTK Zásah policie při pondělním neonacistickém pochodu příznivců Dělnické strany v Litvínově ke klidu nevedl, píše se v deníku Právo. Autor komentáře souhlasí s názorem romského koordinátora a člena vládní rady pro romské záležitosti Cyrila Kokyho, že České republice skutečně hrozí romské nepokoje. Tím spíš, kdy neonacisté vyhrožují dalším "umravňováním" Romů. K aktuální radikalizaci dochází i na straně Romů, a to ze tří důvodů. K pravicovým radikálům se totiž v Litvínově přidávají i místní neromští obyvatelé. Odpůrci Romů a jejich způsobu života odmítají připustit sociální podmíněnost některých jevů. Dalším důvodem je to, že nepokoje v Litvínově dostatečně neodsoudil premiér a kabinet. A třetí okolností je to, že právě v době střetu odjela ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíková do Kanady, aby zde místní úřady přesvědčovala o tom, že u nás nejsou Romové diskriminováni. Koky Stehlíkové navrhuje, aby odstoupila z funkce. Podle autora komentáře v Právu by to sice současné problémy s extremismem nevyřešilo, na druhou stranu by to Romům přineslo uklidnění. "Budou sice dále sociálně vyloučeni a diskriminováni, ale aspoň se budou cítit o něco bezpečněji, bude-li se navíc vláda chovat, jak se v demokratickém státě sluší - více odsoudí násilí pravicových radikálů a kriticky rozebere i projevy sympatií vůči nim," myslí si komentátor Práva.

 

Nepanikaříme, i když máme mírné obavy. Nepodnikáme nic a věříme vládě. Tak vypadá postoj českých občanů ke světové krizi, jak ho ukázaly dva na sobě nezávislé průzkumy veřejného mínění. Uvádějí to Lidové noviny. Lidé v Česku se v souvislosti s finanční krizí ani tak nebojí o své úspory v bankách, jako spíše o snížení svého blahobytu. Poměrně vysokou míru důvěry v domácí bankovní systém potvrzuje fakt, že majitelé se svými penězi na účtech téměř nehýbají. Alespoň část peněz si vyzvedlo jen šest procent respondentů. Dvě třetiny lidí dokonce předpokládají, že si po ekonomické stránce povedou v roce 2009 stejně nebo ještě lépe než letos.

 

Vlasta Parkanová při udílení resortních vyznamenání, foto: ČTKVlasta Parkanová při udílení resortních vyznamenání, foto: ČTK Váleční veteráni se podle deníku Právo zlobí na ministryni obrany Vlastu Parkanovou. Ta totiž bez řádného vysvětlení na poslední chvíli zrušila dlouho připravovanou cestu na bojiště u Tobruku. které veteráni před 67 lety bránili. Cesta se měla uskutečnit právě v těchto dnech. Veteráni se měli u Tobruku setkat se svými polskými a britskými spolubojovníky. Cesta se měla uskutečnit ve spolupráci s Leteckým klubem generála Janouška. Pár dní před odletem však byla zrušena s ohledem na zdravotní stav veteránů, kterým by údajně mohla ublížit. Veteráni jsou tím po všech příslibech a jednání šokováni a roztrpčeni, tím spíš, že se jich nikdo na jejich zdravotní stav neptal. Podle místopředsedy Československé obce legionáře Alexandra Beera je však skutečným důvodem zrušení cesty to, že ministryně Parkanová slíbila něco, co po technické stránce absolutně nelze uskutečnit. "Vždyť ona si dokonce myslela, že Tobruk má letiště, což je omyl," řekl Beer v deníku Právo. Cesta letadlem z Prahy do Benghází, pak dalším malým letadlem a několikahodinová jízda autem v poušti by tam a zpět zabrala tři dny. A tak dlouho by na veterány nemohl vládní letoun čekat.

 

Hokejový klub vzal pardubické radní na dovolenou do Miami, napsala Mladá fronta Dnes. Pozvání na dovolenou na Floridě přijalo od majitele pardubického hokejového klubu Romana Šmidberského deset pardubických zastupitelů. Část nákladů za pobyt, jehož hlavní náplní byla návštěva dvou zápasů HNL, si nechali zastupitelé od Šmidberského zaplatit. Deník připomíná, že všech deset zastupitelů zvolených za ODS a Sdružení pro Pardubice v dubnu hlasovalo pro to, aby město prodalo HC Moeller Šmidberskému za 25 milionů korun. Radní přitom měli na stole nabídku o 10 milionů vyšší. Zájezd do Miami kritizují ostatní radní, mluví o střetu zájmů, proti je i Transparency International (TI). Naopak zastupitelé, kteří zájezd absolvovali, nespatřují na svém chování nic divného. "Za svou dovolenou jsem zaplatil přes padesát tisíc a nemám pocit, že by mě klub nějak získal," řekl zastupitel za ODS Jiří Razskazov.

21-11-2008