12-06-2009

Foto: ČTKFoto: ČTK České deníky si všímají nové strany TOP 09, název je zkratkou tří slov Tradice - Odpovědnost - Prosperita.

Lidové noviny píší, že tváří strany je bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a mozkem exministr financí Miroslav Kalousek. Komentátor deníku píše, že strana vypadá vcelku sympaticky. "Člověk ale s námahou věří tomu, že lidé, které zejména pan Kalousek přivání s sebou, jsou tou pravou zárukou boje proti korupci a lobbismu...Mohou lidé, kteří se netajili schopností sehnat prostřednictvím parlamentu či vládních úřadů peníze na nejroztodivnější účely, být zárukou protikorupční politiky? Je vůbec projekt, jehož účelem je vytvořit středopravou koalici něčím jiným než produktem na jedno použití?" ptá se list.

Komentátor deníku Právo se zamýšlí, zda se TOP 09 liší od některých předchozích projektů. Dřívější snahy podle něj také vycházely z existence politických bezdomovců. Jde o voliče pravice, kteří nechtějí ODS ani lidovce. "V hrubém rozlišení lze hovořit o dvou skupinách: podnikatelů a vyznavačů pravdy a lásky. Kalousek chce zřejmě přitáhnout obě." Důvěru podnikatelů zajistí sám bývalý ministra financí, na pravdu a lásku angažoval Karla Schwarzenberga. Výčet cílových skupin voličů je ale delší a lze ho vyvodit ze členů přípravného výboru - jsou tam i zástupci neziskového sektoru, starostů a Vlasta Parkanová jako známá tvář a žena.

Hospodářské noviny poznamenávají, že každý čtvrtý rok hledá volič nebolševickou alternativu k velkým stranám, zahoří nadějí a nakonec se pokaždé spálí. Strana TOP 09 má šanci ale žádnou jistotu, o jejím úspěchu rozhodnou podle komentátora tři rizikové faktory. Prvním rizikem je to, že pro "ctitele ´čisté´ politiky může být Kalouskův štít příliš zablácený. Druhé riziko: liberální volič je jistě unavený soubojem Paroubek vs. Topolánek, ještě unavenější ale možná může být nekonečným hledáním alternativy. Třetím rizikem může být fakt, že strana nepřináší žádný nový impuls a žádné nové tváře.

 

Mladá Fronta Dnes informuje o tom, že většina města a obcí nestojí o brigádníky z řad dlouhodobě nezaměstnaných lidí, myslí si, že se jim pracovníci nevyplatí. Problém je ale v tom, že lidé, kteří si sami u obcí nebo charitativních organizací brigádu nenajdou, přijdou brzy o třetinu dávek. Obce argumentují tím, že se jim brigádníci nevyplatí: musí jim zaplatit pracovní pomůcky, vyškolit je, uhradit pojištění a zaplatit člověka, který jim práci přidělí a následně zkontroluje. To podle propočtů vyjde minimálně na 300 000 korun ročně. Některým ale vycházejí odlišné kalkulace. Pro řadu zastupitelstev je výhodnější najmout lidi do podobného programu veřejně prospěšných prací, kde je mzda hrazena z evropských fondů a lidé pracují na plný úvazek. Asi nejjednodušším dělítkem odlišujícím obce, které se pouštějí či nepouštějí do zaměstnávání občanů na dávkách, je nakonec dobrá vůle, uvádí Mladá fronta Dnes.

 

Foto: Policie ČRFoto: Policie ČR Žáky testují protidrogoví psi, píší Lidové noviny. Pokud mají ředitelé škol podezření, že se v budově nacházejí drogy, zavolají třeba celní správu, která dorazí se speciálně cvičeným psem a školu prohledá. Pro obě strany je to výhodné - škola bude mít jasno a celní správa procvičí psy v akci. Celá věc má ale háček a tím je souhlas rodičů. Podle Jana Pleskače z Výcvikového střediska služební kynologie Heřmanice se už několikrát drogy ve škole našly. Uvádí také, že v minulosti nastaly i problémy, pokud školy neměly souhlas zákonných zástupců. Souhlas je největší překážkou i pro testování žáků na přítomnost drog. Ne všichni souhlasí s tím, aby bylo dítě otestováno bez jejich vědomí. Školy pak například vyžadují souhlas rodičů jako podmínku přijetí na školu, nebo provádějí stěry z lavic ve třídách. Poradce pražského primátora pro oblast školství a prevence sociálně patologických jevů Jiří Pilař ale zdůrazňuje, že důležitá je hlavně koncepce prevence, kterou by ve škole uplatňovali všichni učitelé.

 

"Nemilovat dítě hned po porodu je normální, láska se vyvíjí postupně," informuje Mladá fronta Dnes a odkazuje na výzkum Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, který sledoval, co cítili rodiče k dítěti hned po porodu a jak se jejich vztah vyvíjel. U některých rodičů totiž pocit lásky k dítěti nepřichází hned po porodu, ale až později. Hlavní autorka výzkumu Hana Konečná uvádí, že se ukázalo, že rodičovská láska se vyvíjí postupně, podle toho, jak dlouho rodiče s dítětem žijí a roste se společnými zážitky. V odpovědích respondentů nebyly výrazné rozdíly mezi muži a ženami.

 

Deník Právo přináší dobrou zprávu pro nadšené houbaře. Hub je podle mykologa Petra Mádle tolik, že by se daly kosit – z lesů si teď lidé odnášejí třeba křemenáče a kozáky. V úrodě hub ale existují rozdíly, v některých regionech například na Prostějovsku chodí houbaři z lesů většinou bez úlovků. Z aktivit houbařů nejsou nadšení myslivci. Milan Zerzán z Městských lesů Hradec Králové podotýká, že se právě rodí mláďata a zvěř nemá dostatek klidu. Problém může zase naopak pro houbaře představovat bachyně se selaty.

12-06-2009