Přehled tisku

0:00
/
0:00

Vyhoštění dvou ruských diplomatů z Prahy a stejná odveta Moskvy patří mezi hlavní témata českých deníků.

Podle Hospodářských novin Kreml možná testoval reakci české úřednické vlády. Oficiálně nikdo nechce komentovat, co dva ruští diplomaté v Praze dělali, že se je česká vláda rozhodla vyhostit, připomíná deník. Shoda podle něj panuje pouze v tom, že oba museli překročit všechny tolerovatelné meze při získávání informací. Samotný fakt podezření ze špionáže totiž nebývá důvodem vyhoštění diplomatů a navíc se většinou postupuje potichu, píší noviny. Podle nich předchozí kabinet Mirka Topolánka byl vůči Rusku poměrně tvrdý, zatímco případná vláda sociální demokracie by naopak vůči Kremlu byla nakloněnější.

„Kreml mohl zvýšenou aktivitou svých špiónů testovat postup Česka s úřednickou vládou, v níž má ČSSD značný vliv a vláda premiéra Fischera, pokud o vyhoštění rozhodla už ona, se pak možná rozhodla potvrdit určitou hranici, za kterou Česko nemůže ustoupit,“ dodávají Hospodářské noviny.


Václav Klaus a Daniela Kovářová,  foto: ČTK
Lidové noviny analyzují působení ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové, které je soustavně kritizováno. Kovářová ale dál zůstává pevně usazena ve svém ministerském křesle, píší noviny, podle nichž poslední kroky ministryně naznačují, že hraje vysokou hru o zachování vlivu. Za klíčový označují politický vliv dvou lidí, kteří jí podle novin pomohli usednout do tohoto křesla: místopředsedy Nejvyššího soudu v Brně Pavla Kučery a bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce. Obě tato jména přitom figurují v kauze takzvané justiční mafie, kdy se spolu s dalšími vrcholnými představiteli resortu údajně snažili ovlivnit trestní stíhání tehdejšího místopředsedy vlády Jiřího Čunka, píší Lidové noviny a připomínají, že současný premiér Jan Fischer byl původně proti angažmá Kovářové na ministerstvu spravedlnosti, nakonec však ustoupil naléhání předsedy ODS Mirka Topolánka.

Napětí mezi premiérem a ministryní zůstalo i po úterní schůzce, kde sice Fischer uznal právo Kovářové provádět personální změny v resortu, zopakoval však své výhrady k změnám ve struktuře státního zastupitelství. Vyvolávat větší poltický konflikt však premiér nemá sílu, když do voleb zbývá několik týdnů a když se spekuluje, že by se Fischer mohl ucházet o post evropského komisaře, k čemuž bude potřebovat širokou politickou podporu, konstatují Lidové noviny.


Škrty v rozpočtu sníží platy učitelů, tvrdí deník Právo. Do mezd se totiž podle ministerstva školství promítne krácení rozpočtových výdajů resortu o miliardy a učitelé budou brát příští rok zřejmě méně, než letos. Podle mluvčí ministerstva hrozí, že by školství mohlo dostat příští rok ze státního rozpočtu o 3,2 miliardy korun méně a kromě priorit, kterými jsou státní maturity a výzkum a vývoj, by se šetření dotklo všech oblastí ve školství - včetně mezd. Deník cituje šéfa školských odborů Františka Dobšíka, který škrty vnímá "jako hrubý úder slušnému učiteli pracujícímu v regionálním školství“.


Srpen 69 jako „výročí, které se nehodí“ připomínají Lidové noviny. Od 16. do 22. srpna 1969 proběhly protesty proti komunistickému režimu, nejmasovější od února 1948 do října 1989. Nehodí se však do „velkého a Čechům tak drahého vyprávění o malém národě, kterému velmoci působí různá příkoří. Proti statisícům mladých Čechů (a Slováků) zasahovaly desetitisíce jejich krajanů v uniformách různého druhu,“ píší noviny a připomínají pět vyhaslých lidských životů. Jména zastřelených ale podle autora téměř vymizela z obecné paměti.

Srpen 1969 podle Lidových novin znamenal přelom ve vztahu Čechů k politikům. „Zatímco rok předtím byl národ sjednocen za reformně komunistickým vedením, v srpnu 1969 se ukázalo, že milovaní reformisté byli především disciplinovaní komunisté nebo oportunisté snažící se udržet si místa,“ konstatují Lidové noviny. „Zatímco demonstranti na Václavském náměstí skandují Dubčekovo jméno, tentýž Dubček jako předseda Federálního shromáždění podepisuje 'pendrekový zákon', který má usnadnit jejich perzekuci.“ A tato zrada politiků zůstala hluboko zakořeněna v české mentalitě, píší noviny a uzavírají: „Nedůvěra vůči lidem moci nás ovládá již 40 let. A dnešní politici dělají vše pro to, aby se dále prohloubila.“


Ruiny domu ve Vítkově,  foto: www.hzsmsk.cz
Deník Právo vyhledal spolužáky vítkovských žhářů a článek a nadepisuje slovy: Nikdo by to do nich neřekl. Podle bývalých spolužáků žhářů z Vítkova se ale někteří z útočníků už na základní škole projevovali rasistickými sklony. Nikdy však neútočili na romské spolužáky, kteří na ZŠ Horní Benešov chodili s nimi v poměrně velkém počtu. Podle deníku je z toho, co jejich bývalí kolegové ze třídy nakonec spáchali, většina spolužáků v šoku. Nikdy by do nich neřekli, že jsou schopni tak brutálního útoku. Za pokus vraždy s rasovým podtextem útočníkům nyní hrozí dokonce výjimečný trest.

Jeden ze žhářů chodil do školy s primitivní útočnou zbraní boxerem, vytvořenou spojenými ocelovými prsteny, a oblékal se jako skinheadi, a už na základce tíhnul k rasistickým názorům, ale podle spolužáka se jinak choval normálně, nikdy vyloženě extremisticky. Podle jiné spolužačky to byl dokonce strašně hodný kluk, který se choval slušně a sportoval. A i podle dalších kolegů ze třídy s romskými spolužáky problémy neměl a jinak měl sklon zastávat se slabších. Cestu vedoucí až k vražednému útoku, si někteří vysvětlují tím, že jako jedináček chtěl najít nějakou partu, které se pak chytil. Jiní soudí, že sklony jejich bývalého spolužáka k extremismu a náklonnost k pravicovým radikálům se zřejmě začaly později prohlubovat na učilišti.


Jiří Paroubek
Jiří Paroubek mi vadí, říká Mladé frontě Dnes exprezident Václav Havel. Ve výňatcích z obsáhlejšího rozhovoru pro čtvrteční magazín deník připomíná, že „před lety si Václav Havel po společné snídani s Jiřím Paroubkem pochvaloval, jaký je to premiér. „Teď mu na vůdci sociální demokracie vadí úplně všechno. Vyčítá mu jeho spojenectví s ruským premiérem Vladimirem Putinem, kupčení s místy na kandidátce á la Olga Zubová, ale také šrotovné, nepodařenou kandidaturu Kateřiny Brožové do Poslanecké sněmovny, a dokonce i styl oblékání funkcionářů ČSSD.“

Význam výše zmíněné snídaně s Paroubkem ale média podle Havla přecenila, když z ní tehdy vyvozovala, že podporuje sociální demokracii. Nedávno Havel vyčetl Paroubkovi, že shodil vládu Mirka Topolánka během evropského předsednictví, a doporučil nevolit sociální demokracii i kvůli obavám, že by se po volbách mohla spojit s komunisty. To bylo zase vykládáno jako příklon exprezidenta k ODS, což je podle Havla ale také nedorozumění. Topolánkova ODS mu je sice sympatičtější, než ta Klausova, vadí mu ale náznaky, že současný předseda strany podléhá vlivu lobbistů. Novou stranu TOP 09 Havel komentuje pouze slovy: "Moc mi to nesedí. A puntík." Nakonec exprezident zopakoval, že má blízko k jediné straně – zeleným.