Přehled tisku

Václav Klaus a Jiří Paroubek (vpravo), foto: ČTK
0:00
/
0:00

Proč vlastně nyní padla vláda? - ptá se Mladá fronta Dnes. Je pravda, že udělala řadu zločinů, drobných i značných. Zda je to v tomto stavu světa dostatečný důvod, ať každý zváží sám.

Mirek Topolánek,  foto: ČTK
Proč vlastně nyní padla vláda? - ptá se Mladá fronta Dnes. Je pravda, že udělala řadu zločinů, drobných i značných. Zda je to v tomto stavu světa dostatečný důvod, ať každý zváží sám. Zdá se však, že kabinet byl spíše smeten, protože si to někdo přál, píše list. Byla-li motivem zhrzenost, je to pochopitelné. Také mohlo jít o prosté politické přání "dokázat, že to dokážu". I to je v politice časté. Existuje ale i strašidelnější a divočejší hypotéza: ruský ministr zahraničí Lavrov nepokrytě umístil Česko do východní Evropy. I jiná vyjádření dávají najevo, že euroasijské impérium se nezřeklo postavení daného poválečným uspořádáním. A v něm jsme hráli úlohu podrobenou a poníženou, konstatuje list.


Jiří Paroubek,  foto: ČTK
Lidové noviny komentují jednání o příští vládě. Podle autora připomínají houpačku, kdy jeden den budou politici voličům slibovat brzkou dohodu a nazítří zas vysvětlovat, proč to nejde. Voliči to však mohou politikům spočítat, píše list. Dohoda, ke které zřejmě obě nejsilnější politické strany spějí, bude mít ale podle komentátora deníku ještě jeden rozměr. Zápas o mistra světa má jedno riziko, které se může šéfovi ČSSD Jiřímu Paroubkovi ukázat až ex post - "veřejnost může zanevřít na toho, kdo blokuje veškeré dohody, a to při zhoršující se ekonomické situaci a raketově rostoucí nezaměstnanosti," uzavírají LN.


Komentátor Hospodářských novin se zamýšlí nad cestou amerického prezidenta Baracka Obamy do Evropy a České republiky. Cesta do Evropy je pro každého nového amerického prezidenta povinností, zastávky na ní si ale už vybírá sám, píše list. Proč tedy chce navštívit právě Prahu? - Pro českou, veskrze nepatetickou a pragmaticky podezřívavou povahu, je těžké si přiznat, že by Obama mohl do Prahy mířit skutečně kvůli nám. "Nebyli jsme to my, kdo chrastil před dvaceti lety klíči? Nevítal plný Václavák nadšeně amerického prezidenta George Bushe staršího, když do Prahy přivezl repliku Zvonu svobody?" táže se komentátor. Podezřívavá česká zkušenost je podle deníku k velkým gestům nevstřícná, ale trocha obyčejné radosti z české strany by byla na místě. I když Praha nepochybně bude zoufale neprůjezdná, uzavírá deník.


Foto: ČTK
Lidové noviny se vracejí ke schůzce ministrů unijní sedmadvacítky na Hluboké. Na jejím závěru prohlásil český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, že pokud Česká republika neschválí Lisabonskou smlouvu, hrozí jí izolace. Novou debatu o osudu smlouvy vyvolala vládní krize. Spojenci se obávají, že s pádem Mirka Topolánka a posílením vlivu prezidenta Václava Klause na vnitropolitické dění klesla šance na to, aby Lisabon v Česku úspěšně prošel. A Schwarzenberg skepsi západních politiků potvrdil. Řada politiků využila na Hluboké přítomnosti novinářů a nepřímo apelovala na domácí politiky, aby se eurosmlouva nestala "obětním beránkem" domácí krize.


Z téměř 600.000 firem bylo loni v tuzemsku aktivních zhruba 60 procent právnických subjektů. S odvoláním na údaje Českého statistického úřadu o tom informuje Právo. Až čtvrt milionu firem tak podle listu funguje jen na papíře. V této souvislosti se hovoří také o "zaplevelení" obchodního rejstříku fakticky už neexistujícími společnostmi. Ministerstvo spravedlnosti ale o tom, kolik takových firem vlastně je, nemá podle svých zástupců přehled a ani to nepovažuje za velký problém, píše Právo. Za fiktivní či "mrtvé" firmy figurující v rejstříku se podle listu často schovávají nejrůznější podvodníci bohatnoucí na nelegálních převodech peněz a ze statistik s omezenou vypovídající hodnotou se vychází i při hodnocení celkového stavu ekonomiky, poznamenává deník.


Podle Hospodářských novin odebrali nadřízení soudci Vojtěchu Ceplovi nejen případ tzv. "justiční mafie", ale i dalších pět kauz. Odebrat přitom soudci případ, který začal soudit, je zcela výjimečné. Vrchní soudkyně Naděžda Žáková, která Ceplovi zakázala dál rozplétat příběh očištění Jiřího Čunka, mu vzala i další, pokaždé se stručným zdůvodněním, že rozhodl špatně nebo že udělal neomluvitelné chyby. Deník na základě zákona o přístupu k informacím požádám Vrchní soud o sporné rozsudky. Cepl například zamítl žalobu Davida Ratha na tehdejšího středočeského hejtmana Petra Bendla, který o něm prohlásil, že vytuneloval lékařskou komoru. Podle Žákové byl ale Ceplův rozsudek nesrozumitelný a nejednoznačný. Podle deníku jde o spor dvou soudců, kteří si budou v pohledu na spravedlnost sotva kdy rozumět.


Ani Česku se nevyhnul útok čínských hackerů, kteří se nabourali do vládních i soukromých počítačů ve 103 zemích světa. Uvádí to Mladá fronta Dnes. Informace o rozsáhlém útoku zveřejnili o víkendu kanadští experti, podle kterých jde o dosud největší odhalenou internetovou špionáž v dějinách. Napadeno bylo téměř 1300 počítačů, z toho v Česku asi pět. České úřady k případu neměly v neděli žádné informace. Mluvčí Bezpečnostní informační služby Jan Šubert ani vedoucí oddělení informační kriminality Karel Kuchařík nemohli dosud potvrdit, zda v České republice byly skutečně napadeny počítače státních úřadů.


Ministerstvo financí posílí rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury o chybějících 8,4 miliardy korun. Hospodářským novinám to potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek. Fond peníze potřebuje na financování loni objednaných a zahájených staveb. Loni se fond plnil díky prodeji části státního podílu v energetické společnosti ČEZ. Podle Kalouska lze letos fond dopravní infrastruktury financovat z privatizačních účtů. Podle listu mu však vadí, že ministerstvo dopravy nerespektovalo strategii vlády, která kvůli finanční krizi seškrtala výdaje na dopravní stavby. Návrh státního plánu původně počítal s tím, že na dopravní stavby půjde 45 miliard korun. Pak se ministři shodli na tom, že balík na dálnice bude menší o 8,5 miliardy Kč. Podle Kalouska nehrozí, že by peníze z privatizací určené na financování dopravních staveb došly. Tím spíš, že prodej státního majetku má pokračovat, i když je vláda v demisi, píšou Hospodářské noviny.


Jaderná elektrárna Temelín
Jihočeský kraj prý vyjednává s energetickou společností ČEZ o kompenzacích za souhlas s dostavbou jaderné elektrárny Temelín i s vybudováním hlubinného úložiště jaderného odpadu. Informuje o tom deník E15. Firma krajským zastupitelům podle listu slibuje miliardy, přestože ani jedna z těchto staveb nemá potřebná povolení ani souhlas vlády. Peníze by podle deníku měly jít na dopravu, školství a obnovu obcí. Potvrdil to hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola. Počítá podle listu i s tím, že firma pomůže kraji při stavbě zázemí pro 600 nových zaměstnanců, kteří v elektrárně v případě jejího rozšíření budou pracovat. ČEZ předpokládá zahájení stavby dalších dvou bloků Temelína v roce 2013, první by měl být dokončen v roce 2020. Nyní je stavba posuzována z hlediska dopadu na životní prostředí (EIA).