Přehled tisku

0:00
/
0:00

Hospodářské noviny testovaly před podzimními volbami otevřenost politiků. Šéfové nejsilnějších politických stran měli ukázat, jakým majetkem disponují. Z průzkumu vyplývá, že nejbohatším předsedou je šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, který má na účtě 700 tisíc korun, dalších zhruba devět milionů má na různých účtech a vlastní řadu nemovitostí v Čechách, v Německu a Rakousku.

Hospodářské noviny testovaly před podzimními volbami otevřenost politiků. Šéfové nejsilnějších politických stran měli ukázat, jakým majetkem disponují. Z průzkumu vyplývá, že nejbohatším předsedou je šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg, který má na účtě 700 tisíc korun, dalších zhruba devět milionů má na různých účtech a vlastní řadu nemovitostí v Čechách, v Německu a Rakousku. Předseda ČSSD Jiří Paroubek přiznal 700 tisíc na účtech a družstevní byt. Šéf KDÚ-ČSL Cyril Svoboda má uloženo 4,5 milionu v investičních podílových fondech, když peníze získal z prodeje domu. Lídr KSČM Vojtěch Filip uvedl, že má na účtu přibližně trojnásobek svého platu. Nejméně vstřícný byl šéf ODS Mirek Topolánek, který deník odkázal na kancelář Senátu, kde jsou k dispozici informace o jeho příjmech, píší Hospodářské noviny.


Účetní hodnota Českých aerolinií poprvé v historii klesla do záporných čísel. Výše vlastního kapitálu, tedy součet vkladů od státu, zisků a ztrát z minulých let, se na konci června dostala do minusu 708 milionů korun. Píše to Mladá fronta Dnes s odvoláním na firemní dokumenty, jimiž se v pondělí zabývala dozorčí rada ČSA. Záporný vlastní kapitál znamená, že firma prohospodařila všechny peníze, které do ní vložil majitel, a ještě dalších tři čtvrtě miliardy navíc. V součtu s tím, že kromě tří starších Boeingů a dvou Airbusů již nemá žádný významný zpeněžitelný majetek, je závislá na čerpání úvěrů od státního podniku Osinek, to ve výsledku znamená i nulovou hodnotu podniku, píše Mladá fronta Dnes. "Záporný vlastní kapitál je extrémní problém," cituje analytika společnosti Cyrrus Jana Procházku. Za propadem vlastního kapitálu stojí především ztrátové hospodaření. Z minulosti s sebou aerolinky vlečou bezmála miliardu korun neuhrazených ztrát, ke kterým se za první pololetí přidalo 1,8 miliardy korun, píše Mladá fronta Dnes, podle níž záporný vlastní kapitál výrazně ovlivní i nabídkové ceny v privatizaci, která v září končí.


Národní ekonomická rada vlády, tzv. NERV, připravuje tečku za svou desetiměsíční existencí, uvádějí Hospodářské noviny. Ještě před koncem vlády Jana Fischera chtějí členové NERV sestavit tzv. ideální volební program a předat jej českým politickým stranám jako inspiraci. V dokumentu autoři představí politická a ekonomická opatření, která jsou z jejich pohledu pro český stát nejlepší. NERV například navrhuje, aby se výdajové rámce rozpočtu nestanovovaly na tři, ale na pět let. Dále aby se lídři vítězných politických stran dohodli na škrtech v jednotlivých resortech ještě před tím, než si rozdělí ministerstva. Chtějí také zavést penalizaci ministrů, pokud výdajový rámec nedodrží. Politické strany se zatím k návrhům NERV stavějí spíše skepticky. Finální podobu dokumentu představí Národní ekonomická rada vlády 14. září na veletrzích v Brně, informují Hospodářské noviny.


Růst počtu kreditních karet se v Česku zastavil, upozorňují Lidové noviny. Celkový počet bankovních kreditek se dokonce proti loňsku snížil. Zatímco v polovině minulého roku měli Češi zhruba 1 milion 264 tisíc kreditních karet, v letošním pololetí to bylo o necelých 18 tisíc karet méně. Bankovní domy přibrzdily s ochotou vydávat kreditní karty a ty karty, které nejsou používané, postupně vyřazují. S tím, jak se zhoršuje finanční situace mnoha domácností, se zhoršuje i jejich platební morálka u půjček. A největší nárůst tzv. úvěrové delikvence postihuje v současné době především kreditní karty, uvádějí Lidové noviny.



Čeští lékaři přestali podle Hospodářských novin očkovat proti tetanu, protože nejsou vakcíny a posledním, které ještě mají, projde na konci srpna platnost. Měsíčně má být přitom očkováno přes 80.000 lidí, neboť každý musí být očkován jednou za deset let, upozorňuje list. Podle něj ministerstvo zdravotnictví vypsalo pozdě soutěž na dodávku vakcín, které nedodala ani náhradní firma. Deník ovšem upozorňuje, že výběrové řízení na dodavatele vyhlásilo ministerstvo až koncem dubna, což bylo podle některých lékařů pozdě. Podle hlavního hygienika Michaela Víta však úplná katastrofa nehrozí, protože ministerstvo v uplynulých dnech podepsalo smlouvu s francouzským dodavatelem i konsorciem distribučních firem. "První dodávky by již měly být na cestě do Česka,"řekl Michael Vít Hospodářským novinám.


Převrat ve výuce čeká od letošního září na studenty prvních ročníků středních škol, píše deník Právo. Studenti se setkají se zcela novými předměty a odlišným stylem výuky. Zásadní změnou je konec centrálních osnov, přičemž tato novinka vychází ze zákona. Ministerstvo školství proto zpracovalo a vydalo takzvané rámcové vzdělávací programy. Z nich si každá škola vytvoří pro každý vyučovaný obor vlastní školní vzdělávací program. Podle vlastních osnov začne od 1. září pracovat polovina středních odborných škol a všechna gymnázia. Ostatní střední školy se k nim přidají během příštích dvou let, uzavírá deník Právo.


Zájem o nájemní bydlení se letos v Česku viditelně zvedl, upozorňují Lidové noviny. Důvodem je pravděpodobně zpřísnění podmínek pro získání hypotečního úvěru. Než si lidé budou moci dovolit bydlet ve vlastním, musí platit nájem Za osm měsíců letošního roku tak stoupla poptávka o nájemní bydlení o dvacet procent. Se zvýšenou poptávkou stouplo na mnoha místech také samotné tržní nájemné. Nejedná se ale o žádnou výraznou odchylku. Největší nárůst zaznamenala Praha, Plzeň, Olomouc, Ústí nad Labem, Karlovy Vary a České Budějovice. Citelný pokles nastal naopak v městech, kde se lidé potýkají s úbytkem pracovních míst, píší Lidové noviny.


"Do domu jim vletěla střela z kulometu. Už třetí", píše na titulní straně deník Právo. Zmíněnými nešťastníky jsou manželé Himmelovi z Chotěšova u Plzně, kteří bydlí zhruba sedm set metrů od střelnice, přímo naproti bezpečnostní bariéře. Taková střela z kulometu přitom zanechá v okně díru o průměru čtyři a půl centimetru. Přivolaní kriminalisté našli v obývacím pokoji jádro střely, které odvezli na expertizu. Majitel střelnice dal Himmelovým tisíc korun, aby si nechali okno zasklít a vizitku, kdyby se situace opakovala. Policistům se totiž nepodařilo viníka vypátrat, a tak pro nedostatek důkazů museli případ odložit. Jejich nadřízeným se to nelíbilo a případ byl znovu otevřen. Majitel střelnice vinu odmítá a vše svádí na konkurenci. Místní obyvatelé sepsali protestní petici, píše deník Právo.