Přehled tisku

0:00
/
0:00

Protiromské volební spoty nacionalistické Národní strany a krajně pravicové Dělnické strany i společenské podhoubí, z něhož podobné nálady vznikají, komentuje český tisk.

Protiromské volební spoty nacionalistické Národní strany a krajně pravicové Dělnické strany i společenské podhoubí, z něhož podobné nálady vznikají, komentuje český tisk. Komentátor deníku Právo píše, že klip Národní strany asi vidělo pramálo lidí a už ho neuvidí, ale ví o něm celý národ. Poznamenává, že s odsuzováním něčeho, co většina lidí nesmí posoudit vlastníma očima, mají lidé v Česku nedobré zkušenosti a "instinkt často velí sympatizovat se vším, co vrchnost zakazuje". "A kdo to neviděl, tomu se žaludek nezvedl, takže nemusí cítit puzení obracet se k náckům zády, jak radí exministr Kalousek. Nejsmutnější mi však přijde, že jsme se takto administrativně vyrovnali s nácky, avšak latentní rasismus, který náckovství živí, poroste dál," píše autor.


Skličující bídu a s ní spojenou kriminalitu, alkoholismus, vysokou nemocnost a úmrtnost části českých Romů nedokázaly vlády řešit. Částečně z lenosti, částečně proto, že nechtěly porušovat politickou korektnost. Podle ní jsou pouze chudí lidé a nerozlišuje se barva pleti. Jenže mezi Romy je zbídačených nezaměstnaných, kteří ztratili motivaci i schopnost běžného života, relativně více než mezi bělochy. Politici, kteří tyto problémy zdánlivě řeší, rázně vzbuzují sympatie zvláště chudších bělochů. Ti totiž poukazují na to, že zatímco oni se na svých deset tisíc nadřou, nezaměstnaní Romové je získávají na dávkách a ještě kradou. Je to zjednodušený, křivý pohled - leč má značný politický potenciál. Jiří Čunek by o něm uměl povídat. Národní či Dělnická strana hrají na stejnou strunu. Ale musí hrát víc nahlas, protože jsou malé a nikdo je zatím nebere vážně, píše komentátor Mladé fronty Dnes.


Ivana Řápková,  foto: ČTK
Čtvrtečním veřejným slyšením v Senátu, jehož účastníci se zabývali problémem neplatičů, se věnuje komentář Lidových novin. Některá řešení problému tam nastínila chomutovská primátorka Ivana Řápková. Předem musíme dát paní Řápkové i například Jiřímu Čunkovi za pravdu v tom, že stát starostům vůbec nepomáhá. Zároveň ale nelze přijmout návody, které spletité a léta vzrůstající problémy "řeší" jednoduše a téměř zdarma. Bez ohledu na to, jak bude nějaká celostátní politika vůči Romům či šířeji všem sociálně vyloučeným vypadat, rozhodně nebude levná, píše autor.

Podle komentátora Hospodářských novin hrozí českým a moravským zemím velký konflikt, ale nikoli rasový, nýbrž sociální. Proč? Ubývá práce; frustrovaní lidé hledají viníka; a generace "dávkařů" se nestíhá adaptovat na novou situaci, ptá se a odpovídá autor a shrnuje: Velký společenský konflikt v žádném případě není nevyhnutelný - pro začátek by stačilo, aby vláda netahala za opačný konec než obce. Tak jako v konfliktu Řápková versus Kocáb.


Lidové noviny komentují privatizaci Českých aerolinií, které oznámily rekordní ztrátu. Píšou, že vybraní zájemci najdou "rodinné stříbro" v poněkud "zkorodovaném" stavu. Podle komentátora však není třeba panikařit, "zkorodovaný" je totiž stav většiny aerolinek po celém světě. A hodnota aktiv ČSA je pořád dostatečná k tomu, aby stát za privatizaci ČSA inkasoval přijatelné peníze. Politici však musí být střízliví. Básnění o privatizačním výnosu pěti miliard korun by mělo přestat. Zvlášť poté, co z "bezpečnostních důvodů" právě politici z tendru vyřadili hráče, který mohl cenu vyšponovat - ruský Aeroflot. Ale to už je minulost. Nutné je soustředit se na přítomnost a budoucnost. Jinými slovy: ČSA co nejrychleji prodat, podotýkají Lidové noviny.


Donedávna vládním lidovcům docházejí peníze a jejich straně hrozí, že bude muset zavřít své pobočky v Čechách, kde má malou podporu voličů. Podle Hospodářských novin před tím varuje revizní komise KDU-ČSL ve zprávě pro stranický sjezd, který se uskuteční koncem května ve Vsetíně. "Finance jsou velký problém, to je pravda. Musíme ale zajistit fungování strany na celostátní úrovni,"řekl listu generální sekretář lidovců Aleš Kašpar. KDU-ČSL proto začala šetřit - propouští a schválila minimální rozpočet na předvolební kampaň, když za eurovolby dá pět milionů a na podzimní předčasné parlamentní volby si chce půjčit 20 milionů korun, píší Hospodářské noviny. Podle nich lidovci od začátku roku propustili řadu zaměstnanců a ve straně spolu začali komunikovat přes internet. "Telefonujeme přes skype, musíme šetřit i na provozu," uvedl Kašpar. Podle deníku se lidovcům zatím daří splácet šestašedesátimilionový úvěr, který si v roce 2001 vzali na opravu svého sídla - paláce Charitas na Karlově náměstí v Praze. Peníze za pronájmy v Charitasu jsou nyní nejjistějšími lidoveckými příjmy, píší Hospodářské noviny.


Některé instituce podle pátečních deníků i v době hospodářské krize vynakládají velké prostředky na svůj provoz a platy vedoucích pracovníků. Mladá fronta Dnes informuje, že vedení Ústavu pro studium totalitních režimů zaplatilo více než tři čtvrtě milionu korun za vybavení kanceláře jeho ředitele Pavla Žáčka a další více než dva miliony stál nákup ředitelské Škody Superb a šestimístné dodávky Volkswagen Caravelle pro přepravu zaměstnanců a dokumentů. Hospodářské noviny zase informují o tom, že měsíční plat šéfa Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Pavla Horáka letos v porovnání s loňskem stoupl z 200.000 na 250.000 korun. Vysoké platy a další požitky vysokých manažerů v zahraničí a Česku se v posledních měsících dostaly do centra pozornosti v souvislosti s hospodářskou krizí a úsporami, jež jsou reakcí na ně. Mladá fronta Dnes píše, že šéf Ústavu pro studium totalitních režimů Žáček v minulosti hovořil o nutnosti navýšit rozpočet úřadu, což obhajoval českým předsednictvím EU, v jehož rámci pořádal konference a výstavy. Z výroční zprávy ústavu ale podle listu plyne, že nemalé peníze ústavu putovaly i jinam. List píše, že 849.000 korun za nové vybavení Žáčkovy kanceláře zahrnuje mimo jiné nákup žaluzií, koberce, knihovny, zasedacího a pracovního stolu a židlí. Zvýšení platu ředitele VZP Horáka v Hospodářských novinách obhajuje náměstek ministryně zdravotnictví a šéf správní rady VZP Marek Šnajdr. "Vzhledem k hospodářským výsledkům VZP je zvýšení platu na 250 tisíc korun odpovídající, " uvedl. List píše, že krize dorazí do zdravotnictví se zhruba ročním zpožděním, a i proto Horák dokázal loni hospodařit s více než šestimiliardovým ziskem.


Partnerka předsedy ODS a expremiéra Mirka Topolánka Lucie Talmanová, která je místopředsedkyní Poslanecké sněmovny za ODS a s Topolánkem má skoro dvouletého syna, nebude v podzimních předčasných volbách znovu kandidovat a na nějaký čas opustí vysokou politiku. Řekla to v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Uvedla, že její rozhodnutí nijak nesouvisí s oznámením Topolánka, že se chce rozvést s manželkou Pavlou. "Část důvodů je osobních. Dlužím něco svému synovi, kterému budou v červenci dva roky. Chci s ním trávit ještě více času a věnovat se jeho výchově," vysvětlila Talmanová důvody svého rozhodnutí v rozhovoru pro list. Zmínila i rozčarování z toho, jakým směrem se ubírá česká politika. "Věcný dialog je v české politice v posledních letech nahrazen osobními výpady," uvedla. Podle Mladé fronty Dnes má Talmanová také určité obavy, zda by ji pražská ODS nominovala na volitelné místo na kandidátce pro podzimní sněmovní volby. Topolánek a šéf pražské ODS Pavel Bém jsou hlavní vnitrostraničtí rivalové v ODS. Talmanová zatím neví, zda se někdy do politiky vrátí. Uvedla, že Topolánek byl jejím rozhodnutím překvapen, ale nechtěl to komentovat.