Kanadská víza jsou pro Českou republiku ostuda, kterou si velkým dílem zaslouží, píše se v komentáři Mladé fronty Dnes. Ztrapnili bychom se ale podruhé, kdybychom žádali státy Evropské unie, aby jako odvetu také zavedly vízovou povinnost pro Kanadu.
Jan Kohout a Jan Fischer (vlevo), foto: ČTK
Kanadská víza jsou pro Českou republiku ostuda, kterou si velkým dílem zaslouží, píše se v komentáři Mladé fronty Dnes. Ztrapnili bychom se ale podruhé, kdybychom žádali státy Evropské unie, aby jako odvetu také zavedly vízovou povinnost pro Kanadu. Je rozumné, že ani Česko nechce Kanadě vracet bodyček, který je tvrdý, ale v rámci pravidel. Můžeme napařit víza jen diplomatům. Dali jsme sice najevo, že se nedáme, dál ale nepůjdeme. Je totiž jasné, že i když bychom rádi leccos svedli na lákavost kanadského imigračního systému, je to čistě kanadská záležitost. Zatímco hlavní problém, tedy diskriminace Romů v Česku, je zase čistě naše věc. Jedna věc tu ale nesedí. Je nefér, že jsou zavedena víza, ale není konzulát, který by je vydával. Pokud Kanaďané o vízech rozhodli s předstihem, měli čas, aby tohle zařídili.
Jiří Paroubek
Měli bychom blahořečit Paroubkovi, že vyrazil do Ruska, uvádí se v komentáři Hospodářských novin. Kdyby tam nejel, nesešel by se na vlastní pěst s Putinem. Kdyby se s tím neholedbal, nevyvolal by vlnu kritiky. A kdyby nebylo kritiků, neměl by komu adresovat své desatero, jež víc než co jiného odhaluje jeho bobtnající ego. Připusťme, píše komentátor, že někteří politici Paroubkův zájezd do Kremlu cílevědomě dramatizují. Vždyť je před volbami. Paroubkův agresívní a sebestředný projev, jakým na kritiku reaguje, ale ukazuje, že jeho reakce po prohraných volbách v r. 2006 nebyla úletem. V Lidovém domě si nyní lámou hlavu s tím, jak zbavit Paroubka papalášských výrazů a manýr, uvádí se v Hospodářských novinách.
Foto: Štěpánka Budková
Extremistický Národní odpor na svých stránkách otevřeně vyhrožuje soudním znalcům a dalším aktivistům, kteří vystupují proti neonacistům. Uvádí to deník Právo. V textu vyvěšeném na webu tento týden Národní odpor naznačuje existenci zvláštního zastrašovacího komanda, které by mělo vytipované osoby sledovat. Textem se už podle zjištění Práva zabývá policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Podle odborníků jde o snahu aktivisty i úředníky odradit od boje s neonacisty. Text na třech modelových příkladech ukazuje, jakým způsobem chce své protivníky zastrašit. Popisuje například nátlak na nejmenovaného soudního znalce, v němž lze ale rozpoznat předního experta na pravicový extremismus Miroslava Mareše. Ten v minulosti výhrůžkám extremistů skutečně čelil, dodává Právo.
Průzkum ukázal, že Češi se už přestávají bát krize. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, agentura Focus sledovala názory tisícovky lidí v průběhu února, března a v červnu. Minulý měsíc se ukázalo, že už polovina z nich hodila krizi za hlavu, píše deník. Před třemi měsíci se jí přitom bálo téměř 60 procent dotázaných. "Všichni čekali apokalypsu, ta se ale nedostavila," komentoval lepší náladu psycholog Jiří Brančík. Nejmenší obavy z krize mají mladí vysokoškoláci. Na opačné straně škály stojí čtyřicátníci s maturitou, přitom právě u nich se nálada za posledního čtvrt roku zlepšila nejvíc. Podle analytiků to souvisí s tím, že největší vlna propouštění už pominula. Nyní se lidé obávají, že přijdou o svoji životní úroveň, píše Mladá fronta Dnes.
Foto: Evropská komise
Financování vědy a výzkumu dělá starost i českým vědcům, kteří momentální působí v zahraničí. Obrátili se proto otevřeným dopisem na premiéra Jana Fischera se žádostí, aby přehodnotil celou reformu financování vědy. Upozornily na Lidové noviny. Vědci se totiž obávají, že se nebudou mít kam ze zahraničí vrátit. "Obáváme se, že reforma povede k úbytku kvalitních vědeckých pracovišť, tedy prostoru, v němž bychom rádi uplatnili mnohaleté zkušenosti získané doma i v zahraničí," píše se v dopise, který podepsala asi stovka českých vědců působících v cizině. Současná podoba reformy podle nich navíc povede k trvalému odlivu mozků z České republiky. Proti samotné reformě však vědci nejsou. Považují ji za potřebnou, ne ale v podobě, jakou schválila vláda. Zásadní změna je nutná hlavně v systému hodnocení vědy a financování té části výzkumu, kde se vložené finance mohou vrátit zpět. Podle vědců by se peníze neměly přelévat od kvalitního výzkumu do průměrných aplikací, citují z dopisu Lidové noviny.
PEN klub zásadně odmítá jmenování Zbyňka Fialy šéfredaktorem Literárních novin. Uvádí to deník Právo. Fiala je podle PENu evidován jako pracovník zpravodajské služby generálního štábu někdejší Československé lidové armády a jako "agent bývalé správy kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli". "Významné literární periodikum nelze tímto způsobem kompromitovat. Žádáme zodpovědné orgány, aby na místo šéfredaktora vybraly bezúhonnou osobu," uvedl PEN klub v prohlášení, které podepsal jeho předseda Jiří Dědeček. Fiala nařčení ale odmítá. Tvrdí, že nikdy nebyl pracovníkem generálního štábu. Jako záložní důstojník byl vyškolen pro funkci pátrače, který by v případě války hledal rakety. Vyhrál i soud s ministerstvem vnitra kvůli své evidenci ve svazcích. Celá věc je podle něj komická. O Literární noviny se nikdo nezajímal, když skomíraly. Když jsou zachráněny, mají najednou cenu. Nyní se podle něj objevuje spousta zájemců, kteří by se jich rádi ujali. Předtím ale nepomohli, dodává Fiala v Právu.
O stavbě Justičního paláce v Brně jako o miliardovém maléru píší ve svém komentáři Lidové noviny. Nový justiční areál stál každého obyvatele České republiky dvě stě korun. Soudci se nyní o přiměřenosti projektu za dvě miliardy snaží přesvědčit obyčejné smrtelníky, první bitvu ale prohráli. Nedokázali to totiž vysvětlit ani Nejvyššímu kontrolnímu úřadu. Deník připouští, že soudy mají mít zajištěné zázemí, aby soudci mohli objektivně a včas rozhodovat. Jejich nezávislost ale nespočívá v tom, aby vybírali stavební firmy, hlídali projekty a jejich plnění. To by mělo dělat ministerstvo spravedlnosti. Komentátor se ptá, proč tedy stát, zastoupený tehdy ministrem Pavlem Němcem, investici soudu vlastně svěřil? Nejvyšší kontroloři sice už zveřejnili své závěry, stále ale ještě není uzavřeno trestní oznámení a táhne se spor kolem antimonopolního úřadu. A naše přetížená justice sama sebe zásobuje dalšími spory, uzavírají Lidové noviny.
Lanýž letní
Za nejdražší houbou na světě už není třeba jezdit do Itálie nebo do Francie. Jak upozorňují Lidové noviny, delikátní letní lanýže, za které gurmáni zaplatí až třicet tisíc korun za kilogram, totiž kvůli vlhku rostou už i v Česku. Potvrdil to mykolog Jiří Polčák, který našel plodnici lanýže na střední Moravě. Bližší místo ale nechce prozradit. Vzácná houba bude k vidění v Zemském muzeu v Brně, kam ji mykolog odnesl. Houbaři by se ale podle něj neměli v českých lesích po lanýžích příliš pídit. Je to velmi vzácná a zákonem chráněná houba, že jejíž sběr může člověk dostat až pět tisíc korun pokuty. To, že nyní lanýže rostou i na jiných místech, dosvědčili i další houbaři. Lanýže lesního našli v okolí Slavkova, v místech rozrytých od divočáků, píší Lidové noviny.
