Přehled tisku

Mirek Topolánek, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Komentáře většiny deníků se věnují rolím premiéra Mirka Topolánka a jeho spolupracovníka Marka Dalíka v kauze bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa, který je vyšetřován policií pro podezření ze zneužití několikamilionové dotace.

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Komentáře většiny deníků se věnují rolím premiéra Mirka Topolánka a jeho spolupracovníka Marka Dalíka v kauze bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa, který je vyšetřován policií pro podezření ze zneužití několikamilionové dotace. Topolánek v pondělí přiznal, že Dalíka požádal, aby Wolfovi mediálně pomohl. Dalík se podle České televize pokoušel jménem Topolánka přesvědčit jejího reportéra, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování Wolfa. Topolánek podle komentátora Práva musel tentokrát alespoň zčásti s pravdou ven, když přiznal, že Dalíka požádal, aby "chudáka Wolfa, štvaného jeho mateřskou ČSSD", nějak "mediálně podpořil". "Tohle přiznání by ve starých nudných demokraciích vydalo na demisi, ale mediální podporou Wolfa premiér zajisté neměl na mysli nátlak, to Dalík asi jen špatně pochopil a v dobré vůli přepískl," píše autor a připomíná okolnosti údajné korupční kauzy bývalého lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka: "Podobně jako se počestný podnikatel Roman Vaškůj ve snaze pomoci Jiřímu Čunkovi pokusil bez jeho vědomí ovlivnit korunní svědkyni jeho kauzy Marcelu Urbanovou."

"Mirek Topolánek včera úkol pro svého kamaráda Dalíka bagatelizoval jako pouhé mediální konzultantství. Mimoděk tím ale poprvé přiznal, že mu Dalík manažuje hlasovací většinu ve sněmovně. A troufáme si tvrdit, že tohle přiznání už premiérovi před dějinami nikdo neodpáře," píše komentátor Lidových novin. Autor článku v Mladé frontě Dnes k této věci mimo jiné poznamenává: "Topolánek je schopný a nadaný politik. Trpí ale patrně buraniální mediázou. Je to zákeřná choroba, která v některých situacích mění intelektuální schopnosti i povahu člověka. Z bystré a svým způsobem obdivuhodné osoby se stává zabedněný buran, který si myslí, že může všechno."


Hospodářské noviny komentují záměr státu půjčit si v příštích letech od domácností až 140 miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek chce podle listu soutěžit s bankami o úspory. "Jako dočasný správce státní kasy se rozhodl chytře: shání co nejlevnější půjčku na obrovský schodek. Jako hlavní ekonom země ve velké hospodářské krizi ale nebezpečně riskuje," myslí si komentátor. Kalouskův manévr - ačkoli v klidných časech ve světě nijak unikátní - tady a teď nese podle listu dvě vážná rizika. Tím, že vytáhne z bank část vkladů, může firmám ztížit cestu k úvěrům ve chvíli, kdy se finančníci proberou z paniky a odváží se znovu půjčovat. Druhé riziko je vážnější. Investoři si mohou Kalouskovu snahu zrovna v krizi prodat dluhopisy lidem přeložit jako strach, že už mu nikdo jiný výhodně nepůjčí, poukazuje komentátor Hospodářských novin.


Michael Kocáb a Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Lidové noviny chválí zprávu Sociální past, v níž ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb analyzuje situaci romského ghetta v litvínovském sídlišti Janov. Je to podle deníku odvážný politický čin. Kocáb je podle něj "vůbec prvním českým politikem, který se odvážil alespoň naznačit hloubku odpornosti regionálních oligarchií."Severním Čechám podle něj od roku 2005 vládne "skupina lidí, která ovládla tamní vedení ODS i ČSSD. Většinu z nich spojují známosti ještě před listopadem 1989." Autor připomíná vyhnání vítěze posledních voleb Jaroslava Foldyny, který proti nim neměl šanci. "Nepřizpůsobivý Michael Kocáb nepochopil, že se regionálních oligarchií nesmí ani dotknout."čteme v Lidových novinách. "Že nesmí ani naznačit, že by měl někdo zkoumat možnou protiprávnost postupů spekulantských mafií, které úmyslně vytvořily janovské ghetto. Jeho premiér i šéf opozice to vědí, a spolu s prezidentem, zákon nezákon, raději rychle naskakují na populistickou vlnu." Autor článku označuje za jednu z hlavních pachatelek chomutovskou starostku Ivanu Řápkovou, která "za sedm let ve funkci nechala dluhy vůči městu narůst na téměř čtvrt miliardy a porušovala tak téměř 6 let zákon, který jí ukládá dluhy vymáhat vždy a za každých okolností."


Těžba stromů před deseti lety poničila Šumavu a vytvořila zbytečné holiny. Zjistila to skupina vědců, která poslední dekádu zkoumá šumavské lesy. Kdyby se před deseti lety kácelo v šumavském parku šetrně, mohly být dnešní holiny a suché lesy plné vzrostlých desetiletých smrčků. Těžaři je rozjezdili širokými pneumatikami či zasypali kůrou ze zpracovaných kmenů, píše dnešní Mladá fronta Dnes.


K soudu míří podle úterního vydání deníku Právo asi vůbec první případ policisty obviněného z úniku odposlechů do médií. Jde o více než rok starou kauzu zveřejnění výpisů telefonních hovorů lobbisty Miroslava Šloufa. O tom, zda podá obžalobu, rozhodne prý Městské státní zastupitelství v Praze začátkem dubna. U soudu by policistovi hrozilo až tříleté vězení. Podle Práva není dodnes jasné, proč vůbec policie výpisy Šloufových hovorů pořizovala.


Zaměstnanci České pošty si podle Hospodářských novin finančně mírně polepší. Podle nového dodatku kolektivní dohody se letos průměrné tarifní mzdy zaměstnanců ve správě a v pomocných a obslužných činnostech zvýší o 2,8 procenta. Doručovatelům a obsluze na poštách vzroste mzda o 3,8 procenta. Odhadovaná letošní inflace je 0,9 procenta, pošťákům tak zůstane víc peněz i reálně, uvedl deník. "Oceňuji, že jsme se dokázali domluvit a výsledek je kompromisem všech zúčastněných stran,"řekl listu předseda podnikového koordinačního odborového výboru Karel Koukal.


Lidové noviny otiskují názor publicisty Metoděje Chytila, který o sobě říká že je generačním vrstevníkem cestovatelů Hanzelky a Zikmunda. V článku vzpomíná, že po válce chystal velkou cestopisnou výpravu na Island. Nedostal prý na ni povolení ministerstva informací s odůvodněním, že podobnou akci jž chystají "soudruzi Hanzelka a Zikmund," kteří budou "při svých cestách věrně propagovat politiku strany a vlády a Československé republiky." Podobnou akci prý bylo možno povolit jen jednu. "Celkově nepopírám, že tu a tam z jejich reportáží bylo i něco k užitku," píše autor článku v Lidových novinách, "většinou z nich ale čišela ta soudruhovitost a pochlebování režimu, takže slušný člověk to nečetl."