Přehled tisku

0:00
/
0:00

Někteří lékaři podle Mladé fronty Dnes přiznávají, že ačkoli je v Česku eutanazie oficiálně zakázaná, přesto se provádí. "Říká se tomu divoká eutanazie a znamená, že lékař vědomě vede léčbu pacienta ke smrti. Cílem je ukončit utrpení nemocného,"řekl listu lékař Zdeněk Kalvach, který je jedním z mála lidí, kteří otevřeně přiznávají, že i v Česku se eutanazie takto tiše praktikuje.

Někteří lékaři podle Mladé fronty Dnes přiznávají, že ačkoli je v Česku eutanazie oficiálně zakázaná, přesto se provádí. "Říká se tomu divoká eutanazie a znamená, že lékař vědomě vede léčbu pacienta ke smrti. Cílem je ukončit utrpení nemocného,"řekl listu lékař Zdeněk Kalvach, který je jedním z mála lidí, kteří otevřeně přiznávají, že i v Česku se eutanazie takto tiše praktikuje. Dělá se to tak, že se trpícímu s rakovinou podá třeba větší dávka morfia, uvádí deník. Podobnou praxi přiznávají i někteří další lékaři. Když nedávno na jednání České lékařské akademie zazněla otázka, zda chce někdo tvrdit, že se v Česku eutanazie neprovádí, žádný z lékařů ruku nezvedl, uvádí deník. Podle něj i lékaři říkají, že by bylo potřeba vytvořit pravidla pro to, jak nakládat s pacienty, jejichž léčba nemá smysl a směřují ke smrti. O stanovení určitých pravidel začínají uvažovat i velké politické strany, píše Mladá fronta Dnes.


Ministr obrany Martin Barták vydal podle deníku Právo nařízení, aby mezi vojáky propuštěnými kvůli úsporám z armády nebyl nikdo, kdo byl od roku 2007 dosud v misi v Afghánistánu. Právo se odvolává na úkolový list Bartáka, který má k dispozici. Některým vojákům se ale takový výběr nelíbí. Mluvčí ministerstva Andrej Čírtek zase uvedl, že nejde o rozkaz, ale o návod pro velitele, kteří mají o propouštění rozhodnout. Důvodem je, že tito vojáci dostali nejlepší výcvik a mají největší zkušenosti, řekl Čírtek. Počátkem července oznámil náčelník generálního štábu Vlastimil Picek, že kvůli škrtům v rozpočtu ministerstva obrany, jež jsou reakcí na ekonomickou krizi, opustí v nejbližší době armádu 1800 lidí. Armáda kvůli nutným úsporám zastavila od konce června do odvolání také nábor nových rekrutů.


Česko-slovenská investiční skupina Penta čelí v Polsku podezření, že spolupracuje s ruskými tajnými službami a že její mnohamiliardový kapitál má nejasný a neprůhledný původ. Píšou to Lidové noviny, podle kterých to při privatizaci polského výrobce helikoptér PZL - widnik prohlásil významný polský vládní činitel, ministr a šéf Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczyglo. Ten také za "velice divnou věc" označil veřejně známé angažmá bývalého šéfa československé Státní bezpečnosti generála Alojze Lorence ve strukturách Penty, píšou Lidové noviny. Penta podle listu přešla do protiútoku. Minulý týden zveřejnila v polských denících celostránkový inzerát, kde formou otevřeného dopisu Szczyglovi žádá ministra o omluvu a distancování se od zveřejněných informací.


Představitelé ministerstev vnitra a zdravotnictví se podle Mladé fronty Dnes zatím neshodují v tom, kolik politiků dostane volně neprodejnou vakcínu proti tzv. prasečí chřipce. Zatímco podle ministerstva vnitra a Hasičského záchranného sboru by měli být očkováni všichni vrcholní politici včetně celého parlamentu a vlády, ministerstvo zdravotnictví o tak velkém rozsahu neuvažuje. V ČR je hlášeno 237 případů této infekce. Mladá fronta Dnes rovněž připomíná, že o tom, kdo dostane vakcínu, bude na podzim rozhodovat hlavní hygienik Michael Vít na základě návrhů epidemiologické komise. Vláda minulý týden rozhodla, že Česko nakoupí milion dávek vakcíny proti prasečí chřipce. Vakcíny vystačí pro půl milionu lidí, stát chce nechat očkovat především zdravotníky.


Český Energetický regulační úřad (ERÚ) začal v minulých dnech ověřovat informace, že kdosi v Německu údajně vykoupil od ledna až do října příštího roku celou volnou kapacitu plynovodu na německé straně směrem do Česka. Informuje o tom Mladá fronta Dnes, podle které to může být kuriózní pokus o spekulaci, nedorozumění, ale i nebezpečí pro tuzemský trh s plynem. Jde o jeden ze dvou klíčových vstupů plynu z Norska, ale i ruského plynu tekoucího z Německa a Polska k nám. Pokud by někdo na tři čtvrtě roku celou kapacitu tohoto místa skoupil, žádný plyn by se tudy do Česka buď nedostal, nebo by mohl chtít za uvolnění zaplatit," píše Mladá fronta Dnes. Předseda regulačního úřadu Josef Fiřt řekl, že Česko bude nyní oficiálně žádat německé úřady o zpřesnění informace.


Problémy s drogami mají v Česku stále mladší děti. Jak píší Lidové noviny, průměrný věk českého mladistvého narkomana klesl pod hranici šestnácti let - na nynějších 15,6 let. Nejmladšímu dítěti, kterému lékaři zjistili závislost na droze, bylo pouze šest. Šlo o chlapce, kterému jeho starší sourozenci píchali heroin. Tato fakta plynou ze statistiky Dětského a dorostového detoxikačního centra v Praze. Statistika upozorňuje také na nárůst žloutenky typu C mezi mladistvými toxikomany. Touto chorobou je prý nakaženo 23 procent ze všech nově přijatých případů. V Česku je navíc nedostatek míst, kde by mladé narkomany přijímali. Experti nedokážou říct, kolik je nyní v Česku mladistvých narkomanů. Podle nich ale platí, že všech drogově závislých je v Česku přibližně 30 tisíc a 90 procent z nich začínalo s drogami už v raném věku.


Čeští řidiči jen minimálně využívají možnosti odepsat si ze svého konta tři body za dopravní přestupky jednodenním školením bezpečné jízdy, píše Právo. Od loňského 1. září, kdy nabyla účinnosti novela zákona, která to umožňuje, absolvovalo toto školení pouhých 1354 řidičů. Podle údajů ministerstva dopravy má přitom nyní v centrálním registru nejméně jeden bod 630 tisíc motoristů a o řidičský průkaz přišlo téměř 21 tisíc lidí. Problém je, že školení je pouze na polygonu v Mostě a z toho i vysoká cena, která mnohé řidiče odrazuje, upozorňují dopravní experti. Až do letošního února stál totiž sedmihodinový kurz 8300 korun. Později společnost zlevnila až na 5000, ani to však není laciné. Navíc musí motoristé přijet vlastním vozem, což se z Moravy také může prodražit, píše Právo.


Hospodářská krize nutí lidi omezovat nákup věcí, které mohou oželet. Mezi ně patří třeba balená voda - snadno ji nahradíte vodou z kohoutku, píše Mladá fronta Dnes. Jen od roku 2006 spotřeba vody v platových lahvích v Česku klesla o sedm procent. Před třemi lety se prodalo 110 litrů vody na osobu, loni to bylo 103 litrů. Češi za ně utratili přes sedm miliard korun. V letošním prvním pololetí je propad ještě rychlejší. Voda z kohoutku je často stejně kvalitní jako ta stáčená do lahví a navíc je stokrát levnější. Že za pokles prodeje balené vody může krize, říkají sami největší světoví výrobci.